Je nezbytné oprostit události, k nimž došlo v revolučním roce 1989, od mýtů, protože nelze stavět na falešných základech. Ve speciálu pořadu Události, komentáře k výročí 17. listopadu to řekl bezpečnostní analytik Jan Schneider. Připomněl, že si Spojené státy na slavné „uzbrojení Sovětů“, tedy na snahu Sovětský svaz stupňovaným zbrojením hospodářsky vyčerpat, půjčovaly u Číňanů. Sám tehdejší americký prezident Ronald Reagan navíc zdůrazňoval, že bez Michaila Gorbačova by k přelomovým změnám nedošlo.
Rok 1989 nastartoval proměnu celé západní společnosti. Evropa tehdy zamířila do nové éry svobody a společné jednoty. Poslední chvíle zažíval Sovětský svaz, který během takzvaného podzimu národů přišel o své satelity – Polsko, Maďarsko a Československo.
V roce 1990 činil hrubý domácí produkt na obyvatele SSSR ani ne polovinu toho, co v USA. Byla to tedy otázka času, kdy se systém zhroutí nejen politicky, ale také ekonomicky. „Byla to možná souhra náhod, že přišel vítr, který otevřel dějinné okno,“ podotkl komentátor ČRo Plus Libor Dvořák.
Připomněl, že jedním z faktorů bylo i to, že v osmdesátých letech se dostal do Bílého domu Ronald Reagan. „Dokázal jednoduchými slogany o říši zla a s programem hvězdných válek a uzbrojení dosáhnout svého,“ podotkl komentátor.
Dalším důvodem kolapsu komunistického impéria bylo zvolení Michaila Gorbačova do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS. Gorbačov se snažil o reformu socialismu, i když si nepřál rozpad SSSR.
„Nebýt Gorbačova, nic takového by se asi nestalo, to uznal i Reagan. Bylo to setkání dvou velkých osobností, které si porozuměly, přestože použitá rétorika byla hrdinná, divadelní, věci probíhaly mnohem racionálněji,“ upozornil bezpečnostní analytik Jan Schneider.
„Když se podíváte na vývoj amerického zadlužení v Číně, tak začíná být velice sporné, zda Spojené státy Sovětský svaz uzbrojily, nebo jestli si na to všechno musely půjčit v Číně. Ty věci je třeba odideologizovat. Někdo chce založit historii na mýtu, ale masarykovská tradice je trochu odlišná. Je třeba vzít věci na dřeň a zabývat se i třeba ekonomickými toky,“ upozornil analytik.
Zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška považuje za rozhodující prohlášení z roku 1987, kdy SSSR oznámil, že se nebude vměšovat do vnitřních záležitostí zemí východního bloku.
„To byl rozhodující okamžik, protože nehrozilo žádné další Pražské jaro nebo okupace jako v roce 1968,“ konstatoval Bartuška.
Tajná služba KGB pak měla pokyn do dění v Československu a dalších státech nezasahovat. „Sovětská armáda měla jít do akce jen v případě, že by československá armáda zasáhla proti vlastním lidem, změnila se tak paradoxně z okupační na perestrojkovou,“ připomněl Schneider.
Rok 1989 byl přelomový i pro Čínu, tehdy velmi rozvojovou zemi. Komunisté upevňovali moc a tvrdě potlačili nepokoje na náměstí Nebeského klidu. Těžko by tehdy někdo očekával, že za pár desetiletí bude Čína zemí, která se přihlásí o světovou ekonomickou dominanci.
Největší nebezpečí dnešní doby? Relativizace faktů
Východ nyní nabízí alternativní ekonomické a politické modely. Ekonomická síla Číny roste, stejně jako asertivita Ruska, zatímco ta západní je zjevně nižší než před 27 lety. „Evropa je ve velké defenzivě,“ upozornil Bartuška.
Podle komentátora ČRo Plus je ale větší problém jinde. „Musíme si uvědomit, že žijeme v době, kdy díky internetu mohou k uším i duším lidí promlouvat falešní prorokové, kteří jsou z 99 procent anonymní, což je podle mě největší nebezpečí této doby,“ míní Dvořák.
Že jsou veškeré pravdy relativizovány, ukázala třeba prezidentská kampaň v USA. „K mému děsu a velkému úžasu jsem zjistil, že to, co tady my zakoušíme s proruskými weby, funguje v americkém prostředí také. Po celém světě nastává souboj establishmentu a frustrovaných bílých mužů. To je daleko větší nebezpečí než jakékoli nabídky Východu, protože tomu jsme schopni porozumět, že tudy cesta nevede,“ je přesvědčen komentátor.
Nekorektní střední Evropa
Současný vývoj západního světa se míjí s představami lidí ve střední Evropě, myslí si Schneider. Evropská unie podle něj musí doznat velkých změn.
„Středoevropští hráči začínají být oceňováni pro svou politickou nekorektnost a smělost říkat, jak věci jsou. Myslím, že to do budoucna může sehrát velice zajímavou roli, takže se nemusíme cítit, že jsme na nějakém chvostu,“ zdůraznil bezpečnostní analytik.
