Důvěra v armádu dál roste, věří ji nejvíce lidí za několik let, ukázal výzkum

Důvěra lidí v armádu dál roste, věří jí přibližně tři čtvrtiny respondentů. To je nejvíce zhruba od poloviny roku 2022, vyplývá z průzkumu, který ve čtvrtek zveřejnila agentura STEM. Policii důvěřuje 77 procent lidí, od minulého měření loni v září je to ale o dva procentní body méně.

Více než tři pětiny lidí také věří, že armáda dokáže zajistit vnější bezpečnost země. Podle agentury je tento výsledek dosavadním maximem. Před rokem se stejně vyslovilo 53 procent dotázaných. Schopnostem NATO ohledně zajištění bezpečnosti země důvěřuje 68 procent respondentů, meziročně o dva procentní body více.

Důvěra v armádu je podle STEM od začátku války na Ukrajině silně politicky podmíněná. Nejvíce vojsku věří voliči bývalé vládní koalice SPOLU, složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, a STAN a Pirátů, nejméně podporovatelé SPD.

„V roce 2020 věřili armádě v zásadě všichni bez ohledu na politickou příslušnost. Ale jakmile se armáda a válka staly výrazným politickým tématem, začala se společnost polarizovat. Považujeme to za velmi nebezpečné, protože v případě krize tu armáda je pro všechny bez ohledu na politické preference. A bylo by velmi vhodné, kdyby tak byla i vnímána,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský.

Výdaje na obranu

V názorech na investice státu do obrany se respondenti různí. Největší podíl, zhruba 40 procent lidí, preferuje výdaje ve výši dvou procent HDP ročně. Necelá čtvrtina respondentů je pro navýšení na tři procenta HDP, asi desetina podporuje zvýšení až na pět procent HDP. Naopak 14 procent dotázaných se domnívá, že by stát měl obranné výdaje omezit.

„Když to zjednodušíme, tak asi třetina lidí připouští nějaké zvýšení výdajů. A většinově jsou to voliči předchozí vládní koalice,“ řekl Táborský. U podporovatelů nynější vlády jsou posilování obrany nejvíce nakloněni voliči Motoristů. Proti jsou voliči SPD, podporovatelé největší vládní strany ANO jsou podle STEM „někde na půl cesty“.

Průzkum se uskutečnil od 16. do 23. ledna a zúčastnilo se ho 1061 dospělých respondentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 37 mminutami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 5 hhodinami

Ke škole jen pěšky nebo na kole. V Česku je 28 školních ulic a vznikají další

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.
před 6 hhodinami

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
před 6 hhodinami

VideoAž milion korun na novou ordinaci. VZP láká lékaře do regionů s nedostatkem péče

Lékařům, kteří si v některé z oblastí, kde chybí zdravotní péče, otevřou ordinaci, nabízí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bonus. Praktičtí lékaři pro dospělé a zubaři dostanou 800 tisíc, pediatři až milion korun. VZP takto vloni podpořila padesát ordinací praktiků či stomatologů. Bonusy nabízí i některé další pojišťovny. Právě vyšší částky by mohly mladé lékaře motivovat, aby šli místo nemocnic do praxe a v regionu zůstali.
před 7 hhodinami

VideoBůh má rád každého člověka takového, jaký je, říká arcibiskup Přibyl

„Proč nás Bůh nevyslyší? To já nevím,“ říká v Interview speciál nový pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který je zároveň názoru, že všechno, co se děje, má nějaký význam. „Je naprosto normální, že se na pánaboha zlobíme,“ dodává. Sám sebe vnímá jako spíše smířlivého člověka, který se chce dohodnout, nechce však být ve své funkci beztvarý a bezbarvý. Politiky je podle něj dobré nepřeceňovat, ale chovat se k nim jako k sobě rovným. Církev nevnímá primárně jako instituci, ale jako komunitu lidí. „Bůh má rád každého člověka takového, jaký je,“ říká. Později podotýká, že manželství pro všechny církev nemůže schvalovat. Téměř hodinový rozhovor s Janou Peroutkovou zakončil hrou na varhany.
před 17 hhodinami

Nadšenci z mnoha zemí přijeli na Vyškovsko fotit parní vlak

Do prvních slunečních paprsků se v sobotu v Nemoticích na Vyškovsku nesl ostrý hvizd parní píšťaly. Jindy ospalé nádraží a jeho okolí obsadilo šedesát nadšenců s fotoaparáty a kamerami. Jakmile vjela lokomotiva zvaná Rosnička do záběru, začaly cvakat závěrky. Za nevšedním snímkem dávno ukončeného parního provozu přijeli nejen Češi, Rakušané či Němci, ale také Američan, Japonec, Francouz a tři Španělé, sdělili spoluorganizátoři fotovlaků Petr Holub a Jiří Rubín.
před 19 hhodinami
Načítání...