Drtivá většina Čechů pociťuje dopady inflace. Věří ale, že letos bude lépe

Dopady vysoké inflace pociťuje 85 procent Čechů, na 44 procent dopadly změny obsažené ve vládním konsolidačním balíčku. Lidé i nadále chtějí šetřit na potravinách a energiích a omezují návštěvy restaurací. Zároveň se ale proti loňsku zvýšil podíl lidí, kteří věří, že budou letos s financemi vycházet lépe než v předchozím roce. Je jich 37 procent, před rokem to bylo 31 procent, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro Generali Investments CEE.

V průzkumu uvedlo 67,3 procenta respondentů, že si loni s vysokou inflací dokázali poradit jen obtížně. Je to o sedm procentních bodů víc než v roce 2022. Zároveň ale sílí optimismus ohledně letošního vývoje.

„V loňském roce čelily české domácnosti negativním dopadům vysoké inflace a obavám z vývoje cen energií. Zároveň klesl HDP a nedařilo se průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Prognózy pro rok 2024 podle něj však předpovídají růst české ekonomiky o více než jedno procento.

„Optimističtí můžeme být též ve vidině růstu spotřeby domácností, a to díky klesající inflaci, která by letos měla dosáhnout 2,6 procenta. Také ceny energií se konečně stabilizovaly a pozitivně zapůsobí i klesající úrokové sazby. Díky souběhu těchto vlivů by se spotřebitelům mělo v novém roce finančně ulevit,“ dodal Jáč.

Inflace už přestala být hlavním strašákem pro osobní finance, ukázal průzkum. Zatímco loni se jí obávalo 46,8 procenta Čechů, letos to je 27,9 procenta.

Šetření na potravinách i spotřebě vody

Přetrvávají naopak obavy z vysokých cen energií, které má 33,6 procenta lidí, před rokem to bylo 30,7 procenta. Podle autorů průzkumu je to dáno i tím, že ke konci loňského roku skončila platnost vládních stropů na energie a od ledna spotřebitelé znovu hradí v ceně elektřiny i podporu obnovitelných zdrojů energie.

Výsledky průzkumu také ukázaly, že Češi nadále hodlají šetřit na potravinách. Počítá s tím 57,4 procenta lidí, před rokem to bylo 61,5 procenta.

Lidé chtějí pokračovat i ve snižování spotřeby energie a vody, vyslovilo se tak 62,2 procenta respondentů, když loni jich bylo 70,5 procenta. Zvýšil se podíl lidí, kteří omezují návštěvy restaurace, když letos o tom hovoří 53,7 procenta Čechů, zatímco před rokem to bylo 49 procent.

Průzkum se uskutečnil na přelomu ledna a února na reprezentativním vzorku 1050 respondentů ve věku 18 až 65 let ze všech krajů Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 1 hhodinou

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 16 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...