Drtivá většina Čechů pociťuje dopady inflace. Věří ale, že letos bude lépe

Dopady vysoké inflace pociťuje 85 procent Čechů, na 44 procent dopadly změny obsažené ve vládním konsolidačním balíčku. Lidé i nadále chtějí šetřit na potravinách a energiích a omezují návštěvy restaurací. Zároveň se ale proti loňsku zvýšil podíl lidí, kteří věří, že budou letos s financemi vycházet lépe než v předchozím roce. Je jich 37 procent, před rokem to bylo 31 procent, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro Generali Investments CEE.

V průzkumu uvedlo 67,3 procenta respondentů, že si loni s vysokou inflací dokázali poradit jen obtížně. Je to o sedm procentních bodů víc než v roce 2022. Zároveň ale sílí optimismus ohledně letošního vývoje.

„V loňském roce čelily české domácnosti negativním dopadům vysoké inflace a obavám z vývoje cen energií. Zároveň klesl HDP a nedařilo se průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Prognózy pro rok 2024 podle něj však předpovídají růst české ekonomiky o více než jedno procento.

„Optimističtí můžeme být též ve vidině růstu spotřeby domácností, a to díky klesající inflaci, která by letos měla dosáhnout 2,6 procenta. Také ceny energií se konečně stabilizovaly a pozitivně zapůsobí i klesající úrokové sazby. Díky souběhu těchto vlivů by se spotřebitelům mělo v novém roce finančně ulevit,“ dodal Jáč.

Inflace už přestala být hlavním strašákem pro osobní finance, ukázal průzkum. Zatímco loni se jí obávalo 46,8 procenta Čechů, letos to je 27,9 procenta.

Šetření na potravinách i spotřebě vody

Přetrvávají naopak obavy z vysokých cen energií, které má 33,6 procenta lidí, před rokem to bylo 30,7 procenta. Podle autorů průzkumu je to dáno i tím, že ke konci loňského roku skončila platnost vládních stropů na energie a od ledna spotřebitelé znovu hradí v ceně elektřiny i podporu obnovitelných zdrojů energie.

Výsledky průzkumu také ukázaly, že Češi nadále hodlají šetřit na potravinách. Počítá s tím 57,4 procenta lidí, před rokem to bylo 61,5 procenta.

Lidé chtějí pokračovat i ve snižování spotřeby energie a vody, vyslovilo se tak 62,2 procenta respondentů, když loni jich bylo 70,5 procenta. Zvýšil se podíl lidí, kteří omezují návštěvy restaurace, když letos o tom hovoří 53,7 procenta Čechů, zatímco před rokem to bylo 49 procent.

Průzkum se uskutečnil na přelomu ledna a února na reprezentativním vzorku 1050 respondentů ve věku 18 až 65 let ze všech krajů Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 10 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 23 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled