Drtivá většina Čechů pociťuje dopady inflace. Věří ale, že letos bude lépe

Dopady vysoké inflace pociťuje 85 procent Čechů, na 44 procent dopadly změny obsažené ve vládním konsolidačním balíčku. Lidé i nadále chtějí šetřit na potravinách a energiích a omezují návštěvy restaurací. Zároveň se ale proti loňsku zvýšil podíl lidí, kteří věří, že budou letos s financemi vycházet lépe než v předchozím roce. Je jich 37 procent, před rokem to bylo 31 procent, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro Generali Investments CEE.

V průzkumu uvedlo 67,3 procenta respondentů, že si loni s vysokou inflací dokázali poradit jen obtížně. Je to o sedm procentních bodů víc než v roce 2022. Zároveň ale sílí optimismus ohledně letošního vývoje.

„V loňském roce čelily české domácnosti negativním dopadům vysoké inflace a obavám z vývoje cen energií. Zároveň klesl HDP a nedařilo se průmyslu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Prognózy pro rok 2024 podle něj však předpovídají růst české ekonomiky o více než jedno procento.

„Optimističtí můžeme být též ve vidině růstu spotřeby domácností, a to díky klesající inflaci, která by letos měla dosáhnout 2,6 procenta. Také ceny energií se konečně stabilizovaly a pozitivně zapůsobí i klesající úrokové sazby. Díky souběhu těchto vlivů by se spotřebitelům mělo v novém roce finančně ulevit,“ dodal Jáč.

Inflace už přestala být hlavním strašákem pro osobní finance, ukázal průzkum. Zatímco loni se jí obávalo 46,8 procenta Čechů, letos to je 27,9 procenta.

Šetření na potravinách i spotřebě vody

Přetrvávají naopak obavy z vysokých cen energií, které má 33,6 procenta lidí, před rokem to bylo 30,7 procenta. Podle autorů průzkumu je to dáno i tím, že ke konci loňského roku skončila platnost vládních stropů na energie a od ledna spotřebitelé znovu hradí v ceně elektřiny i podporu obnovitelných zdrojů energie.

Výsledky průzkumu také ukázaly, že Češi nadále hodlají šetřit na potravinách. Počítá s tím 57,4 procenta lidí, před rokem to bylo 61,5 procenta.

Lidé chtějí pokračovat i ve snižování spotřeby energie a vody, vyslovilo se tak 62,2 procenta respondentů, když loni jich bylo 70,5 procenta. Zvýšil se podíl lidí, kteří omezují návštěvy restaurace, když letos o tom hovoří 53,7 procenta Čechů, zatímco před rokem to bylo 49 procent.

Průzkum se uskutečnil na přelomu ledna a února na reprezentativním vzorku 1050 respondentů ve věku 18 až 65 let ze všech krajů Česka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...