Se členstvím v EU je podle průzkumu spokojená téměř polovina Čechů. Oceňují bezpečnost a kritizují regulaci

Se členstvím v Evropské unii je spokojená bezmála polovina Čechů, více než třetina jich vyjadřuje spokojenost s dosavadním fungováním Unie, vyplynulo z průzkumu společnosti Ipsos pro ČTK provedeného v souvislosti s červnovými volbami do Evropského parlamentu. Nejčastějšími důvody pro nespokojenost s fungováním EU jsou pro Čechy omezení suverenity členských států, unijní migrační politika či přílišná regulace. Z výhod Unie naopak nejvíc vyzdvihují bezpečnost a mír v EU, ochranu demokratických hodnot a podporu a rozvoj regionů.

Velmi spokojených s členstvím Česka v Unii je podle průzkumu přes třináct procent lidí, dalších více než 34 procent je s ním spíše spokojeno. Velmi nespokojených je 19 procent respondentů, čtvrtina spíše nespokojených. V případě fungování Evropské unie je velmi spokojených necelých pět procent respondentů, dalších 31 procent je spíše spokojených. Velmi nespokojená je čtvrtina lidí, dalších 31 procent spíše nespokojených.

Spokojenost častěji vyjadřují lidé do 34 let, starší generace nad 55 let je naopak častěji nespokojená. „Dlouhodobě vidíme poměrně zřejmý generační rozdíl ve vztahu k EU. Mladší generace se častěji cítí jako ‚Evropané‘ a díky tomu je jejich vztah k EU pozitivnější. Statisíce lidí mají za sebou například zkušenost z programu Erasmus a na vlastní kůži si tak vyzkoušeli jednu z největších výhod EU pro mladou generaci,“ uvedl vedoucí divize Public Affairs Ipsos Michal Kormaňák.

Jako důvody toho, proč jsou s fungováním EU nespokojení, uvádějí lidé v průzkumu především omezení suverenity členských států. Týká se to 41 procent dotázaných, problémy spojené s migrační politikou označilo 39 procent, přílišné regulace 35 procent a přílišné zaměření na řešení klimatické změny a zelenou transformaci 31 procent. S přílišným soustředěním na zelená témata jsou častěji nespokojení muži, starším lidem zase vadí ještě ve větší míře omezení suverenity a migrační politika.

Ekonomická výhodnost

Nejdůležitější výhodou poskytovanou EU jsou podle respondentů bezpečnost a mír v Unii. Za velmi důležitý aspekt je označily více než dvě třetiny lidí a další skoro čtvrtina za spíše důležitý. Následují ochrana demokratických hodnot a podpora a rozvoj regionů. Pro třetinu lidí je velmi důležitý volný pohyb na území Unie. Studentský program Erasmus využila čtyři procenta Čechů, zhruba třetina lidí zná někoho, kdo na tomto pobytu v zahraničí byl. Dvě pětiny lidí Erasmus vůbec neznají.

„Obecně se dá říct, že Češi vnímají EU jako výhodnou především z ekonomického hlediska. Je to prostor volného pohybu, svobody a prosperity. Zatím navíc z EU více čerpáme, než do ní dáváme. To však už nemusí trvat dlouho, a právě to může být do budoucna zlomový okamžik pro vnímání této instituce,“ upozornil Kormaňák.

To, že Česko umí efektivně využívat zdroje EU, například dotace, si myslí 29 procent lidí. Opačný názor vyjadřuje 58 procent lidí. Podle 58 procent respondentů Česko nedohnalo za téměř dvacet let v Unii v životní úrovni západní státy a začíná za nimi opět zaostávat. Podle zhruba třetiny lidí Česko západní životní úroveň částečně dohnalo a stále se přibližuje. Tři procenta lidí míní, že Česko západní země již dohnalo.

Tři čtvrtiny oslovených se domnívají, že Česko má horší životní úroveň než Německo. Mezi 69 a 64 procenty lidí sdílí tento názor také v případě porovnání Česka a Švédska, Nizozemska, Francie, Belgie a Finska. Polovina lidí uvádí, že Česko má asi stejnou životní úroveň jako Polsko, Slovensko a Slovinsko. Více než polovina Čechů věří, že Česko má vyšší životní úroveň než Rumunsko.

Průzkum se uskutečnil v únoru na reprezentativním vzorku 1000 lidí starších 18 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...