Rusové nadále výraznou většinou podporují Vladimira Putina a přejí si jeho setrvání ve funkci i po konci jeho čtvrtého prezidentského období, zjistil červnový průzkum agentury Centrum Levada, která je nezávislá na státu a vysloužila si označení zahraniční agent. Sociologové dlouhodobě upozorňují, že výsledky průzkumů v diktaturách je třeba vnímat ještě opatrněji než v demokraciích.
Levada: O Putinovi nejde říct nic špatného, myslí si třetina Rusů. Dalších 42 procent cítí sympatie či obdiv
Většina respondentů (73 procent) má k Putinovi kladný vztah, 31 procent o něm „nemůže říct nic špatného“, 23 procent cítí sympatie a 19 procent obdiv. Podíl obdivujících vzrostl (z dlouhodobých osmi až deseti na 19 procent) po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Neutrálně svůj vztah hodnotí 12 procent respondentů. Na 14 procent vyjádřilo různé podoby negativního vztahu k Putinovi.
Co se týká příštích prezidentských „voleb“ plánovaných na březen 2024, plných 68 procent respondentů si přeje, aby Putin svůj mandát obhájil, 20 procent chce opak.
Příznivci jeho znovuzvolení to vysvětlují tím, že Putin „vede správnou politiku“ (29 procent respondentů), je „dobrým vůdcem“ (20 procent), je zárukou stability ve společnosti (17 procent) a „není k němu alternativa“ (17 procent). Každý dvanáctý z nespokojených připomněl, že diktátor zahájil válku proti Ukrajině, „zabíjel lidi a ničil národ“ (i když neupřesnil který).
Respondenti ve věku 55 let a více, ti, kteří důvěřují televizi jako hlavnímu zdroji informací, a nejbohatší Rusové nejčastěji uváděli, že si přejí Putina jako prezidenta Ruské federace i po skončení jeho současného funkčního období.
Průzkum dále zjišťoval, čí zájmy Putin hájí. Podle největší části dotázaných (39 procent) hájí zájmy „siloviků“, jak jsou označování zástupci armády, policie či tajných služeb. Na 29 procent respondentů si myslí, že Putin hájí zájmy „obyčejných lidí“, 25 procent „oligarchů“ a 24 procent „střední třídy“.