Popularita Putina po zahájení války přesáhla u Rusů osmdesát procent. Dopad sankcí může situaci změnit

Nahrávám video
Události: Popularita ruského prezidenta Putina
Zdroj: ČT24

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Moskva a další velké megapole versus ruské regiony. V Rusku to jsou dva úplně jiné světy – ve velkých centrech žijí lidé s vyšším vzděláním a také mladší. Část z nich sleduje i zprávy ze zdrojů mimo Rusko. Lidé v malých městech a vesnicích mají v drtivé většině jediný zdroj informací, tedy státní média.

„Televize je velmi účinným nástrojem a prostředkem velmi agresivní, velmi efektivní a lživé propagandy,“ uvedl sociolog Analytického centra Levada Lev Gudkov.

Až dopadnou západní sankce

Podle známého ruského politologa Andreje Kolesnikova navíc na místní obyvatelstvo zatím nedopadly v plné síle západní sankce. „Kvůli tvrdým sankcím a prakticky ekonomické blokádě začnou lidé obviňovat Putina ze svých problémů. Zatím z toho viní Bidena a obecně Západ,“ dodává Kolesnikov.

Gudkov pak očekává, že poroste nezaměstnanost, bude klesat výroba i příjmy obyvatelstva. Přijde inflace a porostou ceny. Tento jeden z nejuznávanějších ruských nezávislých sociologů je zároveň přesvědčen, že Kreml bude ještě přitvrzovat svůj postup. A to nejen proti odpůrcům, „ale i proti lidem z Putinova okolí, protože v těchto podmínkách přijde rozkol elit a konflikt zájmů různých skupin přinese smrtelné nebezpečí pro režim“, myslí si sociolog.

Oligarchové mlčí, všímá si politolog

Kolesnikov si také všimá postoje ruských oligarchů. „Lidé, kteří disponovali miliardami, kteří skoro ovládali svět, se teď bojí říct jakékoli slovo proti Putinovi.“

Začátkem letošního února podporovalo Putina podle oficiálních průzkumů více než 65 procent Rusů. Po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu tak jeho obliba stoupla zhruba o patnáct procentních bodů.

V Moskvě byl v neděli zatčen ruský disident Oleg Orlov, který na Rudé náměstí přišel s velkým archem papíru, na němž stálo: Naše neochota poznat pravdu z nás dělá komplice zločinů. Orlov byl zadržen policií, která s ním sepsala protokol a pak ho propustila.

Podle ruské verze BBC policie v Moskvě zadržela také advokáta Konstantina Goldmana, který se postavil k historickému pomníku městu Kyjev a v rukou držel knihu Lva Tolstého Vojna a mír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání Američanů s Íránci má i přes „neshody“ pokračovat, tvrdí Teherán

V Islámábádu skončilo další kolo mírových rozhovorů mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Podle íránské agentury Tasním panují v jednáních neshody zejména ohledně Hormuzského průlivu. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy hrozí reakcí na vojenská plavidla v Hormuzu

Íránské revoluční gardy varovaly, že jakýkoli pokus vojenských plavidel proplout Hormuzským průlivem by se „setkal se silnou odpovědí“. V noci na neděli to napsala agentura Reuters. Ozbrojené síly USA v sobotu oznámily, že Hormuzským průlivem propluly dva torpédoborce amerického námořnictva. Před dalšími kroky směrem ke zbrojení Íránu naopak varoval prezident USA Donald Trump, Čína se dle něj nemá pokoušet o zbrojní dodávky Teheránu.
před 2 hhodinami

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 5 hhodinami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 7 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 7 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...