Popularita Putina po zahájení války přesáhla u Rusů osmdesát procent. Dopad sankcí může situaci změnit

Nahrávám video

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Moskva a další velké megapole versus ruské regiony. V Rusku to jsou dva úplně jiné světy – ve velkých centrech žijí lidé s vyšším vzděláním a také mladší. Část z nich sleduje i zprávy ze zdrojů mimo Rusko. Lidé v malých městech a vesnicích mají v drtivé většině jediný zdroj informací, tedy státní média.

„Televize je velmi účinným nástrojem a prostředkem velmi agresivní, velmi efektivní a lživé propagandy,“ uvedl sociolog Analytického centra Levada Lev Gudkov.

Až dopadnou západní sankce

Podle známého ruského politologa Andreje Kolesnikova navíc na místní obyvatelstvo zatím nedopadly v plné síle západní sankce. „Kvůli tvrdým sankcím a prakticky ekonomické blokádě začnou lidé obviňovat Putina ze svých problémů. Zatím z toho viní Bidena a obecně Západ,“ dodává Kolesnikov.

Gudkov pak očekává, že poroste nezaměstnanost, bude klesat výroba i příjmy obyvatelstva. Přijde inflace a porostou ceny. Tento jeden z nejuznávanějších ruských nezávislých sociologů je zároveň přesvědčen, že Kreml bude ještě přitvrzovat svůj postup. A to nejen proti odpůrcům, „ale i proti lidem z Putinova okolí, protože v těchto podmínkách přijde rozkol elit a konflikt zájmů různých skupin přinese smrtelné nebezpečí pro režim“, myslí si sociolog.

Oligarchové mlčí, všímá si politolog

Kolesnikov si také všimá postoje ruských oligarchů. „Lidé, kteří disponovali miliardami, kteří skoro ovládali svět, se teď bojí říct jakékoli slovo proti Putinovi.“

Začátkem letošního února podporovalo Putina podle oficiálních průzkumů více než 65 procent Rusů. Po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu tak jeho obliba stoupla zhruba o patnáct procentních bodů.

V Moskvě byl v neděli zatčen ruský disident Oleg Orlov, který na Rudé náměstí přišel s velkým archem papíru, na němž stálo: Naše neochota poznat pravdu z nás dělá komplice zločinů. Orlov byl zadržen policií, která s ním sepsala protokol a pak ho propustila.

Podle ruské verze BBC policie v Moskvě zadržela také advokáta Konstantina Goldmana, který se postavil k historickému pomníku městu Kyjev a v rukou držel knihu Lva Tolstého Vojna a mír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova administrativa schválila jadernou dohodu se Saúdskou Arábií

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra, uvádějí zdroje agentury AP. Administrativa se ji chystá předložit Kongresu, dodávají zdroje agentury Reuters. Dohoda však podle nich neobsahuje omezení pro obohacování uranu či opětovného zpracování použitého jaderného paliva, což by mohlo vyvolat obavy ohledně jaderné proliferace.
04:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila nové údery na Írán jedenáctou noc po sobě

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 6 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 10 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.