Popularita Putina po zahájení války přesáhla u Rusů osmdesát procent. Dopad sankcí může situaci změnit

Nahrávám video

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Moskva a další velké megapole versus ruské regiony. V Rusku to jsou dva úplně jiné světy – ve velkých centrech žijí lidé s vyšším vzděláním a také mladší. Část z nich sleduje i zprávy ze zdrojů mimo Rusko. Lidé v malých městech a vesnicích mají v drtivé většině jediný zdroj informací, tedy státní média.

„Televize je velmi účinným nástrojem a prostředkem velmi agresivní, velmi efektivní a lživé propagandy,“ uvedl sociolog Analytického centra Levada Lev Gudkov.

Až dopadnou západní sankce

Podle známého ruského politologa Andreje Kolesnikova navíc na místní obyvatelstvo zatím nedopadly v plné síle západní sankce. „Kvůli tvrdým sankcím a prakticky ekonomické blokádě začnou lidé obviňovat Putina ze svých problémů. Zatím z toho viní Bidena a obecně Západ,“ dodává Kolesnikov.

Gudkov pak očekává, že poroste nezaměstnanost, bude klesat výroba i příjmy obyvatelstva. Přijde inflace a porostou ceny. Tento jeden z nejuznávanějších ruských nezávislých sociologů je zároveň přesvědčen, že Kreml bude ještě přitvrzovat svůj postup. A to nejen proti odpůrcům, „ale i proti lidem z Putinova okolí, protože v těchto podmínkách přijde rozkol elit a konflikt zájmů různých skupin přinese smrtelné nebezpečí pro režim“, myslí si sociolog.

Oligarchové mlčí, všímá si politolog

Kolesnikov si také všimá postoje ruských oligarchů. „Lidé, kteří disponovali miliardami, kteří skoro ovládali svět, se teď bojí říct jakékoli slovo proti Putinovi.“

Začátkem letošního února podporovalo Putina podle oficiálních průzkumů více než 65 procent Rusů. Po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu tak jeho obliba stoupla zhruba o patnáct procentních bodů.

V Moskvě byl v neděli zatčen ruský disident Oleg Orlov, který na Rudé náměstí přišel s velkým archem papíru, na němž stálo: Naše neochota poznat pravdu z nás dělá komplice zločinů. Orlov byl zadržen policií, která s ním sepsala protokol a pak ho propustila.

Podle ruské verze BBC policie v Moskvě zadržela také advokáta Konstantina Goldmana, který se postavil k historickému pomníku městu Kyjev a v rukou držel knihu Lva Tolstého Vojna a mír.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled