Andrej Kolesnikov

Ruský prezident Vladimir Putin nedávno načrtl paralely mezi válkou proti Švédsku z počátku osmnáctého století a současnou vlastní politikou. Obé vidí jako dějinné výpravy na znovuzískání ruských území. A to v době, kdy Rusko vede proti Ukrajině agresi, která stála životy desetitisíců lidí a z domovů vyhnala miliony, a kdy skandinávské země žádají o členství v NATO.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Vladimir Putin chce především mít situaci pod kontrolou v době, kdy přestane být prezidentem. Tak komentoval ruský politolog Andrej Kolesnikov v komentáři pro ČT nápad, s nímž přišla komise připravující návrhy na změnu ústavy. Název nejvyšší ústavní funkce Ruské federace by podle ní nemusel znít v budoucnu „prezident“, nýbrž „vrchní vládce“.