Ruský prezident Vladimir Putin nedávno načrtl paralely mezi válkou proti Švédsku z počátku osmnáctého století a současnou vlastní politikou. Obé vidí jako dějinné výpravy na znovuzískání ruských území. A to v době, kdy Rusko vede proti Ukrajině agresi, která stála životy desetitisíců lidí a z domovů vyhnala miliony, a kdy skandinávské země žádají o členství v NATO.
Šlo o přednášku pro mladé ruské podnikatele. Uskutečnila se krátce po Putinově návštěvě výstavy, která oslavuje 350 let od narození zakladatele Petrohradu, jeho rodného města. Ruský prezident na přednášce hledal inspiraci u Petra Velikého.
„Petr I. bojoval v severní válce 21 let. Zdánlivě bojoval se Švédy a dobýval území. Nic nedobýval. Navracel je zpět,“ řekl Putin. Absolutistický car (1672–1725) dal vystavět Petrohrad v místě získaném porážkou Švédů.
Kreml měsíce popírá, že se invazí na Ukrajině pokouší obnovovat ruské impérium. Když ale Putin, vládnoucí třiadvacátým rokem, kampaň cara srovnal s tou svou, naznačil, že se u Ukrajiny nezastaví. „Zdá se, že je i naším údělem brát si své zpět a posilovat ho. A pokud tyto základní hodnoty vezmeme za zásadní pro naši existenci, zvítězíme při řešení úkolů, kterým čelíme,“ řekl ruský prezident.
Je to recept na dlouhé roky válek, varoval Bildt
Bývalý švédský premiér Carl Bildt nazval Putinovy ambice receptem na dlouhé roky válek.
Uznávaný ruský politolog přišel s vlastním příměrem. „Petr Veliký otevřel okno do Evropy, Putin ho zatlouká shnilými prkny z časů Ivana Hrozného,“ řekl politolog Carnegie Endowment for International Peace Andrej Kolesnikov.
Pro dosud neutrální Švédsko a Finsko byl projev potvrzením správnosti rozhodnutí požádat o vstup do Severoatlantické aliance. Pokud by se uskutečnil, pobřeží Baltu by až na krátké úseky kolem Kaliningradu a Petrohradu drželi jen její členové.
„Z ruské perspektivy to bude velmi problematické z vojenského hlediska, a naopak velmi výhodné pro NATO. Baltské moře má velký strategický význam,“ řekl nedávno předseda amerického Sboru náčelníků štábů Mark Milley.
Námořní vody, o které je velký zájem
Ve strategických vodách, o nichž Putin přemítá, nyní souběžně probíhají dvě plánovaná vojenská cvičení. V jednom se angažuje víc než šedesát lodí ruské baltské flotily a přes čtyřicet letadel a vrtulníků. O něm informovalo ministerstvo obrany.
Ve druhém Švédsko hostí patnáctku dalších zemí, 45 lodí a 75 letadel. Nacvičují společnou obranu klíčových bodů Baltu, jakým je švédský ostrov Gotland.
„Odtud můžete zásobování a podporu pobaltských států velmi usnadnit, nebo velmi ztížit, v závislosti na tom, kdo ostrov ovládá,“ řekl k významu ostrova akademik uppsalské univerzity Mikael Norrby.
Také finské Ålandské ostrovy jsou bodem ruského zájmu. V době Putinova projevu tam postup ladili švédský král s finským prezidentem. I když invaze na Ukrajině zdaleka nejde podle plánů, oba cítí, že na Putinově seznamu – jakkoliv nereálném – mohou být jejich země další na řadě.
Politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK se domnívá, že obavy baltských zemí z Ruska jsou oprávněné a reálné. „Je to silný vůdce, je to impérium, je to válka a je to územní expanze,“ tak Putin podle Šíra vyjádřil smysl ruské existence.
Ruský prezident podle něj usiluje o změnu pravidel hry na mezinárodní scéně, a to tak, aby prim hrály velmoci, mezi něž se Rusko řadí. Ostatní státy jsou pak vnímány jen jako pěšáci na šachovnici, se kterými hýbou ti větší.
Politolog dodal, že Putin trpí určitou posedlostí, když se už delší dobu zabývá dějinami a svojí rolí v nich. Připomenul i články publikované pod Putinovým jménem, v nichž se věnoval druhé světové válce či Ukrajině.
