Rusko začalo žít vlastním životem, odděleně od světa. Globální značky nahrazuje vlastními

Nahrávám video

Na protest proti invazi na Ukrajinu už odešly z Ruska stovky zahraničních firem včetně těch českých. Moskva zůstává odpojená od mezinárodního platebního systému SWIFT, podle ekonomů navíc Rusko zažívá největší krizi od konce Sovětského svazu. V dubnu hlásilo rekordní míru inflace kolem 17 procent.

Otevření první prodejny McDonald's v Rusku bylo symbolem přiblížení se k západnímu životnímu stylu i nabyté svobody. Rusové po pádu železné opony bouřlivě slavili, o tři dekády později po celé zemi ale demontují loga amerického provozovatele rychlého občerstvení z provozoven. Místním to ale zřejmě příliš nevadí. „Zvládl jsem osmnáct let žít bez McDonald's na Sibiři a všechno bylo v pohodě,“ říká obyvatel Moskvy Nikita.

K opuštění Ruska se rozhodly desítky dalších západních značek. Jen v Moskvě se od počátku invaze uzavřela pětina obchodů. Podle prezidenta Vladimira Putina však Rusko tyto obtíže překoná a ruská ekonomika se na novou realitu adaptuje. 

A tak McDonald's nahradí fastfood Strýček Váňa, místo Coca-Coly kupují lidé Cool Colu. Pro nábytek chodí do obchodu IDEA a iPhony vyměnili za ruskou značku AYYA. Dodavatelské řetězce ale zůstávají narušené. Na některých místech jsou regály poloprázdné, chybí v nich cukr, zubní pasty i prací prášek. A ceny raketově rostou. „Cena másla se zdvojnásobila. Budu ho ale kupovat dál. Co nám zbývá?“ ptá se smířeně obyvatelka města Pokrov Antonina.

Meziroční míra inflace byla v dubnu nejvyšší za dvě dekády. Zdražování se Kreml snaží kompenzovat zvednutím důchodů i minimální mzdy o deset procent. Placení v zemi je ale stále složitější. Odešly společnosti Visa i Mastercard a přestaly fungovat služby jako ApplePay. Opatření vyvolala hned na začátku války paniku a u bankomatů se tvořily fronty. 

V nejistotě zůstávají i zaměstnanci západních firem. Jen v Moskvě podle starosty přijde o práci na dvě stě tisíc Rusů. Ze země se stahují i české firmy, závody zde uzavřela automobilka Škoda, odchází finanční dům Home Credit a dovoz zastavil Plzeňský Prazdroj nebo českobudějovický Budvar.

Mediální holocaust, říká na adresu cenzury v Rusku šéfredaktor listu Novaja Gazeta

Rusko se postupně izoluje od světa nejen ekonomicky. Kreml zablokoval sociální sítě Facebook a Instagram. Jakékoliv zprávy, které neodpovídají názoru Kremlu, označují úřady za lživé. Za jejich šíření hrozí patnáct let vězení.

Nový zákon posloužil k potlačení opozičních médií, třeba deníku Novaja Gazeta. „Hromadné blokování sociálních sítí a pronásledování novinářů včetně pouličního teroru je ve skutečnosti, omluvte mě, mediální holocaust,“ prohlásil šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov.

Protiválečné protesty v zemi úřady od začátku násilně potlačují, navíc stále tvrději. Trestají jakékoli projevy jen naznačující podporu Ukrajiny. Ve vězení skončil například i muž hrající na veřejnosti ukrajinskou hymnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 9 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 18 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.