Vladimir Putin chce především mít situaci pod kontrolou v době, kdy přestane být prezidentem. Tak komentoval ruský politolog Andrej Kolesnikov v komentáři pro ČT nápad, s nímž přišla komise připravující návrhy na změnu ústavy. Název nejvyšší ústavní funkce Ruské federace by podle ní nemusel znít v budoucnu „prezident“, nýbrž „vrchní vládce“.
Putin chce mít kontrolu, až nebude prezidentem, komentuje politolog návrhy ruských ústavních změn
Horizont ČT24: Rozhovor s politologem Kolesnikovem (zdroj: ČT24)
Řadu návrhů na změny ruské ústavy přednesl Putin v lednu v poselství parlamentu. Změny, formulované většinou spíš neurčitě, zahrnovaly mimo jiné posílení funkcí parlamentu a státní rady a úpravu délky mandátu hlavy státu. O případné změně názvu prezidentského úřadu se Putin nezmínil.
Konkrétní podobu ústavních změn má projednat zvláštní pracovní skupina 75 expertů a veřejných činitelů, kteří se poprvé sešli koncem ledna. Zasedání bylo neveřejné, nicméně podle informací médií se mezi návrhy objevila i iniciativa změnit dosavadní označení funkce hlavy státu. Napříště by měl být titulován „verchovnyj pravitěl“, tedy vrchní vládce.
Kreml na iniciativu reagoval v oficiálním prohlášení zdrženlivě, prezident Putin na tuto otázku podle svého mluvčího „nemá názor“. Naopak šéf nacionalistické Liberálnědemokratické strany Ruska Vladimir Žirinovskij, který vystupuje proti používání titulu „prezident“, návrh vítá, neboť má za to, že Rusko by mělo odmítnout cizí označení svých státních funkcí.
Kolesnikov: Putin se stará o svou vlastní bezpečnost
Podle Andreje Kolesnikova, politologa z moskevského Carnegie Center, jde o populistickou hru, která není součástí změn v ústavě.
„Žirinovskij jako vždy tímto způsobem odraženého světla ukazuje, co se děje v hlavách našich elit. Soustavně a intenzivně jim hlavou běží procesy, které míří k tomu, že se Putin opravdu jako ‚vrchní vládce‘ stane z titulu této funkce předsedou státní rady. To bude nová struktura a on bude mít zase práci,“ řekl v rozhovoru pro ČT.
Současný šéf Kremlu chce podle něj hlavně zajistit sám sebe. „Putin chce především mít situaci pod kontrolou v době, kdy přestane být prezidentem. Proto se mluví o nové funkci. A za druhé si myslím, že se Putin stará o svou vlastní bezpečnost. Než být obyčejným důchodcem, je pro něj lépe být osobou s pravomocemi,“ dodává Kolesnikov.
Označení „vrchní vládce“ není v ruských dějinách nové. V listopadu 1918 si tento titul přisvojil bělogvardějský admirál Alexandr Kolčak, který se postavil do čela prozatímní protibolševické vlády vytvořené v západosibiřském Omsku. Kolčakova akce skončila v lednu 1920 pod tlakem bolševické protiofenzivy. O měsíc později byl admirál v Irkutsku popraven.
„Nové strany teď moc viditelné nebudou“
Kolesnikov mluvil se zpravodajem ČT v Moskvě také o tom, jakou šanci mají na ruské politické scéně nové strany. „Na jedné straně nastala dobrá doba pro vznik nových stran, protože staré strany už nejsou pro voliče zajímavé. Průměrný volič si myslí, že ho nikdo nikde nezastupuje. Proto je vznik nových stran logický, důvěra v politické strany je velmi nízká,“ míní.
„Na druhé straně se ale lidé kvůli tomu možná budou na nové strany dívat špatně. Všechny strany, které teď vznikají, nemají ideologii. Nehledí ani napravo ani nalevo. Ani socialismus, ani kapitalismus. Mluví o technologii a často o digitální demokracii. Ideologií své programy neobohacují. Možná nějakou budoucnost před sebou mají. Myslím si ale, že teď příliš viditelné nebudou,“ uzavřel Kolesnikov.