Režim

Správce Hongkongu John Lee zdůraznil, že lidem odsouzeným na základě zákona o státní bezpečnosti nebude běžně umožňováno předčasné propuštění. Vyjádřil se tak poté, co místní média uvedla, že úřady zablokovaly pondělní předčasné propuštění aktivisty Ma Chun-mana.

Od 19. února se Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) vrací k běžnému výukovému režimu. Učit se bude většina předmětů, a to i v hlavní budově, kde došlo nedávno ke střelbě. České televizi to potvrdila proděkanka FF UK pro vnější vztahy a další vzdělávání Michaela Slussareff.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Většina Evropy si v pondělí připomněla Den vítězství nad nacismem, v úterý si ho připomnělo i Rusko. To ale vzpomínalo na rok 1945 v době, kdy již déle než rok válčí se svým sousedem. Mezi Moskvou a Kyjevem létají vzájemná obvinění, že režim ve druhém, znepřáteleném státu je nástupcem fašistů. Vladimir Putin původně hovořil o ambici „denacifikovat“ Ukrajinu, Volodymyr Zelenskyj zase mluví o útočnících jako o „rašistech“. Čeští politici a historici se však v debatě v Událostech, komentářích neshodli na tom, že by ruský režim jasně splňoval kritéria fašismu. Historik Jan Kuklík ale upozornil na některé shodné prvky.

Čína je na prahu zásadních změn. Na 20. sjezdu komunistické strany, která jako jediná řídí zemi, se rýsují větší mocenské posuny, než se očekávalo. A to ve prospěch prezidenta Si Ťin-pchinga, který vstupuje do bezprecedentního třetího funkčního období. Klíčové pozice v aparátu totiž mají obsadit jeho nejvěrnější spojenci.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Afghánky nebudou moci cestovat samy dál než na vzdálenost 72 kilometrů. Na delších cestách je musí doprovázet příbuzný muž. Oznámilo to v neděli radikální hnutí Taliban, jež Afghánistánu znovu vládne od srpna. V doporučení, z nějž citovala agentura AFP, také Taliban požaduje, aby řidiči do svých vozidel brali ženy jenom tehdy, jsou-li zahalené „islámským závojem“.

Mnohaměsíční demonstrace proti režimu Alexandra Lukašenka prozatím neuspěly. V rozhovoru se švýcarským listem Le Temps to připustila jeho protikandidátka Svjatlana Cichanouská, za níž se v srpnových „volbách“ po vyřazení hlavních protirežimních osobností sjednotila běloruská opozice.

Severní Korea o víkendu oslavila 75. výročí založení vládní Korejské strany práce velkou vojenskou přehlídkou v Pchjongjangu. Součástí přehlídky byla i nová mezikontinentální balistická raketa, kterou experti označují za monstrózní a s potenciálem být jednou z nejnebezpečnějších. Na akci nebyli pozváni žádní mezinárodní novináři ani představitelé zemí, jako je Rusko nebo Čína. Fotografie dodala Korejská centrální zpravodajská agentura, která pracuje v souladu s agendou severokorejské vlády.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl otráven nervově paralytickou látkou, jejíž stopy byly zjištěny na prázdné lahvi od vody z jeho hotelového pokoje v sibiřském městě Tomsk, oznámil jeho tým. Nebyl tedy zřejmě otráven na tamním letišti, jak se tým dosud domníval. Své podezření zveřejnil na sociálních sítích společně s videozáběry z Navalného hotelového pokoje, který jeho spolupracovníci prohledali hodinu poté, co se o kolapsu dozvěděli. Evropský parlament mezitím otravu odsoudil a obvinil Kreml.

Běloruská opoziční kandidátka na prezidentku Svjatlana Cichanouská v nové videonahrávce vyzvala své stoupence, aby zesílili stávky v továrnách po celé zemi, a prosadili tak nové prezidentské volby. Informovala o tom agentura Reuters. Právě stávky jsou podle ní nejúčinnějším nástrojem, který má opozice k dispozici. Později vystoupila na tiskové konferenci v litevském exilu. Prezident Alexandr Lukašenko mezitím navštívil agrokombinát Dzeržinskij, kde ujistil, že má situaci pod kontrolou. Podle Kremlu musí situaci vyřešit dialog moci s lidmi.

Evropská unie soudí, že prezidentské volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani spravedlivé, a proto neuznává jejich výsledek. Uvedl to předseda Evropské rady Charles Michel po mimořádném summitu. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal Michel podle agentury Reuters demonstrantům v Bělorusku, kteří jedenáctý den žádají odchod prezidenta Alexandra Lukašenka. Česká sněmovna násilí v Bělorusku odsoudila a podpořila postup vlády.

Alexandr Lukašenko vyzval ministra vnitra, aby ukončil „nepokoje“ v zemi, informuje státní agentura Belta. Odmítl legitimitu opoziční Koordinační rady, která se poprvé sešla s cílem převzít moc a uspořádat nové volby. Vystoupil proti vměšování ze zahraničí. Za vnitřní věc, kterou si musí vyřešit sami Bělorusové, označil situaci i Kreml. Tématu se věnoval mimořádný summit EU, podle níž Lukašenko „postrádá demokratickou legitimitu“. Visegrádská skupina před ním podpořila právo Bělorusů na svobodné volby. V ulicích mnoha měst se jedenáctý den scházejí odpůrci režimu. V nemocnici zemřel demonstrant, kterého dříve v Brestu postřelili policisté.

Situace v Bělorusku je nová především počtem a charakterem těch, kdo otevřeně vyjádřili svůj nesouhlas s režimem Alexandra Lukašenka i přes rizika, která to s sebou nese. V Událostech, komentářích to řekl Bělorus žijící dlouhodobě v Česku a stojící na straně opozice Vladislav Jandjuk. Stávky v továrnách jsou podle něj pro režim konečnou. Je přesvědčen, že prezidentské volby z 9. srpna ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, které volební komise přisoudila pouze deset procent hlasů.

V Bělorusku se 9. srpna konají prezidentské volby. Mezinárodní pozorovatelé pravidelně kritizují tamní hlasování jako nedemokratické. Problémy se objevují i letos, a to především v podobě nepřipouštění kandidátů. To se stalo i zřejmě nejpopulárnějšímu kritikovi prezidenta Alexandra Lukašenka Viktaru Babarykovi. Šéfka jeho volebního týmu Maria Kolesnikovová považuje současnou mobilizaci lidí za jejich týmem za nebývalou a nadějnou. Zásadní podle ní je, že o změnu se musí zasadit sami Bělorusové.

Aby léky skutečně léčily, je podle odborníků nutná dobrá spolupráce lékařů s pacientem. Průzkumy ale ukazují, že předepsanou léčbu nedodržuje každý druhý chronicky nemocný. Klíčové je podle lékařů pacientovi dostatečně vysvětlit podstatu jeho choroby i přínosy terapie.