Mnohaměsíční demonstrace proti režimu Alexandra Lukašenka prozatím neuspěly. V rozhovoru se švýcarským listem Le Temps to připustila jeho protikandidátka Svjatlana Cichanouská, za níž se v srpnových „volbách“ po vyřazení hlavních protirežimních osobností sjednotila běloruská opozice.
„Musím přiznat, ulici jsme ztratili. Nemáme prostředky, abychom se stavěli násilím režimu na odpor,“ řekla ženevskému listu Cichanouská, která od loňského srpna působí v exilu. Vláda podle ní využívá veškerou moc i zbraně. „Ano, v tomto okamžiku to vypadá, že jsme prohráli.“
Pravidelných víkendových demonstrací proti režimu se v Bělorusku účastní již jen hrstky lidí. Mnoho opozičních představitelů je buď ve vězení, nebo v exilu. Začátkem února Lukašenko prohlásil, že porazil „blitzkrieg“ (nacisté tak označovali mimo jiné válečné tažení proti Sovětskému svazu) vedený cizinou a opozicí proti jeho režimu.
Struktury pro budoucnost
Opozice podle Cichanouské nicméně neskládá zbraně a „buduje struktury“ pro budoucnost: „Naší strategií je lépe se zorganizovat a vyvíjet na režim stálý tlak, dokud nebudou lidé opět ochotní vyjít do ulic, možná už na jaře.“ Na návrat demokracie do Běloruska je podle ní zapotřebí více času, než předpokládala.
Pořádkové síly zadržely více než třiatřicet tisíc lidí při násilím potlačovaných protestech proti Lukašenkovi, které trvají od prezidentských „voleb“ z loňského srpna. Úřady za vítěze znovu vyhlásily Lukašenka, podle opozice i mnoha států včetně Česka ale volby ve svůj prospěch zfalšoval.
Výsledek hlasování neuznala ani Evropská unie, která uvalila na Lukašenka a jeho spolupracovníky podezřelé z falšování voleb a z porušování lidských práv nové sankce. Lukašenko odmítl odstoupit a těší se podpoře Moskvy.
