O změnách běloruské ústavy rozhodne referendum, oznámil podle agentury Belta tamní vůdce Alexandr Lukašenko. Od srpnových prezidentských voleb, jejichž výsledky neuznala opozice ani Evropská unie, čelí Lukašenko nebývalým protestům. Kvůli nim připustil možnost svého odstoupení, ale teprve po schválení úpravy základního zákona.
Lukašenko před několika dny oznámil, že 11. a 12. února se uskuteční Všeběloruské lidové shromáždění, které se pravidelně schází jednou za pět let a má jednat o rozvoji různých oblastí země na další období. Očekávalo se, že předpokládaných 2700 delegátů by se mohlo zabývat i slibovanou ústavní reformou.
To však Lukašenko nyní vyloučil, když prohlásil, že v pravomoci Všeběloruského lidového shromáždění není změna základního zákona. „Bude to napsáno v návrhu (nové) ústavy a rozhodnete o tom vy (lid) v referendu,“ citovala Lukašenka agentura Belta.
Pokračují protesty po neuznaných volbách
Právě výsledek prozatím posledního hlasování běloruských voličů srpnových prezidentských voleb byl přitom podle opozice zfalšovaný. Úřady prohlásily za vítěze opět Lukašenka, a to se ziskem více než 80 procent hlasů, zatímco hlavní opoziční kandidátce Svjatlaně Cichanouské přiznaly něco přes deset procent hlasů. Dílčí výsledky na různých místech, stejně jako exit polly a jiné průzkumy zveřejněné novináři či nezávislým centrem Golos, však ukazují na opačný výsledek.
Opozice proto oficiální výsledek odmítá a stejně jako Evropská unie Lukašenka jako prezidenta neuznává. České ministerstvo zahraničí volby označilo za nesvobodné a nedemokratické, podobně jako další země. V Bělorusku se od vyhlášení oficiálního výsledku konají masové protirežimní protesty.
Lukašenko, který zemi vládne od roku 1994, koncem listopadu ujišťoval, že po přijetí nové ústavy už nebude zastávat prezidentskou funkci. Zároveň tvrdil, že nový základní zákon je potřebný, ale o konkrétních reformách ani termínech nemluvil. I proto opozice jeho výrokům nevěří a trvá na tom, že ústavní reformě musí předcházet Lukašenkův odchod z čela státu.
