Situace v Bělorusku je nová především počtem a charakterem těch, kdo otevřeně vyjádřili svůj nesouhlas s režimem Alexandra Lukašenka i přes rizika, která to s sebou nese. V Událostech, komentářích to řekl Bělorus žijící dlouhodobě v Česku a stojící na straně opozice Vladislav Jandjuk. Stávky v továrnách jsou podle něj pro režim konečnou. Je přesvědčen, že prezidentské volby z 9. srpna ve skutečnosti vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, které volební komise přisoudila pouze deset procent hlasů.
„Ve chvíli, když došlo k hrozbě stávek v klíčových průmyslových podnicích, se režim Lukašenka začal sypat jako domeček z karet. Má strach, protože to nejsou nějaké dětičky, jak říká Lukašenko, co běhají po náměstích a nemají práci, nebo nemají co dělat. Tohle jsou zástupy dělnické třídy,“ zdůrazňuje Jandjuk novou dynamiku protestu.
Za jedinou rozumnou cestu, jak se dostat z této situace civilizovaně dál, považuje opakování voleb. Připomněl, že demonstrující pracovníci některých průmyslových podniků současně požadují jmenování nové Ústřední volební komise, na níž má dohlížet nově vzniklý soud.
Podle těchto poždavků musí také odstoupit prezident i vláda a až pak se mohou nové volby konat. Samozřejmostí je pozvání mezinárodních pozorovatelů, které Lukašenko odmítl. „Pak můžou následovat volby, ve kterých může a musí být zabezpečena naprostá transparentnost a férovost,“ myslí si.
Volby totiž podle něj byly silně zmanipulované. „V těch okrscích, kde došlo k férovému počítání hlasů, a kde byly zveřejněny výsledky voleb i počty odevzdaných hlasů, je naprosto jasně vidět, že Cichanouská získala 65 až 85 procent hlasů,“ říká a dodává, že tyto výsledky neměl nikdo motivaci falšovat. I pohled na fronty lidí před místnostmi v něm vyvolával pocit, že tito voliči nešli potvrdit Lukašenkovo prezidentství.
Protesty se podle něj vzedmuly po celé zemi a vzhledem k relativně malému podílu venkovského obyvatelstva nevidí zásadní rozdíl mezi městy a vesnicemi. Zaznamenal však, že více se protestuje na západě země.
