V Bělorusku sílí protesty a stávky proti režimu Alexandra Lukašenka. Tisíce demonstrantů se před sídlem vlády v centru Minsku domáhaly přepočítání hlasů z nedělních voleb. V těch podle ústřední volební komise drtivě zvítězil Lukašenko, kritici ale poukazují na falšování a za vítězku považují opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Organizace Amnesty International mluví o mučení zatčených demonstrantů. Ministři zahraničí EU se dohodli, že Unie uvalí na běloruské představitele nové sankce. Lukašenko vyzval obyvatele, aby nevycházeli, a protesty označil za řízené ze zahraničí.
Lidé v Minsku požadovali přepočítání hlasů, ministři zahraničí EU se shodli na sankcích
Události ČT: Propuštění demonstranti mají na těle stopy po bití (zdroj: ČT24)
V Minsku začaly protestní akce hned ráno, v ulicích metropole lidé opět vytvářeli „živé řetězy solidarity“. Množí se také stávky v podnicích. Na svých shromážděních požadují pracovníci skoncování s násilím příslušníků zvláštních jednotek OMON v ulicích, propuštění zadržených účastníků protestů i politických vězňů a uspořádání čestných voleb.
Práci opět přerušili třeba pracovníci firem v Grodnu. Portál Tut.by například přinesl záběry ze stávkového mítinku v tamní velké chemičce Azot. Jeden z účastníků na plakátu dával najevo „My jsme ho nevolili“ s narážkou na vítězství Lukašenka v nedělních volbách.
Podle běloruských médií se stávek účastní tisíce lidí na více než dvaceti místech po celé zemi, píše web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL). Zároveň dodává, že informace nebyla oficiálně potvrzena a pracovníci z některých fabrik uvádějí, že mnohé významné části dotčených podniků pokračují v práci.
Lukašenkovi odpůrci od nedělního večera i přes policejní násilí protestují proti zfalšování výsledků voleb, které podle nich vyhrála opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Právě policejní brutalita podle nezávislých médií pobouřila osazenstvo velkých podniků v zemi. „Mlátí naše děti, naše vnuky,“ citoval server Tut.by jednoho z dělníků.
Tisíce lidí před sídlem vlády
Do protestu v Minsku se zapojili i stávkující dělníci z Minského traktorového závodu MTZ, jednoho z největších podniků v zemi, které se pokoušel uklidnit premiér Raman Halaučanka. Z podniku nicméně podle agentury Interfax vyšla kolona asi tří tisíc dělníků s transparentem „Nejsme ovce, nejsme dobytek, ale dělníci MTZ. Není nás dvacet lidí, ale šestnáct tisíc !“ O revoltujících dvou desítkách pracovníků podniku se dříve pohrdavě zmínil Lukašenko.
„Jsme proti násilí“ nebo „Máme práci“ – hlásaly nápisy na transparentech v rukou některých demonstrantů. Reagovaly tím na výroky Lukašenka o protestujících, že jsou hloupé ovce řízené ze zahraničí a kriminální živly bez práce. Demonstrovali mimo jiné i zdravotníci s hesly jako „Dost bití našich mužů“ nebo „Lékaři proti násilí“.
Policisté dělníkům nebránili v pochodu na náměstí Nezávislosti, kde se nalézá sídlo vlády a kde se sešly tisíce lidí. Lidé tam požadovali přepočítání hlasů v prezidentských volbách. Některé vojáky, kteří před sídlem vlády vytvořili kordon a poté sklopili štíty, podle serveru Tut.by objímaly ženy, které je obdarovaly kyticemi. Demonstranti vyzývali těžkooděnce, aby přešli „na stranu lidu“.
Do centra města zamířila dlouhá vojenská kolona s vězeňskými vozy. Podle RFE/RL řekli představitelé bezpečnostních složek demonstrantům, že „pokud budou protesty poklidné, nebude užita síla,“ a varovali je před „provokacemi“. V centru Minsku se podle neověřených údajů sešlo asi dvacet tisíc lidí, kteří se po zhruba čtyřech hodinách rozešli, uvádí RFE/RL.
Zadržení mluví o mučení i sexuálním nátlaku
Běloruský ministr vnitra odmítl informace Amnesty International o excesech při zacházení se zatčenými demonstranty. Podle běloruského ministerstva vnitra bylo dosud propuštěno nejméně dva tisíce lidí. Celkem bylo podle běloruských úřadů v průběhu protestů zatčeno zhruba 6700 osob.
Na internetu se však množí obrázky i videa dokumentující tvrdé zacházení s vězni. Amnesty International uvedla, že řadu zadržených policisté ve vězení svlékli do naha, bili je a vyhrožovali jim znásilněním. „Propuštění vězni nám řekli, že se věznice proměnily v mučírny, kde musí protestující ležet na zemi v hlíně, zatímco je policisté kopou a mlátí je obušky,“ řekla ředitelka organizace pro východní Evropu a Střední Asii Marie Struthersová.
„Bilo mě deset omonovců (příslušníků speciálních zásahových sil OMON). Stále mě bili, ponižovali, vyhrožovali smrtí, stáhli mi kalhoty a řekli, že se na mně vystřídají,“ vypověděla na videozáznamu zveřejněném na webu Tut.by dívka propuštěná z věznice v Minsku.
Zacházeli se mnou jako se zvířetem. Hrozili, že dostanu deset let. Proč? Že jsem prý teroristka. Vůbec nic z toho, co říkali, jsem přitom neudělala.
O bití a špatném zacházení informovaly i další ženy. Jedna z nich portálu Tut.by řekla, že v celách se čtyřmi postelemi bylo 35 žen. „Mlátili se strašnou brutalitou. Všude byla krev,“ uvedla. Policejní násilí už ve čtvrtek odsoudili také lidskoprávní experti OSN.
Web stanice RFE/RL citoval lékařku jedné z nemocnic, kam přiváželi zraněné z protestů. Podle ní měli demonstranti „strašlivá zranění“, která „nikdy v životě neviděla“.
Propuštění nesmí na žádnou další demonstraci
Běloruské úřady slíbily, že během pátku propustí všechny vězně, které policie na demonstracích zadržela. Přestože věznice měly být prázdné do šesti hodin ráno, propouštění probíhalo celý den. Venku čekali lékaři, aby zadrženým poskytli první pomoc.
Podle jednoho z propuštěných zatýkali a bili příslušníci pořádkových jednotek všechny lidi bez ohledu na pohlaví či věk. „Byl tam s námi děda, kterému bylo kolem sedmdesáti. Zatýkali každého, i když se jen vyšel z obchodu podívat, co se děje,“ řekl propuštěný Sergej podle agentury AFP. Právě těm, kteří se protestů neúčastnili, ale přesto se stali cílem pořádkových jednotek, se v pátek omluvil běloruský ministr vnitra.
Rozhodnutí osvobodit všechny vězně je podle serveru BBC potvrzením názoru některých pozorovatelů, že se běloruské úřady snaží nasadit smířlivější tón poté, co zásahy odsoudila veřejnost i řada zemí. Podle dostupných informací zemřely při demonstracích nejméně dvě osoby.
Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej v pátek uvedl, že Minsk je připraven vést „konstruktivní a objektivní dialog“ se zahraničními partnery o situaci po tamních volbách. Vůli k dialogu Makej vyjádřil při telefonickém rozhovoru se svým švýcarským protějškem Ignaziem Cassisem.
Podepište petici, vyzývá Cichanouská
Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na internetu vyzvala své stoupence, aby podepisovali žádosti o přepočítání hlasů ve zpochybňovaných prezidentských volbách. Výzva zazněla ve videonahrávce zveřejněné na platformě YouTube.
Cichanouská také vyzvala k ukončení násilí, obrátila se i na starosty měst s žádostí, aby o nadcházejícím víkendu zorganizovali klidná shromáždění.
„Situace je kritická. S bolestí sleduji, co se v naší zemi děje v posledních dnech,“ uvedla politička. „Musíme zastavit násilí v ulicích běloruských měst,“ dodala a zdůraznila, že nejcennější věc je lidský život. Vyzvala přitom úřady, aby přistoupily na dialog.
„Pojďme společně zaštítit naši volbu. Podepište, že jste hlasovali pro mne, Svjatlanu Cichanouskou. Nezůstávejte stranou, naše hlasy musejí být vyslyšeny,“ vybídla své stoupence k podepisování petice, která žádá přepočítání hlasů. Formulář byl v ruském jazyce zveřejněn na internetu.
Prezidentské volby v Bělorusku podle tamní volební komise pošesté vyhrál autoritářský prezident Alexander Lukašenko. Cichanouská výsledky neuznala, požádala o přepočítání hlasů a následně byla donucena opustit zemi. Momentálně je v Litvě. Komise v pátek zveřejnila konečné výsledky voleb. Z nich vyplývá, že Lukašenko získal 80,1 procenta hlasů, Cichanouská 10,1 procenta.
Ministři zahraničí EU se shodli na sankcích
Ministři zahraničí Evropské unie se na mimořádné videokonferenci dohodli na tom, že sedmadvacítka uvalí nové sankce na běloruské představitele. Jmenný seznam osob, jichž by se měly sankce týkat, začne nyní připravovat unijní diplomatická služba.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že postup běloruských bezpečnostních složek, které brutálně zasahovaly proti demonstrantům, je nepřijatelný a žádá si jasnou reakci. „Naším cílem je uvalit sankční režim na konkrétní osoby, o nichž je známo, že měly podíl na zločinech proti pokojným demonstrantům,“ řekl Maas.
„Rada jednoznačně odsoudila násilí proti běloruské veřejnosti, shodla se na zahájení přípravy sankčních opatření,“ uvedl šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Podle něj jde o potrestání lidí, kteří jsou odpovědní za násilí, ale také těch představitelů Lukašenkova režimu, kteří se podíleli na falšování volebních výsledků.
Největší podpora pro uvalení sankcí zazněla od šéfů diplomacií Německa, Švédska a Rakouska, ale i od ministrů z Polska, Dánska a Česka. Ti však také vyzvali k tomu, aby se Unie podílela na zprostředkování dialogu mezi Lukašenkem a opozicí, napsal Reuters.
V táboře zemí, které jsou k sankcím skeptické, je nejsilnější hlas Maďarska. Budapešť však podle diplomatů nakonec nejspíš ruku pro potrestání běloruských představitelů zvedne, pokud seznam dotčených osob nebude příliš obsáhlý. K uvalení sankcí je potřeba jednomyslná shoda všech 27 států.
Polsko slibuje podporu a připravuje se na uprchlíky
Náměstek polského ministra zahraničí Marcin Przydacz řekl, že Polsko se připravuje na možný příval lidí ze sousedního Běloruska v důsledku násilného potlačování protestů. „Už jsme přezkoumali zákon (o ochraně státní hranice), abychom byli připraveni na možný nápor lidí, kteří se chtějí dostat na území Evropské unie,“ řekl polský ministr zahraničí Przydacz katolické rozhlasové stanici Siodma9.
„Musíme zvážit podporu lidí, kteří potřebují rychle překročit hranici, ale musíme být zodpovědní vůči našim evropským partnerům, to znamená s ohledem na schengenskou hranici,“ dodal zástupce šéfa polské diplomacie.
Polsko podpoří občanskou společnost a nezávislá média v Bělorusku, oznámil premiér Mateusz Morawiecki. „Na uskutečnění tohoto programu plánujeme v prvém roce vynaložit 50 milionů zlotých (asi 297 milionů korun),“ řekl šéf vlády s tím, že do této sumy nejsou započteny prostředky na stávající programy, jako je například televize Belsat, vysílající z Polska.
Lukašenko: Nevystrkujte nos na ulici
Lukašenko vyzval demonstranty v Minsku, aby se vzpamatovali a nechali úřady nastolit pořádek. Protesty označil za řízené z ciziny. Nabádal také policisty ke zdrženlivosti při zásazích vůči demonstrantům.
„Vracíme se k situaci v Minsku. Netvrdím, že je to nějaká katastrofa, anebo příliš napjatá situace, ale problémů je dost. Naprosto jasně vidíme, co se děje. Strůjci toho všeho a organizátoři jsou lidé z ciziny. V prvých řadách jdou lidé s kriminální minulostí, s obyčejnou kriminální minulostí,“ prohlásil během bezpečnostní porady podle státní agentury Belta.
„Chcete, abych seděl a čekal, až Minsk obrátí vzhůru nohama? To bychom pak už situaci nedokázali stabilizovat. Proto se vzpamatujte, vezměte rozum do hrsti a uklidněte se. A nechte nás nastolit pořádek a vypořádat se s těmi (organizátory protestů), kteří sem přijeli (z ciziny),“ apeloval na spoluobčany. Nabádal také lidi, aby „nevystrkovali nos na ulici“ a aby pochopili, že je a jejich děti zneužívají organizátoři protestů z ciziny jako „kanónenfutr“, potravu pro děla. Bělorusko podle hlavy státu čelí agresi.
Prezident také vybídl příslušníky pořádkových sil ke zdrženlivosti. Řekl, že nemá žádné výtky, ale „jedině prosbu“: „Když už člověk padl a leží, neměli by ho dál bít. Tedy měla by tu být jistá brzda.“ Současně prohlásil, že jako voják chápe smýšlení příslušníků pořádkových jednotek, rozhořčených případy „zákeřného napadení jejich kolegů, z nichž se stali doživotní invalidé“.
Lukašenko v pátek také varoval, že stávky mohou negativně postihnout výrobu, což by v době ostrého zápasu o trhy prý zvýhodnilo zahraniční konkurenty běloruských firem. „Dnes nevyrobíte deset traktorů a nedodáte je na trh. A zítra přijedou Němci s Američany, svou techniku přivezou Rusové,“ varoval zaměstnance Lukašenko s tím, že obnova práce, a tedy pokračující existence firem, je jediným způsobem, jak mohou uživit své rodiny.
Bělorusko vrátilo Rusku zadržené žoldnéře
Ruská generální prokuratura oznámila, že běloruské úřady vrátily do Ruska 32 Rusů, které běloruské úřady podezíraly z toho, že chtěli v zemi před volbami destabilizovat situaci, uvedla agentura Interfax. Třiatřicátý zadržený Rus má i běloruské občanství, a tak zůstal v Bělorusku.
Podle běloruských úřadů – i některých analytiků – šlo o žoldnéře z Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, kteří podle médií prosluli nasazením na východě Ukrajiny, v Sýrii, Libyi či Středoafrické republice.
Rusko naléhalo na vrácení svých občanů do vlasti, odmítalo nařčení z vyslání žoldáků k destabilizaci Běloruska a tvrdilo, že dotyční Rusové se jen zpozdili na letadlo odlétající z Minsku a že byli na cestě do třetí země, kde měli pracovat jako ostraha.
O vydání 28 z 33 zadržených žádala i Ukrajina, a to kvůli podezření z „členství v teroristické organizaci“, protože se už dříve zapojili do bojů na východě Ukrajiny.
Investoři se zbavují běloruských dluhopisů, obávají se sankcí
Prohlášení předsedkyně Evropské komise vyvolalo reakci u investorů, kteří se zbavují dluhopisů běloruské vlády. „Jako investoři do dluhopisů musíme dávat bedlivě pozor na sankce,“ řekl listu Financial Times Sergej Dergačev, který spravuje investiční portfolia ve společnosti Union Investment. Sám tento týden některé vlastní běloruské dluhopisy prodal.
„Nad tím, jak se situace vyřeší, visí velký otazník. Je možné, že na dluhopisech se to podepíše ještě hůř než dosud,“ dodal. Někteří investoři se domnívají, že případná roztržka se Západem přiměje Lukašenka přimknout se ještě blíž k Rusku a že Moskva Minsku finančně pomůže.
Státní dluh Běloruska je nyní zhruba na 43 procentech hrubého domácího produktu (HDP). To je pro zemi, jejíž úvěrovou spolehlivost hodnotí ratingová agentura Fitch stupněm B, relativně nízké zadlužení, poznamenal Financial Times. Stupeň B je ve střední části pásma, které je považováno za vysoce spekulativní.
Bělorusko má přes 90 procent dluhu v cizí měně, takže státní finance trpí, když běloruský rubl klesá. Měna letos k dolaru zatím odepsala zhruba 15 procent hodnoty. Země musí splatit dluhopisy za 3,6 miliardy dolarů a dalších osm miliard dolarů jí půjčila Moskva.