Desítky tisíc lidí se sešly v Minsku na podporu opoziční prezidentské kandidátky Svjatlany Cichanouské. Bělorusové půjdou k urnám 9. srpna. Čeká se, že takzvané volby dopadnou opět ve prospěch diktátora Alexandera Lukašenka. Tamní bezpečnostní složky zadržely před pár dny několik desítek údajných žoldnéřů, které podezírají z úmyslu destabilizovat před volbami zemi. Podle analytiků ale může být toto tvrzení účelovým krokem režimu ve snaze zdiskreditovat opozici a posílit dohled.
Mohutné opoziční shromáždění v Minsku. Desítky tisíc lidí podpořily prezidentskou kandidátku Cichanouskou
Stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) uvádí s odvoláním na lidskoprávní organizaci Vjasna, že na čtvrteční mítink Cichanouské dorazilo nejméně 63 tisíc podporovatelů. Podle agentury Reuters šlo o největší shromáždění v Minsku za několik desítek let.
Cichanouská, která je nyní hlavní opoziční kandidátkou, se podle svých slov rozhodla kandidovat poté, co byl před několika týdny uvězněn její manžel a populární video blogger Sjarhej. Zadržen byl poté, co oznámil svůj záměr kandidovat proti Lukašenkovi. Kromě něj byl uvězněn i Mikalaj Statkevič, který kandidoval proti Lukašenkovi ve volbách v roce 2010 a pak byl pět let ve vězení za opoziční demonstrace.
Cichanouská na mítinku v Minsku řekla, že nechce revoluci, nýbrž „férové volby“. „Jsme mírumilovní lidé a chceme poklidně změny v naší zemi,“ uvedla zaregistrovaná prezidentská kandidátka. Bezpečnostní složky v poslední době tvrdě zakročily vůči shromážděním na podporu nezaregistrovaných opozičních kandidátů a stovky lidí včetně aktivistů a bloggerů zatkly.
Ruští žoldnéři kartou v kampani
Běloruské úřady spojují Cichanouskou, respektive jejího manžela a Statkeviče, s případem zadržení 33 Rusů, které Minsk viní z úmyslu zemi před volbami destabilizovat. Statkevič a Cichanouski jsou obviněni, že společně hodlali vyvolat „masové nepokoje“ před volbami. Cichanouská to odmítá.
Analytici oslovení stanicí RFE/RL míní, že spojení zadržených žoldnéřů s opozičními představiteli může být snahou Lukašenka o diskreditaci sílícího opozičního hnutí a záminkou k posílení kontroly a potlačení opozice před volbami. Den před výše zmíněným opozičním mítinkem v Minsku zpřísnil například stát bezpečnostní opatřená na veřejných akcích ve formě osobních prohlídek.
Události: Předvolební napětí v Bělorusku (zdroj: ČT24)
Podle běloruských státních médií pracovali zadržení muži pro takzvanou Vagnerovu soukromou vojenskou společnost. O ní se soudí, že ji řídí Jevgenij Prigožin, blízký spolupracovník šéfa Kremlu Vladimira Putina, a její vojáci jsou činní na východní Ukrajině, v Sýrii, Libyi, Středoafrické republice či Súdánu, připomíná RFE/RL s tím, že Kreml jakoukoliv spolupráci se soukromými armádami popírá.
Analytici, které cituje RFE/RL, se domnívají, že zadržení lidé – a dalších asi dvě stě, kteří se údajně dál pohybují po Bělorusku – mohli být na cestě do Súdánu a Bělorusko využili jen jako tranzitní zemi, protože letecké spojení z Ruska je kvůli pandemii koronaviru omezené.
Minsk v pátek předal seznam zadržovaných Rusů ukrajinským úřadům, které požádal o prověrku jejich trestné činnosti a účasti v bojových operacích na východě Ukrajiny. Ukrajinská generální prokuratura podle agentury Interfax-Ukrajina uvedla, že požádá o vydání 28 zadržených žoldnéřů, z nichž devět má ukrajinské občanství, kvůli podezření, že byli členy teroristických organizací - tedy bojovali po boku proruských separatistů v Donbasu. Ve čtvrtek se uvádělo, že Kyjev chce kvůli tomu 14 z 33 zatčených.
Kreml: Zadržení cestovali do Istanbulu
Kreml očekává, že 33 zadržovaných ruských občanů bude v brzké době propuštěno, uvedl mluvčí Dmitrij Peskov. Podle něj nebyla dosud zveřejněna jediná informace, která by zavdala důvod k jejich zadržování.
Peskov také řekl, že pro zadržené Rusy bylo Bělorusko jen tranzitní zemí na cestě do třetího státu, kde měli pracovat jako ostraha. Z Minska podle něj měli namířeno do tureckého Istanbulu. Moskva podle Peskova nemá zájem vměšovat se do volební kampaně v Bělorusku.
Běloruské ministerstvo zahraničí také předalo ruské straně nótu s žádostí o vysvětlení situace na hraničních přechodech, kde vznikly kolony aut a kamionů, protože podle médií ruští pohraničníci začali v obou směrech zaznamenávat osobní údaje Bělorusů. Jeden z pohraničníků podle serveru Tut.by uvedl, že se tak děje na pokyn ruské vlády.