Bělorusko označilo dvaatřicet Rusů za žoldnéře a zadrželo je. Údajně chtěli destabilizovat zemi před volbami

Bělorusko v noci na středu zadrželo u Minsku skupinku Rusů, kterou tamní úřady podezřívají z toho, že přijeli destabilizovat zemi před prezidentskými volbami, které se uskuteční 9. srpna. Oznámila to  státní agentura Belta. Ta zveřejnila i jmenný seznam zadržených příslušníků „bojůvky“, podle ní členů takzvané Wagnerovy soukromé vojenské společnosti. Ta se těší pověsti, že je blízká Kremlu, připomněla agentura AFP.

Zadržení podle Belty následovalo poté, co úřady obdržely informaci o příjezdu skupiny více než dvou stovek žoldnéřů do Běloruska kvůli destabilizaci situace během volební kampaně.

Skupina 32 Rusů se nejprve ubytovala v jednom z minských hotelů, pak se přestěhovali do penzionu u hlavního města. Tam prý na sebe upozornila „pro Rusy netypickým chováním“: muži nepožívali lihoviny, drželi se stranou a snažili se nepoutat pozornost, všichni také byli oblečeni podobně, „ve vojenském stylu“, uvedla Belta.

Běloruský prezident Alexander Lukašenko navštěvuje policii
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/Nikolai Petro/Nikolai Petro

Ve skupinkách zkoumali terén v okolí penzionu. V noci na středu je zadrželo komando běloruské tajné policie KGB za podpory speciální policejní jednotky. Další člověk byl odhalen a zadržen na jihu země, vylíčila Belta s tím, že zadržené nyní prověřují vyšetřovatelé.

Žoldnéři z Wagnerovy skupiny podle dostupných informací bojovali na východě Ukrajiny, v Sýrii, Libyi a Středoafrické republice. Skupina je podle západních médií napojena na ruského miliardáře Jevgenije Prigožina blízkého Kremlu, který je od letošního března na sankčním seznamu USA.

Ruské velvyslanectví v Minsku podle agentury TASS požádalo běloruské úřady o informaci o zadržených ruských občanech.

Neidentifikovatelné síly se snaží ovlivnit volby, tvrdí Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko minulý měsíc obvinil neidentifikované síly v Rusku a Polsku ze zasahování do prezidentských voleb, ve kterých usiluje už o šestý mandát hlavy státu za sebou.

Při setkání se zahraničními diplomaty si autoritářský prezident postěžoval, že „loutkáři“ v Rusku a Polsku stojí za těmi, kteří se v kampani před nadcházejícími volbami postavili proti němu. Dodal, že „hanebné“ falešné zprávy o něm a jeho rodině se šíří jako součást kampaně, jejímž cílem je ovlivnění voleb. Kreml obvinění odmítl.

I když je Bělorusko Rusku z bývalých sovětských republik nejbližší, mezi vedeními obou zemí bývá patrné napětí. Lukašenko mimo jiné v roce 2014 nepodpořil ruskou anexi ukrajinského Krymu a opakovaně dává najevo, že nepřipustí pohlcení své země Ruskem. Minsk zatím odolal integračnímu úsilí ze strany Moskvy, ale Kreml zvýšil tlak hrozbou zdražení ropy a zemního plynu, na jejichž dodávkách z Ruska je Bělorusko závislé.