Bělorusko označilo dvaatřicet Rusů za žoldnéře a zadrželo je. Údajně chtěli destabilizovat zemi před volbami

Bělorusko v noci na středu zadrželo u Minsku skupinku Rusů, kterou tamní úřady podezřívají z toho, že přijeli destabilizovat zemi před prezidentskými volbami, které se uskuteční 9. srpna. Oznámila to  státní agentura Belta. Ta zveřejnila i jmenný seznam zadržených příslušníků „bojůvky“, podle ní členů takzvané Wagnerovy soukromé vojenské společnosti. Ta se těší pověsti, že je blízká Kremlu, připomněla agentura AFP.

Zadržení podle Belty následovalo poté, co úřady obdržely informaci o příjezdu skupiny více než dvou stovek žoldnéřů do Běloruska kvůli destabilizaci situace během volební kampaně.

Skupina 32 Rusů se nejprve ubytovala v jednom z minských hotelů, pak se přestěhovali do penzionu u hlavního města. Tam prý na sebe upozornila „pro Rusy netypickým chováním“: muži nepožívali lihoviny, drželi se stranou a snažili se nepoutat pozornost, všichni také byli oblečeni podobně, „ve vojenském stylu“, uvedla Belta.

Běloruský prezident Alexander Lukašenko navštěvuje policii
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS/Nikolai Petro/Nikolai Petro

Ve skupinkách zkoumali terén v okolí penzionu. V noci na středu je zadrželo komando běloruské tajné policie KGB za podpory speciální policejní jednotky. Další člověk byl odhalen a zadržen na jihu země, vylíčila Belta s tím, že zadržené nyní prověřují vyšetřovatelé.

Žoldnéři z Wagnerovy skupiny podle dostupných informací bojovali na východě Ukrajiny, v Sýrii, Libyi a Středoafrické republice. Skupina je podle západních médií napojena na ruského miliardáře Jevgenije Prigožina blízkého Kremlu, který je od letošního března na sankčním seznamu USA.

Ruské velvyslanectví v Minsku podle agentury TASS požádalo běloruské úřady o informaci o zadržených ruských občanech.

Neidentifikovatelné síly se snaží ovlivnit volby, tvrdí Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko minulý měsíc obvinil neidentifikované síly v Rusku a Polsku ze zasahování do prezidentských voleb, ve kterých usiluje už o šestý mandát hlavy státu za sebou.

Při setkání se zahraničními diplomaty si autoritářský prezident postěžoval, že „loutkáři“ v Rusku a Polsku stojí za těmi, kteří se v kampani před nadcházejícími volbami postavili proti němu. Dodal, že „hanebné“ falešné zprávy o něm a jeho rodině se šíří jako součást kampaně, jejímž cílem je ovlivnění voleb. Kreml obvinění odmítl.

I když je Bělorusko Rusku z bývalých sovětských republik nejbližší, mezi vedeními obou zemí bývá patrné napětí. Lukašenko mimo jiné v roce 2014 nepodpořil ruskou anexi ukrajinského Krymu a opakovaně dává najevo, že nepřipustí pohlcení své země Ruskem. Minsk zatím odolal integračnímu úsilí ze strany Moskvy, ale Kreml zvýšil tlak hrozbou zdražení ropy a zemního plynu, na jejichž dodávkách z Ruska je Bělorusko závislé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Merz setkání s Trumpem zhodnotil pozitivně

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

NATO schválilo nové závazky, Rutte navrhl zvýšit obranné výdaje na pět procent HDP

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Slovenská sněmovna zavázala členy vlády nehlasovat pro nové sankce proti Rusku

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer), aby na mezinárodní úrovni už nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izraelská armáda přivezla z Gazy těla dvou rukojmí

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla při noční operaci těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla manželů Judih Weinsteinové-Haggaiové a Gadiho Haggaie. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura Reuters s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly 37 životů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Maďarsko zákonem proti LGBT+ porušilo unijní právo, uvedla advokátka soudu EU

Podle generální advokátky Soudního dvora EU Tamary Ćapetaové porušilo Maďarsko unijní právo, když zákonem z roku 2021 omezilo práva a svobody komunity LGBT+. Kvůli zákonu zemi zažalovala u unijního soudu Evropská komise, Ćapetaová jí nyní dala za pravdu. Navrhla také, aby soud konstatoval, že Budapešť mimo jiné porušila článek unijní smlouvy týkající se základních hodnot EU.
před 16 hhodinami
Načítání...