Tisíce lidí v ulicích Minsku. Zadržení běloruského opozičníka vyvolalo vlnu protestů

V Bělorusku se ve čtvrtek večer odehrála série protestů proti zadržení Viktara Babaryky, který se uchází o prezidentskou kandidaturu. Bezmála dva tisíce protestujících v Minsku utvořily čtyřkilometrovou řadu s rozestupy proti koronaviru, aby vyjádřily podporu Babarykovi a dalším zadrženým opozičníkům. Volby se budou konat v srpnu. Žádné volby konané v zemi od nástupu prezidenta Alexandra Lukašenka v roce 1994 nebyly podle západních pozorovatelů svobodné.

Pětašedesátiletý Lukašenko čelí jedněm z největších projevů nespokojenosti s vládou. „Přišli jsme podpořit kandidáta, kterého budeme volit a který byl nelegálně zadržen, aby nemohl vést prezidentskou kampaň. Celá země si přeje změnu,“ uvedl jeden z protestujících pro agenturu Reuters.

Kolem řady tisíců demonstrujících lidí v Minsku projížděla auta a troubila na klaksony, aby je podpořila. Podle agentury Reuters je rostoucí část běloruské veřejnosti nespokojená s Lukašenkovou politikou ohledně koronavirové krize, ekonomických problémů a dlouhodobého potlačování lidských práv.

Demonstrace proti Lukašenkovi vyvolalo čtvrteční policejní zadržení opozičního prezidentského kandidáta Viktara Babaryka. Režim podobně znemožnil ve volbách kandidovat také jiným známým opozičníkům.

Babaryka býval šéfem Belgasprombanky, běloruské odbočky ruské Gazprombanky, kde prezident minulý týden nařídil provést razie a finanční kontrolu kvůli údajnému podezření z daňových úniků. Zadrženo bylo už více než patnáct lidí.

Lukašenko zadrženého politika obvinil z korupce

Ve čtvrtek Lukašenko označil Babaryku za „ničemu“ a obvinil ho z korupce. Zároveň prohlásil, že se opozičníkovi nepodaří udělat ze sebe oběť politického pronásledování nebo vězně svědomí. Babaryka se nechal slyšet, že jde o zinscenované politicky motivované vyšetřování. 

Běloruská televize ve čtvrtek nejprve informovala, že Babaryka byl „pozván“ k podání výpovědi v oddělení vyšetřování finančních deliktů Státního kontrolního výboru. Týkat se má neplacení daní a legalizace nezákonně získaných příjmů v rámci vyšetřování trestního případu kolem Belgasprombanky. 

Babarykův štáb a jeden z advokátů informovali, že politik jel spolu se synem odevzdat další dopisy na podporu své kandidatury, cestou ale bylo auto zastaveno a opozičník byl nucen zamířit k výslechu. Babarykovým právníkům údajně nebylo dovoleno zúčastnit se policejního výslechu, politikův dům byl také prohledán bezpečnostními složkami.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle štábu podpisy na podporu Babarykovy kandidatury sbírá třináct iniciativních skupin. Doposud jich údajně získaly 425 tisíc, přičemž ke kandidatuře jich stačí sto tisíc. Sběr podpisů začal 21. května a končí 19. června. V pátek chce štáb učinit „důležité prohlášení ohledně dalšího postupu“ bez ohledu na to, kde se Babaryka a jeho syn budou v té době nacházet.

Předsedkyně centrální volební komise Lidzija Jarmošynová ve čtvrtečním prohlášení na webu komise oznámila, že Lukašenkův štáb předal k prověření 364 tisíc podpisů na podporu prezidentovy opětovné kandidatury. 

Babarykův volební štáb rovněž uvedl, že účet prezidentské kampaně byl 17. června zmrazen běloruskou státní bankou Belarusbank. Její mluvčí pro Reuters potvrdil, že veškeré zbývající peníze na účtu byly zabaveny.

Bělorusko podle Lukašenka zmařilo mezinárodní spiknutí

Prezident Lukašenko v pátek oznámil, že Bělorusko překazilo mezinárodní spiknutí, jehož cílem bylo destabilizovat zemi před prezidentskými volbami. Podle něho existoval rozsáhlý plán rozdmýchat revoluci podobnou protestům na Ukrajině v roce 2014.

Politické síly „ze Západu i z Východu“ podle prezidenta soustředily své zájmy na Bělorusko a „určité síly zintenzivnily“ své úsilí. „To byl cíl. Masky byly strženy nejen z některých loutek, které jsme tu měli, ale i z některých loutkářů mimo Bělorusko,“ řekl Lukašenko.

Podrobnosti na podporu svých tvrzení neuvedl. Reuters ale připomíná, že v posledních měsících mělo Bělorusko napjaté vztahy s Ruskem. Agentura TASS v pátek informovala, že Lukašenko telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Vztahy dvou tradičních spojenců jsou napjaté. Minsk mimo jiné odmítá volání Moskvy po vytvoření těsnějšího hospodářského sdružení. Lukašenko se snažil zlepšit vztahy se Západem, ale zákroky proti oponentům by podle Reuters mohly jeho úsilí o narovnání vztahů s EU opět přibrzdit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...