Tisíce lidí v ulicích Minsku. Zadržení běloruského opozičníka vyvolalo vlnu protestů

V Bělorusku se ve čtvrtek večer odehrála série protestů proti zadržení Viktara Babaryky, který se uchází o prezidentskou kandidaturu. Bezmála dva tisíce protestujících v Minsku utvořily čtyřkilometrovou řadu s rozestupy proti koronaviru, aby vyjádřily podporu Babarykovi a dalším zadrženým opozičníkům. Volby se budou konat v srpnu. Žádné volby konané v zemi od nástupu prezidenta Alexandra Lukašenka v roce 1994 nebyly podle západních pozorovatelů svobodné.

Pětašedesátiletý Lukašenko čelí jedněm z největších projevů nespokojenosti s vládou. „Přišli jsme podpořit kandidáta, kterého budeme volit a který byl nelegálně zadržen, aby nemohl vést prezidentskou kampaň. Celá země si přeje změnu,“ uvedl jeden z protestujících pro agenturu Reuters.

Kolem řady tisíců demonstrujících lidí v Minsku projížděla auta a troubila na klaksony, aby je podpořila. Podle agentury Reuters je rostoucí část běloruské veřejnosti nespokojená s Lukašenkovou politikou ohledně koronavirové krize, ekonomických problémů a dlouhodobého potlačování lidských práv.

Demonstrace proti Lukašenkovi vyvolalo čtvrteční policejní zadržení opozičního prezidentského kandidáta Viktara Babaryka. Režim podobně znemožnil ve volbách kandidovat také jiným známým opozičníkům.

Babaryka býval šéfem Belgasprombanky, běloruské odbočky ruské Gazprombanky, kde prezident minulý týden nařídil provést razie a finanční kontrolu kvůli údajnému podezření z daňových úniků. Zadrženo bylo už více než patnáct lidí.

Lukašenko zadrženého politika obvinil z korupce

Ve čtvrtek Lukašenko označil Babaryku za „ničemu“ a obvinil ho z korupce. Zároveň prohlásil, že se opozičníkovi nepodaří udělat ze sebe oběť politického pronásledování nebo vězně svědomí. Babaryka se nechal slyšet, že jde o zinscenované politicky motivované vyšetřování. 

Běloruská televize ve čtvrtek nejprve informovala, že Babaryka byl „pozván“ k podání výpovědi v oddělení vyšetřování finančních deliktů Státního kontrolního výboru. Týkat se má neplacení daní a legalizace nezákonně získaných příjmů v rámci vyšetřování trestního případu kolem Belgasprombanky. 

Babarykův štáb a jeden z advokátů informovali, že politik jel spolu se synem odevzdat další dopisy na podporu své kandidatury, cestou ale bylo auto zastaveno a opozičník byl nucen zamířit k výslechu. Babarykovým právníkům údajně nebylo dovoleno zúčastnit se policejního výslechu, politikův dům byl také prohledán bezpečnostními složkami.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle štábu podpisy na podporu Babarykovy kandidatury sbírá třináct iniciativních skupin. Doposud jich údajně získaly 425 tisíc, přičemž ke kandidatuře jich stačí sto tisíc. Sběr podpisů začal 21. května a končí 19. června. V pátek chce štáb učinit „důležité prohlášení ohledně dalšího postupu“ bez ohledu na to, kde se Babaryka a jeho syn budou v té době nacházet.

Předsedkyně centrální volební komise Lidzija Jarmošynová ve čtvrtečním prohlášení na webu komise oznámila, že Lukašenkův štáb předal k prověření 364 tisíc podpisů na podporu prezidentovy opětovné kandidatury. 

Babarykův volební štáb rovněž uvedl, že účet prezidentské kampaně byl 17. června zmrazen běloruskou státní bankou Belarusbank. Její mluvčí pro Reuters potvrdil, že veškeré zbývající peníze na účtu byly zabaveny.

Bělorusko podle Lukašenka zmařilo mezinárodní spiknutí

Prezident Lukašenko v pátek oznámil, že Bělorusko překazilo mezinárodní spiknutí, jehož cílem bylo destabilizovat zemi před prezidentskými volbami. Podle něho existoval rozsáhlý plán rozdmýchat revoluci podobnou protestům na Ukrajině v roce 2014.

Politické síly „ze Západu i z Východu“ podle prezidenta soustředily své zájmy na Bělorusko a „určité síly zintenzivnily“ své úsilí. „To byl cíl. Masky byly strženy nejen z některých loutek, které jsme tu měli, ale i z některých loutkářů mimo Bělorusko,“ řekl Lukašenko.

Podrobnosti na podporu svých tvrzení neuvedl. Reuters ale připomíná, že v posledních měsících mělo Bělorusko napjaté vztahy s Ruskem. Agentura TASS v pátek informovala, že Lukašenko telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Vztahy dvou tradičních spojenců jsou napjaté. Minsk mimo jiné odmítá volání Moskvy po vytvoření těsnějšího hospodářského sdružení. Lukašenko se snažil zlepšit vztahy se Západem, ale zákroky proti oponentům by podle Reuters mohly jeho úsilí o narovnání vztahů s EU opět přibrzdit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 33 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 35 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...