Běloruské úřady v neděli zasáhly proti demonstrantům, kteří se vydali do ulic v rámci nepovoleného pochodu ke Dni svobody. V rukou policie skončilo na sedmdesát odpůrců Lukašenkova režimu. Běloruská opozice se sice v poslední době nemusí tolik bát o život, je ale natolik slabá, že nemá šanci zasahovat do politických záležitostí. Lukašenkovi se mezitím daří vybalancovat křehké vztahy jak s Unií, tak i s Ruskem.
Odpor vůči Lukašenkovi slábne, ukázaly protesty. Běloruská opozice je roztříštěná
Odpor vůči Lukašenkovi slábne, opozice je roztříštěná (zdroj: ČT24)
Běloruský Den svobody funguje jako každoroční záminka k protivládním protestům. Letos navíc uplynulo 100 let od vyhlášení první samostatné republiky. „Další historické výročí, musíme si z toho vyvodit určité závěry, abychom se v životě pohnuli kupředu,“ podotkl opoziční aktivista Igor Lelkov.
Běloruská lidová republika (BNR) byla jako samostatný stát vyhlášena v březnu 1918, kdy zemi na základě separátní brestlitevské smlouvy s ruskými bolševiky okupovalo Německo. Republika existovala jen krátkou dobu do obsazení běloruského území Rudou armádou.
Řada současných opozičních činitelů ji ale přesto považuje za první zárodek běloruské státnosti. Současného prezidenta Alexandra Lukašenka, který je u moci již od roku 1994, pak obvinili, že se snaží „vymazat běloruskou identitu a rusifikuje“ bývalou sovětskou republiku.
Pouze koncert
Protestní pochod v Minsku ovšem skončil skoro dřív, než začal, jelikož policie pozatýkala organizátory předem. Několik desítek zadržených aktivistů čekal pobyt ve vazbě a zřejmě i vysoké pokuty. V porovnání s loňskem byl přitom průběh demonstrace klidný a zatčených je desetkrát méně.
Autoritář Lukašenko připomínku běloruské státnosti poprvé za 24 let u moci toleroval, ovšem jen v podobě povoleného opozičního koncertu. Na akci dorazilo pár tisíc lidí. „Chtěl jsem cítit aspoň trochu svobody. Protože něco takového jsem v naší zemi nezažil už hodně dlouho,“ konstatoval jeden z obyvatel Minsku Arvidas.
Lukašenko si je vědom toho, že se domácí konkurence bát nemusí a svůj postoj vůči opozici postupně mírní. Předloni propustil politické vězně výměnou za zrušení západních sankcí. Běloruská držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexievičová tvrdí, že prezident během svého pátého mandátu Bělorusko postupně mění v „měkkou diktaturu“.
Šustrová: Jediná výhoda běloruské opozice? Nikdo ji nezabíjí
„Běloruská opozice je na tom dneska velmi špatně, je rozptýlená, roztroušená, nemá prakticky sílu, ale má jednu výhodu oproti minulosti, že není tak strašně krutě pronásledovaná. Příslušníci opozice už se nezabíjejí,“ upozornila publicistka a překladatelka Petruška Šustrová.
Bělorusko leží mezi Evropskou unií a Ruskem a hraničí s neklidnou Ukrajinou. Lukašenko proto vědomě lavíruje mezi Východem a Západem. „Vidí, co se děje na Ukrajině, a protože není úplně bez rozumu, tak chápe, že Rusko je pro něj nebezpečný soused, zvláště když Rusko v Bělorusku pořádá manévry. Dává všeobecně najevo, kdo je na tomto prostranství pánem. Velice rád by se přichýlil k Západu, ale tak nějak šikovně, aby nemusel opravdu demokratizovat zemi,“ míní Šustrová.
Lukašenkovy vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ochladly poté, co běloruský prezident odmítl uznat ruskou anexi Krymu a odmítl se připojit k ruskému embargu na dovoz potravin z EU. Na druhou stranu dodal, že Minsk zůstává věrným spojencem Moskvy a v případě války se Západem bude Bělorusko na straně Ruska. Obě země postupem času vzájemné vztahy normalizovaly.