Policie v Minsku zakročila proti demonstraci. Zbila a zatkla stovky lidí

Běloruská policie zablokovala pochod demonstrantů v centru Minska. Podle očitých svědků byly zbity a zatčeny stovky lidí. Podle agentury AP bylo zadrženo více než 400 lidí. Mají mezi nimi být i novináři včetně místních zpravodajů britské stanice BBC. Do protestního protivládního pochodu, který radnice nepovolila, se podle agentury AP zapojilo zhruba 700 lidí.

Podle svědectví ruských novinářů v Minsku panovalo před zakázaným Pochodem rozhořčených Bělorusů značné napětí. Poprvé po mnoha letech hlídkovali v ulicích policisté se samopaly. Centrum bylo neprodyšně uzavřeno, v postranních ulicích parkovaly policejní autobusy, obrněné vozy a vozidla s vodními děly. Tajní policisté podle agentury TASS legitimovali prakticky každého, kdo se ke středu města přiblíží.

Proti demonstrantům, kteří se demontrace rozhodli zúčastnit i přes její zrušení, policie tvrdě zasáhla. „Demonstranty bijí, násilím je vytahují z davu, ženy vlečou za vlasy do přistavených autobusů,“ popsal západním novinářům dramatické střety v centru města demonstrant Aljaksandr Panamarjav. Dav skandoval „Dost“ a „Hanba“. Podle opozičního serveru Charta 97 a rozhlasové stanice Rádio Svoboda jdou počty zatčených do stovek.

Desítky zadržených už před demonstrací

Běloruská policie již před demonstrací vtrhla do minského sídla lidskoprávní organizace Vjasna. Zadrženo bylo 57 lidí včetně několika novinářů. Podle agentury BelaPAN policejní manévry souvisely s plánovaným pochodem.

Na jihozápadě země byl v noci zatčen také opoziční vůdce Uladzimir Njakljajev, který v roce 2010 kandidoval na prezidenta. Spisovatel a básník Njakljajev je čelným představitelem opoziční koalice zvané Běloruský národní kongres. V Brestu ho podle běloruské agentury policie vyvedla z vlaku, jímž cestoval z Varšavy. V polském parlamentu se zúčastnil debaty o situaci v Bělorusku.

2 minuty
Protesty v Bělorusku: Stovky zadržených
Zdroj: ČT24

Alexijevičová: Tvrdost povede k výbuchu

Demonstraci zvanou Pochod rozhořčených Bělorusů, která se měla v Minsku uskutečnit v sobotu, organizoval Njakljajev spolu s dalšími aktivisty mimo jiné z organizace Vjasna. Měla být protestem proti hospodářské a sociální politice prezidenta Alexandra Lukašenka a rovněž připomenout 99. výročí vzniku Běloruské lidové republiky, k níž se režim nehlásí.

  • Podle opozičního tisku se během soboty demonstrovalo proti Lukašenkově politice ve městech Brest, Mohylov, Hrodna a Vicebsk. Na všech těchto místech byly demonstrace úředně povoleny a zúčastnily se jich stovky lidí.

Laureátka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová v rozhovoru s novináři označila politiku Lukašenkova režimu za sebevražednou. „Lidé chtějí změny, místo nich je ale zatýkají. Státní moc ukazuje sílu a chce lidi zastrašit. Její tvrdost je nebezpečná a povede k výbuchu,“ řekla běloruská spisovatelka.

Protesty proti pozastavenému dekretu

V Bělorusku už od poloviny února trvají prakticky každodenní protesty, které vyvolal zákon prezidenta o postihu nezaměstnaných. Dekret zavádí zdanění lidí bez práce, kteří nejsou registrovaní na pracovních úřadech. Lukašenko po prvních protestech platnost svého nařízení pozastavil, opozice ale trvá na jeho zrušení. To prezident odmítá.

  • Lidé, kteří odpracují méně než 183 dnů v roce a nejsou registrovaní na úřadu práce, musejí zaplatit zvláštní daň ve výši v přepočtu přibližně šest tisíc korun. Jde o přibližně polovinu průměrné měsíční mzdy.
  • Úřady k zaplacení daně vyzvaly zhruba 470 tisíc lidí, což představuje asi osm procent práceschopných Bělorusů.
  • Přibližně padesát tisíc lidí zaplatilo daň do termínu stanoveného na 20. února, zbytku hrozí pokuta, povinné práce a 25 dní vězení. 
  • Zdroj: Transitions Online

Lukašenko v minulých dnech obvinil z organizování demonstrací západní tajné služby, které prý opozici financují přes Polsko a Litvu. Běloruská policie už údajně zadržela několik desítek ozbrojených provokatérů vycvičených v táborech v Bělorusku a na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...