O osudu zadržených jejich příbuzní často nevědí a policie mlčí, říká spolupracovník ČT v Bělorusku

Nahrávám video

Udělat si přesný obrázek o tom, co se nyní děje v Bělorusku, je složité, režim ruší internet i telefonní signál. Příbuzní zadržených často nevědí, že jejich blízcí byli zatčeni, policie se je neobtěžuje informovat, popsali hosté úterního pořadu 90' ČT24, který se věnoval protestům proti režimu vůdce Alexandra Lukašenka.

„Někde se shromáždí skupinky lidí, dejme tomu, že je to na místě, kde má začít demonstrace, ale spousta lidí se u toho octne nevinně. A teď přijede malý černý mikrobus s tmavými skly, z něj vyskáčou těžkooděnci a lidi začnou sbírat. Kdo se jim právě nelíbí nebo u koho mají pocit, že má na sobě opoziční symboliku, toho prostě vezmou a zatáhnou do auta,“ popsal zatýkání v Bělorusku spolupracovník ČT v Minsku Tomáš Vlach.

„Někdo z rodiny vám zmizí a policista z toho okrsku vám potom nevolá – zadrželi jsme vašeho manžela nebo vašeho syna, přijeďte si pro něj – nic takového není. Člověk zmizí, neví se o něm, příbuzní se musí nějakým způsobem dozvědět, co se s ním stalo. Někdy to třeba probíhá celé desítky hodin, než se vůbec dozví, kde je umístěn. Policie se neobtěžuje, že by informovala příbuzné, že jejich příbuzný je zatčen,“ dodal Vlach.

Potvrzuje to i mluvčí Amnesty International Erik Bartoš. „O spoustě lidí nemáme informace, jejich rodiny nevědí, co s nimi je, de facto se dá říct, že jsou svým způsobem pohřešovaní a čekáme na zprávy, jak to s nimi vypadá. Režim i v tomto ohledu poskytuje jen některé informace, nebo žádné.“

K dispozici jsou podle něj útržkovité zprávy. „Režim zadržuje a pravděpodobně bude zadržovat obrovské množství lidí, tak se k nám dostávají zprávy o tom, že někteří lidé jsou propuštěni, protože režim už nemá dostatek míst, kde ty lidi shromažďovat. To je absurdní,“ dodává Bartoš.

„Téměř přestal fungovat internet, nedošly ani esemesky“

Šíření zpráv z Běloruska komplikuje skutečnost, že státní orgány ruší internet i telefonní signál. „Dostat celkovou perspektivu je neobyčejně obtížné. Informace pronikají útržkovitě, je vypínán internet, informace se nedostávají, jediná síť, která jakž takž funguje, je Telegram, tam chodí útržkovitá videa,“ přibližuje komentátor Adam Černý.

„Vidíme, co se odehrává v místech střetů, vidíme násilné a někdy velice brutální zákroky, občas i napadání policistů a občas i kolísání policistů, že není jasné, jestli se nepřidávají k opozici. Ale nemáme obraz toho, co se děje na venkově. A už vůbec nemáme nějaké dostatečné, důkladné zprávy o tom, jaká je reakce na výzvu ke generální stávce. Kdyby se něco takového podařilo, to by byl určitě zlomový moment,“ míní Černý.

Problémy se spojením potvrzuje i v Praze žijící Kryścina Šyjanok, překladatelka a koordinátorka mezinárodní iniciativy Exit Poll. „Nevím, co se dnes děje v mé rodině, protože už delší dobu nejsme v kontaktu. Já se jim nemůžu dovolat, oni se mi nemůžou dovolat. Dnes, dá se říct, téměř přestal fungovat internet, proto jediná cesta, jak šířit informace lidem, kteří se nacházejí v Bělorusku, je posílat jim esemesky. Ani ty esemesky bohužel nedošly,“ uzavřela.

Hosty pořadu 90' ČT24 byli také poslanci Jaroslav Bžoch (ANO) a Jan Farský (STAN) a nezávislý novinář Vladimir Raush. Celý záznam ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 4 mminutami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 40 mminutami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 1 hhodinou

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 1 hhodinou

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 2 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 4 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 4 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.