V Bělorusku pokračují protesty proti průběhu a falšování výsledků nedělních prezidentských voleb, v nichž podle centrální volební komise opět zvítězil autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko. Zásahy speciálních policejních oddílů byly i v úterý večer a během následující noci brutální, jak dokumentují záběry zveřejněné na sociálních sítích. Policie v Brestu postřelila jednoho člověka, podle ministerstva vnitra šlo o sebeobranu.
Běloruská policie v Brestu postřelila demonstranta. Podle vlády šlo o sebeobranu
Mluvčí ministerstva vnitra Volha Čamadanová podle serveru tut.by uvedla, že policisty v Brestu „napadla skupina agresivních občanů se železnými tyčemi“. Výstřely do vzduchu je nezastavily, a proto další následovaly na ně. „Jeden z útočníků“ byl podle ministerstva zraněn.
Už ve středu ráno agentura Belta bez bližších podrobností napsala, že byl zadržen muž, který si v 16. patře hotelu Belarus v Minsku pronajal pokoj, z něhož koordinoval akce. Řídil prý tři muže, kteří pak dávali pokyny stovkám dalších lidí, s nimiž byli spojení.
Od nedělních voleb vycházejí v Bělorusku do ulic tisíce demonstrantů nespokojených s Lukašenkovou vládou a odmítajících jeho zřejmě zmanipulované vítězství. Prezident ale dal jasně najevo, že je odhodlán udržet si úřad s nasazením „všech prostředků“.
Policie zatkla už několik tisíc lidí
Během prvních dvou nocí protestů bylo při rozhánění davů zraněno mnoho desítek lidí a podle ministerstva vnitra policisté zatkli na pět tisíc osob. Od úterního večera k nim přibylo dalších více než tisíc zadržených. Podle ministerstva zdravotnictví do nemocnic sanitky rozvezly nových jednapadesát zraněných civilistů. Zranění utrpělo i čtrnáct policistů.
Podle stále předběžných výsledků ústřední volební komise volby s účastí více než 80 procent voličů vyhrál Lukašenko se ziskem 80 procent hlasů. Termín oznámení konečných úplných výsledků ale komise doposud nesdělila. Podle agentury TASS má lhůtu do 19. srpna.
Policejní brutalita je ještě vyšší
Mluvčí ministerstva vnitra Volha Čamadanová agentuře AFP řekla, že množství demonstrantů bylo uplynulou noc nižší než dříve a rovněž tak počet měst, kde se konaly protesty. Později ministerstvo upřesnilo, že těchto měst bylo pětadvacet. TASS s odvoláním na stejný zdroj napsal, že již bylo zahájeno sedmnáct trestních stíhání kvůli napadení policistů.
Problémy s internetem trvaly v Bělorusku celou úterní noc, podle serveru tut.by byl přístup částečně obnovený až ráno. Podle opozice jde o taktiku úřadů omezit možnost kontaktů mezi lidmi a tímto způsobem dosáhnout nižšího počtu účastníků protestů.
Podle pozorovatelů se zásahy proti demonstrantům stupňují a jejich tvrdost v noci na středu ještě předčila brutalitu policistů z předchozích dvou večerů. Opět se objevily záběry zachycující mlácení protestujících obušky a jejich zatýkání.
Situací v Bělorusku se budou na mimořádné schůzce zabývat také ministři zahraničí Evropské unie. Podle švédské ministryně Ann Lindeové se jednání uskuteční v pátek a hovořit by se mohlo i o sankcích vůči Lukašenkově režimu. Polsko v pondělí vyzvalo, aby se o povolební situaci v Bělorusku jednalo dokonce na úrovni premiérů a prezidentů zemí EU.
Cichanouská opustila Bělorusko, byla pod tlakem
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská je v bezpečí v Litvě. Lukašenkova hlavní protikandidátka byla od pondělí pohřešována a panovaly obavy o její osud. K odchodu ze země ji donutily úřady, sama opustit Bělorusko nechtěla, tvrdí její tým. Úřady popřely, že by političku vyvezly ven.
Cichanouská odmítla drtivé vítězství Lukašenka uznat. Výsledek osmdesát procent hlasů pro prezidenta a jen deset procent pro sebe označila za zfalšovaný a oznámila, že kvůli výsledkům voleb podá stížnost k ústřední volební komisi. „S výsledky voleb nesouhlasíme, máme naprosto opačné informace,“ citovala Cichanouskou agentura AP.
Litevský ministr zahraničí Linas Linkevicius, který se v otázce bezpečí Cichanouské angažuje, uvedl v pořadu CNN, že mezinárodní společenství má morální povinnost zasáhnout. „Bělorusko nerespektovalo práva svých občanů, z toho musí plynout politická odpovědnost,“ řekl. Dodal, že si nemyslí, že by měla Evropská unie reagovat agresivně, ale měla by být ve svém postoji konzistentní. EU uvalila na Bělorusko sankce poprvé v roce 2004, ale o jedenáct let později většinu zase zrušila.
Ukrajina žádá vydání ruských žoldnéřů
Ukrajinská generální prokuratura oficiálně požádala Bělorusko o vydání 28 údajných ruských žoldnéřů, včetně devíti ukrajinských občanů. Ti byli zadrženi u Minsku v předvečer prezidentských voleb. Prokuratura žoldnéře podezírá z toho, že se na východě Ukrajiny aktivně zúčastnili po boku proruských separatistů bojů proti vojskům ukrajinské vlády.
O vydání zadržených Rusů podle televize 112 jednal s běloruským prezidentem Lukašenkem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Krátce před volbami s Lukašenkem telefonoval i ruský prezident Vladimir Putin.
Bělorusky s květinami protestují proti policejnímu násilí
Asi 200 žen v běloruském hlavním městě Minsku vytvořilo živý řetěz, aby předvedly solidaritu se zraněnými demonstranty z tří nocí protestů proti výsledku nedělních prezidentských voleb. Policisté mezitím napadají novináře, střílejí a násilně vnikají do obytných budov, aby zatýkali.
„V různých běloruských městech lidé začali vycházet ven s květinami a vytvářet živé řetězy solidarity proti falšování voleb a proti násilí proti demonstrantům. První byla akce žen v bílém oblečení u trhu v Minsku,“ napsala agentura Interfax.
Mladé ženy s květinami se držely za ruce v dlouhé řadě poblíž trhu v centru Minsku. Po chvíli pochodovaly ulicemi města, skandovaly „Hanba!“ na adresu policejní brutality proti účastníkům protestů, při kterých policisté zadrželi nejméně šest tisíc lidí.
„Stojíme tady v pokojném protestu,“ řekla jedna z účastnic, třiadvacetiletá počítačová specialistka Ksenija Iljaševičová. „Stovky a tisíce Bělorusů vyjadřují solidaritu, ale bojí se jít demonstrovat. Stojíme tu za všechny,“ dodala.
Lukašenko: Na demonstrace chodí nezaměstnaní kriminálníci
Lukašenko podle agentury DPA ve středu nevyslyšel výzvy Evropské unie a opozice k dialogu. Na poradě o ochraně ústavního zřízení v zemi označil za jádro protestů proti svému znovuzvolení lidi s kriminální minulostí, kteří jsou momentálně bez práce, a nařídil, aby si obstarali zaměstnání.
„Základem všech těch takzvaných protestujících jsou lidé s kriminální minulostí a nynější nezaměstnaní. Nemají práci, a tak se potulují po ulicích. Proto po dobrém prosím a všechny varuji: ti, kdo nepracují, si práci musí obstarat,“ prohlásil podle státní agentury Belta na středeční poradě věnované ochraně ústavního zřízení země.
„Všichni, kdo chtějí pracovat, musí mít práci a odpovídající plat,“ zdůraznil Lukašenko. Varoval současně místní podnikatele, aby se vyvarovali poskytování falešných dokladů o zaměstnání.
obrázek
Litva, Polsko a Lotyšsko se nabídly jako mediátoři
Litevský prezident Gitanas Nauséda ve středu oznámil, že je spolu se svým lotyšským a polským protějškem připraven zprostředkovat jednání o ukončení běloruské krize.
Podmínkou je, že Minsk přestane s násilnými zákroky proti občanům, propustí zadržené demonstranty a vytvoří národní radu, v níž budou zastoupeni jak představitelé vlády, tak občanské společnosti. Nauséda zároveň uvedl, že pokud Bělorusko zprostředkování odmítne, mohly by následovat sankce ze strany jednotlivých států nebo Evropské unie.
Vysoká komisařka OSN kritizovala represe
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová ve středu odsoudila násilné potlačování pokojných demonstrací. „Lidé mají právo se vyjádřit a vyjadřovat svůj nesouhlas, a to zejména v souvislosti s volbami, kdy demokratické svobody by měly být zachovány, a ne potlačeny,“ uvedla Bacheletová.
Komisařka uvedla, že policie přehnaně používala sílu, a to včetně střílení gumových projektilů, použití slzného plynu a zábleskových a ohlušujících granátů. „Velmi vážné znepokojení“ nad situací v Bělorusku vyjádřil ve středu i francouzský prezident Emmanuel Macron v telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Macron podle komuniké Elysejského paláce naléhal na nalezení cesty k dialogu namísto násilí. Podle AFP jde o první Macronovu reakci na nedělní volby.
obrázek