Alexandr Lukašenko vyzval ministra vnitra, aby ukončil „nepokoje“ v zemi, informuje státní agentura Belta. Odmítl legitimitu opoziční Koordinační rady, která se poprvé sešla s cílem převzít moc a uspořádat nové volby. Vystoupil proti vměšování ze zahraničí. Za vnitřní věc, kterou si musí vyřešit sami Bělorusové, označil situaci i Kreml. Tématu se věnoval mimořádný summit EU, podle níž Lukašenko „postrádá demokratickou legitimitu“. Visegrádská skupina před ním podpořila právo Bělorusů na svobodné volby. V ulicích mnoha měst se jedenáctý den scházejí odpůrci režimu. V nemocnici zemřel demonstrant, kterého dříve v Brestu postřelili policisté.
Lidé se scházejí v centru Minsku i v okolí některých podniků. Ráno se u brány jednoho z nich přetlačovali s policejními těžkooděnci, situace se vyřešila bez násilností.
Demonstrovat vyšli studenti nebo daňoví poradci. Na jejich akci se objevil transparent s nabídkou pomoci centrální volební komisi při sčítání hlasů v nových volbách. Zaměstnanci katastru vyzvali k novým volbám a zástupce ředitele nabídl rezignaci. Otevřený dopis v podobném znění podepsaly i stovky sportovců včetně olympioniků.
Protivládní shromáždění a stávky se konají i na dalších místech v Minsku a také v dalších městech, například v Bobrujsku, Baranovičích, Hrodnu, Novopolocku nebo Saligorsku, kde stávkuje část horníků. Po několikadenní pauze se v ulicích opět objevují i příslušníci pořádkových jednotek.
Sešla se opoziční Koordinační rada, která si zvolila sedmičlenné vedení. V něm zasedla mimo jiné spisovatelka Světlana Alexijevičová, která byla jako první Běloruska oceněna před pěti lety Nobelovou cenou.
Někteří zaměstnanci státních televizních kanálů stávkují, vysílá se však v prorežimním tónu. Protestující pracovníci podle tut.by tvrdí, že se v režii objevili specialisté z Ruska. Reuters také upozorňuje, že do Běloruska nakrátko přiletěl ruský letoun, který používají vysocí představitelé bezpečnostních složek včetně šéfa Federální bezpečnostní služby. Ve středu ráno se vrátil do Moskvy.
Bezpečnostní složky dále rozehnaly demonstraci stávkujících dělníků z Minského traktorového závodu MTZ, přičemž dva lidi podle agentury Reuters zatkla. Obsadila rovněž budovu státního divadla v hlavním městě, které se stalo jedním z ohnisek protestů poté, co byl jeho ředitel – bývalý diplomat – propuštěn za veřejnou podporu protirežimních demonstrací.
Proti večerní manifestaci stovek odpůrců režimu před ministerstvem vnitra ale bezpečnostní složky navzdory Lukašenkově výzvě k nastolení pořádku nezasáhly, uvedla agentura Reuters. Lidé za vytrvalého deště skandovali „Odstup!“ či „Pusťte je!“ s odkazem na zadržované účastníky předchozích protestů. Ve stejnou dobu se v metropoli uskutečnila také demonstrace na podporu prezidenta.
V Grodnu na západě země naopak místní úřady požadavkům demonstrantů opatrně vycházejí vstříc. Tamní radnice na svých internetových stránkách vyvěsila desetibodový text s názvem „Odpověď na stížnosti veřejnosti“, v němž podle agentury DPA stojí, že demonstrace budou napříště povoleny a postihů se údajně nemusí obávat ti pracovníci, kteří vstoupí do stávky. Vzniknout má rovněž nová rada, do níž kromě zástupců města budou moci zasednout také představitelé občanské společnosti. Zahájení dialogu s úřady je jedním z hlavních požadavků běloruské opozice, připomíná DPA.
Smrt demonstranta
Ve vojenské nemocnici v Minsku zemřel Henadz Šutov, kterého policejní střela během protestů 11. srpna zasáhla do hlavy. Bylo mu 43 let. Příbuzní zabitého muže tvrdí, že podle očitých svědků se s policisty nepral ani nehádal, prostě jen šel. Zasáhl jej výstřel, který podle těchto svědků byl vypálen ze střechy úřední budovy. Příbuzní jej dva dny pohřešovali, než se dozvěděli, že zraněného převezli nejprve do oblastní nemocnice v Brestu a pak jej vrtulník přepravil do vojenské nemocnice v Minsku.
Policisté podle verze ministerstva vnitra stříleli v sebeobraně na demonstranty, kteří je napadli s železnými tyčemi v rukou. Nejprve prý vypálili výstražné výstřely do vzduchu. Šutov je oficiálně třetí obětí protestů. Ochránci lidských práv se však dopočítali nejméně šesti úmrtí.
Výzvy k EU
Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská, která se považuje za vítězku voleb, vyzvala Evropskou unii, aby neuznala jejich oficiální výsledek přisuzující Lukašenkovi přes osmdesát procent hlasů. Agentura TASS přišla s informací od zdroje z volební komise, že Lukašenko bude inaugurován do dvou měsíců.
Výzva Cichanouské pro summit EU:
EU o situaci jednala na mimořádném summitu. Podle unijního šéfdiplomata Josepa Borrella Lukašenko postrádá demokratickou legitimitu. Angela Merkelová řekla, že EU nemůže uznat výsledky voleb. Bělorusko musí podle ní najít řešení samo.
Lukašenko na zasedání běloruské rady bezpečnosti vyzval západní politiky, aby si hleděli svého. Ujistil, že nezůstal osamocen: „Jestli si někdo myslí, že moc se otřásla, mýlí se. Chci říct, že moc má o koho se opřít,“ citovala ho státní agentura Belta. Zopakoval, že Koordinační radu považuje za nezákonnou.
Role Ruska
Že je situace v zemi vnitřní záležitostí, prohlásil i Kreml. Musí ji podle něj vyřešit sami Bělorusové, kteří k tomu nepotřebují ruskou vojenskou ani jinou pomoc, píše Reuters.
„Myslím, že Kremlu stávající situace vyhovuje. Pokud se ji podaří stabilizovat v současné podobě, to znamená, že Lukašenko zůstane u moci, nicméně bude zásadním způsobem oslaben, bude považován za nelegitimního vůdce a bude izolován mezinárodně, otevírá celé pole příležitostí pro to, aby Rusko mohlo přistoupit k prosazování svých dlouhodobých strategických cílů vůči Bělorusku,“ myslí si Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Je přesvědčen, že Rusko bude aktivně bránit svržení Lukašenkova režimu cestou veřejných protestů, protože by to mohlo inspirovat i jeho občany. „Lukašenko se zatím drží, takže Kreml může vyčkávat,“ sdělil s tím, že Kreml zatím prezidentovi pomáhá skrytě.
„Volby“
V Bělorusku se v neděli 9. srpna 2020 uskutečnily prezidentské volby. Komise do nich nepustila tři hlavní opoziční kandidáty: Viktara Babaryku, Valeryje Capkalu a Sjarheje Cichanouského. Nepřizvala ani mezinárodní pozorovatele. Opozice se nakonec poprvé sjednotila, a to za manželkou posledního z nich, Svjatlanou Cichanouskou. Ta chtěla především osvobodit politické vězně a dovést zemi k novým čestným volbám.
Centrální volební komise započítala Alexandru Lukašenkovi 80,1 a Cichanouské 10,1 procenta hlasů. Řada lidí takovému výsledku neuvěřila, mimo jiné s ohledem na dílčí výsledky na různých místech, které ukazovaly dramaticky odlišný výsledek. Cichanouská se o den později prohlásila vítězkou voleb a v úterý proti oficiálnímu výsledku podala stížnost. Při tom ji však podle jejích slov zadrželi představitelé bezpečnostních složek a donutili ji odjet do Litvy. České ministerstvo zahraničí volby označilo za nesvobodné a nedemokratické, podobně jako další země.
Protesty, stávky a několikadenní policejní násilí
Ještě v neděli večer vyšli lidé do ulic protestovat a policie proti nim brutálně zakročila. Následující den zadržela přes tři tisíce demonstrantů a podle oficiálních údajů utrpělo 50 lidí zranění. V pondělí se k protestům přidali také dělníci Běloruského metalurgického závodu, kteří vstoupili do stávky.
Do pátečního rána policie při demonstracích zadržela na 6700 lidí. Objevilo se velké množství zpráv o policejní brutalitě při zásazích a mučení ve věznicích. V pátek mírné protestní akce začaly už přes den. Ve stávce už byla řada podniků, uvažovali o ní i zaměstnanci státní televize. Ministři EU se shodli na zavedení sankcí, které začali připravovat. Policie přestala zasahovat a postupně začala propouštět zadržené.
Lukašenko po celou dobu označoval demonstranty za loutky řízené ze Západu, jmenoval i Česko. V sobotu 15. srpna, kdy se protestní shromáždění konala po celý den v mnoha městech, volal Vladimiru Putinovi. Poté oznámil, že Rusko slíbilo jeho zemi pomoc se zajištěním bezpečnosti. Kreml to nijak nekomentoval a stručně to potvrdil až po druhém telefonátu prezidentů v neděli.
V neděli 16. srpna vyšly do ulic stovky tisíc lidí v desítkách měst a vesnic. Přes den se uskutečnila také provládní akce v centru Minsku, která však byla řádově méně početná.
V pondělí se mnoho průmyslových podniků připojilo ke stávce. Lukašenko vystoupil před zaměstnanci Minského závodu kolesových tahačů. K jeho překvapení na něj dělníci začali křičet: „Odejdi!“ Odpoledne připustil konání nových voleb po změně ústavy. To už však bylo pro demonstranty nepřijatelné. Chtěli jeho rychlou rezignaci, kompletní proměnu volebního procesu a nové volby, propuštění politických vězňů a vyšetření policejní brutality.
V úterý opozice vytvořila koordinační radu, do níž přizvala některé osobnosti, a nabídla se, že dovede zemi k volbám. Lukašenko to odmítl a pohrozil, že má nástroje k prosazení své moci. Zároveň oznámil přesun vojenských jednotek na západní hranice, předtím hovořil o hrozbě vojsk NATO.
