V Minsku a dalších běloruských městech lidé protestovali proti oficiálnímu výsledku nedělních prezidentských voleb, který připsal vítězství současné hlavě státu Alexandru Lukašenkovi s osmdesáti procenty hlasů. Policie proti demonstrantům tvrdě zasáhla, Lukašenkovi oponenti, kteří se sjednotili za kandidátkou Svjatlanou Cichanouskou, pak tvrdí, že volby byly zfalšované. Sama Cichanouská výsledky odmítá uznat a považuje se za vítězku. Podala už stížnost k ústřední volební komisi. Šéf diplomacie EU vyzval komisi ke zveřejnění skutečných výsledků voleb.
Běloruská policie násilně potlačila povolební protesty, Cichanouská se považuje za vítězku
Události ČT: Běloruská policie násilně potlačila povolební protesty (zdroj: ČT24)
V ulicích Minsku byly v neděli večer a v noci na pondělí tisíce lidí. Bezpečnostní síly nasadily slzný plyn, zábleskové granáty, gumové projektily a vodní děla.
Běloruští novináři na sociálních sítích zveřejnili fotky zbitých a zkrvavených demonstrantů. Množství raněných zmiňuje agentura DPA. Podle lidskoprávní organizace Vjasna při protestech zemřel nejméně jeden člověk, kterého srazila policejní dodávka na odvoz zadržených, takzvaný anton. Podle jiných informací byl sice dotyčný po zásahu policie v bezvědomí, ale přežil. Podle jiných nepotvrzených informací jsou mrtví tři.
Další desítky lidí utrpěly zranění, podle zpravodaje ČT Tomáše Vlacha je v nemocnicích asi padesát těžce zraněných. Podle dřívějších informací organizace Vjasna policisté na demonstracích zadrželi nejméně 120 lidí.
Běloruské ministerstvo vnitra později oznámilo, že zatčených jsou přes tři tisíce a zranění utrpělo více než 50 civilistů a 39 policistů. Oběti na životech popřelo. Nezávislý server tut.by napsal, že podle vyšetřovacího výboru zadrženým mohou hrozit i tresty 15 až 20 let vězení.
Běloruští policisté údajně nasadili i zbraně české výroby
Na internetu se objevily informace s fotografiemi, podle kterých mezi prostředky nasazenými při rozhánění davů byly i české zásahové výbušky P1. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na Twitteru napsal, že neví, zda jsou záběry pravé.
„Česká republika nicméně dodržuje embargo na vývoz takového materiálu do Běloruska. Už téměř deset let. Svou roli mohli sehrát buď překupníci, nebo jde o materiál z dřívější doby,“ poznamenal.
Serveru SeznamZprávy řekl, že úřady informaci o použití českých granátů prošetřují. Zákaz vývozu zbraní nebo vybavení, které by mohlo být použito k represím, do Běloruska přijala EU v roce 2011 kvůli porušování lidských práv, od té doby jej každoročně prodlužuje.
Lukašenko: Demonstrace byly řízené i z Česka
Sám Lukašenko prohlásil, že demonstranti byli řízeni telefonicky z Česka, Polska a Velké Británie. Informovala o tom běloruská agentura BelTA.
„Zaznamenali jsme – a vám jako bývalému rozvědčíkovi je to známo – telefonní hovory ze zahraničí. Telefonáty byly z Polska, Británie a Česka. Řídily naše, promiňte mi, ovce. Oni nechápou, co dělají, a už je začínají ovládat,“ uvedl podle agentury Lukašenko v rozhovoru se Sergejem Lebeděvem, šéfem pozorovatelské mise Společenství nezávislých států (SNS) na běloruských volbách.
SNS tvoří jedenáct bývalých sovětských republik, včetně Běloruska a Ruska. Pozorovatelská mise SNS tvrdí, že volby proběhly v pořádku a v souladu se zákony. Jiní pozorovatelé - včetně těch z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) - ale na volby přijet nemohli.
„To, o čem jsem mluvil… se potvrzuje,“ řekl Lukašenko dále Lebeděvovi ke střetům jeho odpůrců s policejními zásahovými oddíly. „Varoval jsem, že ,majdan‘ nebude, přestože by se to někomu líbilo. Proto se musíme umírnit, uklidnit,“ dodal. Narážel tak na demonstrace na kyjevském centrálním náměstí Nezávislosti (Majdan Nezaležnosti) v roce 2014. Výsledkem protestů bylo svržení vlády tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
„Jedna z linií těchto loutkářů je Česko. Dnes už z Česka řídí náš spojený štáb, v němž, odpusťte mi, sedí tyto ovce, které si pranic neuvědomují, co na nich chtějí. Pokračuje tlak na ně a požadavky: vyveďte lidi na ulice a jednejte s úřady o dobrovolném předání moci,“ prohlásil dále mimo jiné Lukašenko.
Tvrdil přitom, že toto „vodění loutek“ provádějí „určití lidé v zahraničí, kteří za to dostávají velké peníze, což si však účastníci nepovolených akcí neuvědomují“. „My se ale vypořádáme s každým, kdo dnes lidi provokuje a tlačí do nepokojů. Myslím, že se jejich myšlení otočí správným směrem a pochopí, že prostě pálí zem pod sebou. To nemůžeme připustit,“ konstatoval výhružně Lukašenko.
Šéf české diplomacie Petříček Lukašenkovo obvinění odmítl. Poznamenal, že Česká republika dlouhodobě podporuje běloruskou občanskou společnost. Odmítl ale tvrzení, že Česko nebo jeho složky protesty organizovaly. Zároveň dodal, že od Lukašenka neviděl žádný důkaz, že by česká vláda měla s takovým obviněním něco společného.
Podle alternativních exit pollů vyhrála Cichanouská
Konečné oficiální výsledky zatím nebyly zveřejněny. Podle předběžných oficiálních výsledků ale přesvědčivě vyhrál Lukašenko s 80,08 procenta hlasů. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská (do voleb šla za svého vězněného manžela poté, co režim odstavil všechny významné opoziční politiky) má podle těchto údajů 10,09 procenta hlasů.
V průběhu noci však zveřejnily volební výsledky jednotlivé místní volební komise, podle nichž Lukašenko utrpěl těžkou porážku, napsala agentura DPA. Podle alternativních exit pollů zveřejněných novináři na sociálních sítích vyhrála Cichanouská s téměř šestaosmdesáti procenty. Podle nezávislého projektu Golos, v němž se zaregistrovalo přes 1 180 000 voličů, získala Cichanouská přes 80 procent hlasů.
Podle exit pollů provedených mezi voliči, kteří odevzdali svůj hlas na 21 běloruských ambasádách, získala Cichanouská v zahraničí 81,5 procenta hlasů a Lukašenko šest procent, uvádí web stanice RFE/RL.
Televize BelSat, kterou provozuje polská televize TVP, uvádí, že například ve volebním okrsku ve městě Hrodno zvítězila Cichanouská s 78 procenty hlasů. Když tamní volební komise odmítla podepsat zfalšovaný protokol, policisté ze zvláštních jednoterk OMON ji přesvědčili ke „kompromisu“ - 56 procentům pro Cichanouskou, píše web BelSatu.
Zpravodaj ČT Vlach: Zatím to vypadá, že se režim drží (zdroj: ČT24)
Cichanouská: Vítězkou jsem já
Cichanouská už v neděli uvedla, že volby jsou podle ní zmanipulované a jejich výsledek nehodlá uznat. „Považuji se za vítězku voleb,“ citovala ji stanice RFE/RL v pondělí s tím, že vychází z údajů z „reálných protokolů“ s výsledky voleb z mnoha volebních místností, podle kterých Lukašenka porazila.
Cichanouská řekla, že nemá v úmyslu opustit zemi. Sama se nehodlá zapojit do protestů v ulicích, protože má za to, že by její účast „vedla k eskalaci konfliktu“. Své příznivce ale vyzvala, aby pokračovali v pokojných protestech, a uvedla, že vyzvala Lukašenka a úřady k dialogu, aby se zabránilo násilí. Řekla také, že tvrdý zásah policie vůči demonstrantů nečekala.
Její poradci podle agentury Reuters řekli, že opozice chce přepočítání hlasů ve volebních střediscích, kde „byly problémy“. Řekli také, že opozice chce jednat s úřady o tom, jak dosáhnout klidného předání moci. Cichanouská podala kvůli výsledkům voleb stížnost k ústřední volební komisi.
Opozice chystá další protest
Na pondělní večer svolala opozice další celostátní protest. Už během dne vstoupila do stávky část pracovníků Běloruského metalurgického závodu ve městě Žlobin, informovala stanice RFE/RL. Podnik patří k nejdůležitějším v zemi a zaměstnává kolem jedenácti tisíc lidí.
V noci na neděli se protestovalo v Minsku i v regionech. „Policie v Minsku se drží přísného scénáře prezidenta, ale v některých regionálních městech je to docela jiný obrázek,“ napsal na Twitteru moskevský zpravodaj listu The Independent Oliver Carroll.
„Objevují se zprávy, že pořádková policie skládá zbraně a přechází na druhou stranu. Velkou otázkou v nadcházejících dnech bude, které instituce zachovají Lukašenkovi loajalitu,“ napsal v noci na neděli. Dodal, že běloruské bezpečnostní složky několikrát zaútočily na novináře.
Borrell: Uveďte výsledky odpovídající volbě Bělorusů
Předseda Evropské rady Charles Michel ostře odsoudil agresivní postup bezpečnostních sil proti demonstrantům. „Je třeba chránit svobodu projevu, svobodu shromažďování a základní lidská práva,“ prohlásil podle agentury DPA Michel. „Násilí proti demonstrantům není odpověď,“ dodal.
„Útoky a násilné represe vůči pokojným protestujícím nemají v Evropě místo. Vyzývám běloruské úřady, aby zajistily, že hlasy ve včerejších (nedělních) volbách byly přesně sečteny a zveřejněny,“ napsala na Twitteru v reakci na běloruské události předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Násilí odsoudili i vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Joseph Borrell a eurokomisař pro rozšíření Oliver Varhelyi. Ve společném prohlášení vyzvali běloruské úřady k „přesnému“ spočítání hlasů. Ústřední volební komise by podle nich měla zveřejnit takové výsledky, které „odpovídají volbě Bělorusů“.
Polsko vyzývá k mimořádnému summitu EU
Polský premiér Mateusz Morawiecki sdělil, že vybídl Evropskou komisi a Evropskou radu ke svolání mimořádného summitu věnovaného událostem v Bělorusku. „Polsko si stále pamatuje průlom roku 1989 a nezapomíná na své sousedy. Máme povinnost solidárně podporovat Bělorusy,“ vysvětlil svoji výzvu.
O „mnoha známkách podvodů“ a „nedodržování minimálních standardů“ během voleb mluvil mluvčí německé vlády. EU podle něj nyní diskutuje, jak na situaci zareagovat. Podle šéfa německé diplomacie Heika Maase musí EU po událostech z posledních dní diskutovat o opětovném zavedení sankcí proti běloruskému režimu. EU sankce v minulosti zrušila, když vyhodnotila, že země udělala kroky správným směrem, například propustila politické vězně.
Podle ruské státní agentury RIA Novosti v Minsku mimořádně jednají velvyslanci zemí EU. Průběh voleb kritizovala na Twitteru i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová či šéf tamní diplomacie Ivan Korčok, kriticky se vyjádřil i mluvčí britského premiéra Borise Johnsona.
Naopak blahopřání Lukašenkovi poslali šéf Kremlu Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching či kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev.
Blokování internetu
Několik hodin před koncem hlasování vyhlásil Lukašenko v zemi stav nouze. Úřady uzavřely dopravní komunikace a vládní budovy. Informovanost v Bělorusku narušila snaha režimu zablokovat internet, který měl výpadky už v neděli.
Výpadky měly sociální sítě jako Facebook či Telegram, nefungovaly ani weby nezávislých pozorovatelů z řad občanských aktivistů, uvádí web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL). Proxy servery, které občané využívali, aby obešli cenzuru, jsou podle deníku The Independent nespolehlivé.
Fronta na pražské ambasádě byla dlouhá
Hlasování v Praze provázel poklidný protest odpůrců prezidenta Alexandra Lukašenka, kteří naproti velvyslanectví vyvěsili transparent odsuzující možné falšování výsledků. Několik desítek lidí pak večer kvůli volbám demonstrovalo na pražském Václavském náměstí.
Před ambasádou se tvořila fronta, kterou podle Deníku N tvořili zejména mladí lidé. Koordinátorka mezinárodní iniciativy exit polls v zahraničí, Kryścina Šyjanoková, v neděli odhadovala, že se nedostane na všechny.
Protestující uvedli, že chtějí vyjádřit solidaritu s těmi, kdo při volbách trvali na uplatnění svých zákonných občanských a politických práv. Několik projíždějících řidičů aut a motocyklů na účastníky akce troubilo, aby jim vyjádřili podporu.
Běloruští občané v Česku mohli hlasovat v předběžném termínu od úterý do soboty, krajanské sdružení Bělorusové v ČR je však od toho odrazovalo, protože podle něj bývají předběžně odevzdané hlasy nejčastěji předmětem manipulace.
Lukašenko vládne v zemi označované za poslední diktaturu v Evropě tvrdou rukou již 26 let. Voliči mu vyčítají nedodržování lidských i dalších práv, ekonomické problémy země i jeho zlehčující přístup k pandemii nemoci covid-19. On sám se prezentuje jako jediný garant zajištění stability v zemi.
Běloruská policie obsadila centrum Minsku
Běloruská policie se připravila na možné večerní protesty proti falšování výsledků prezidentských voleb v zemi a obsadila centrum Minsku i všechny přístupové cesty, uvádí tamní média. Uzavřené jsou rovněž i některé centrální stanice metra a vlaky jimi jen projíždějí.
Podle svědků agentury Reuters se policisté v běloruské metropoli střetli s demonstranty, které bijí obušky. Davy protestujících se snaží rozehnat rovněž zábleskovými granáty a gumovými projektily. Zadrženy byly desítky lidí, další protestující utrpěli zranění.
V některých částech města lidé budují barikády z květináčů, odpadkových košů a dalších věcí, které na ulici objeví, uvedla naTwitteru polská televizní stanice Belsat, která vysílá v běloruštině. Při střelbě gumovými projektily, které na jedné z ulic běloruské metropole použili muži ve vojenských uniformách bez označení, utrpěla zranění nohy i novinářka běloruského listu Naša Niva.
V 19:00 místního času (18:00 SELČ) měla začít v centru Minsku další demonstrace, kvůli všudypřítomné policii ale aktivisté začali diskutovat o „plánu B“, vyplynulo z informací na sociálních sítích. Podle něj se lidé měli nejprve sejít v jednotlivých čtvrtích města a teprve větší davy by se měly postupně přesouvat do centra.