Evropská unie soudí, že prezidentské volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani spravedlivé, a proto neuznává jejich výsledek. Uvedl to předseda Evropské rady Charles Michel po mimořádném summitu. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal Michel podle agentury Reuters demonstrantům v Bělorusku, kteří jedenáctý den žádají odchod prezidenta Alexandra Lukašenka. Česká sněmovna násilí v Bělorusku odsoudila a podpořila postup vlády.
Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že o své budoucnosti musí rozhodnout výhradně sami Bělorusové, proto je na nich, aby nynější krizi vyřešili. „Odsuzujeme násilí na obyvatelstvu a zatýkání odpůrců, požadujeme, aby se takového chování běloruský režim zřekl,“ prohlásila.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že EU přesměruje finance plynoucí do Běloruska od úřadů k občanské společnosti. Zmínila částku 53 milionů eur. Sankce proti vybraným špičkám režimu podle ní musí Unie přijmout co nejdříve.
Středoevropský hlas
Premiér Andrej Babiš (ANO) ocenil svolání summitu. Dříve ve sněmovně řekl, že by EU měla zavést vůči Bělorusku cílené sankce a podnítit uspořádání svobodných voleb. Dostalo se mu podpory opozice.
Prezidenti zemí Visegrádu ve společném prohlášení vyjádřili znepokojení nad prezidentskými volbami v Bělorusku. Vyzvali „orgány Běloruské republiky, aby otevřely cestu politickému řešení, dodržovaly základní lidská práva a svobody a upustily od používání násilí proti pokojným demonstrantům,“ píše Hrad. Podpořili „právo běloruského lidu na svobodné, férové a demokratické prezidentské volby.“
Lukašenko na zasedání běloruské rady bezpečnosti vyzval západní politiky, aby si hleděli svého: „Než na nás budete ukazovat prstem, dejte si na pořad svých porad problém takzvaných žlutých vest ve Francii a strašných nepokojů v USA. Přál bych si, aby především posoudili protesty proti izolaci během pandemie v Německu a dalších evropských zemích.“
Česká sněmovna po vzoru senátu odsoudila násilné a nepřiměřené zásahy režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proti jeho odpůrcům, kteří protestovali proti nedemokratickému a neférovému průběhu prezidentských voleb. Zároveň dnes na návrh ANO podpořila postoj české vlády k situaci v Bělorusku.
Pirátům, Starostům, lidovcům a TOP 09 se nepovedlo prosadit, aby sněmovna vyzvala Rusko ke zdrženlivosti a k nevměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. Opoziční politici v posledních dnech často vládu vyzývají, aby kladla důraz na stipendia pro běloruské studenty.
K takovému kroku se například schyluje na Univerzitě Palackého v Olomouci. Tamní rektor Jaroslav Miller v neděli navrhl zřízení speciálního stipendia pro zájemce o studium z Běloruska. Jeho krok ve středu podpořil Akademický senát Filozofické fakulty, který vyslovil „podporu a porozumění rozhořčení po zmanipulování prezidentských voleb“. K nabízení stipendií se veřejně zavázala i Česká konference rektorů.
Buďme připraveni poskytnout politický azyl, míní Vondra
Výsledky středečního jednání Evropské rady komentovali v pořadu Události, komentáře čeští europoslanci Dita Charanzová (za ANO), Alexandr Vondra (ODS) a Ivan David (SPD). Všichni rozhodnutí evropských lídrů kvitovali.
„Přejeme si, aby se mohl běloruský lid vyslovit v nových demokratických volbách,“ řekla Charanzová. Nové volby by se podle ní měly uskutečnit za mezinárodního dohledu. Podle Davida k novým volbám určitě dojde, otázka je, zdali se Lukašenkovi podaří prosadit novou ústavu.
Alexandr Vondra upozornil, že je možné, že se Lukašenko opět pokusí zasáhnout proti demonstrantům. „Měli bychom být připraveni nabídnout politický azyl těm, kteří to nevydrží,“ řekl. „V tuto chvíli půjde možná Rusku o to, aby situace neeskalovala. Měli bychom se jako Evropská unie se pokusit o nějaký dialog,“ souhlasila Charanzová.
„Volby“
V Bělorusku se v neděli 9. srpna 2020 uskutečnily prezidentské volby. Komise do nich nepustila tři hlavní opoziční kandidáty: Viktara Babaryku, Valeryje Capkalu a Sjarheje Cichanouského. Nepřizvala ani mezinárodní pozorovatele. Opozice se nakonec poprvé sjednotila, a to za manželkou posledního z nich, Svjatlanou Cichanouskou. Ta chtěla především osvobodit politické vězně a dovést zemi k novým čestným volbám.
Centrální volební komise započítala Alexandru Lukašenkovi 80,1 a Cichanouské 10,1 procenta hlasů. Řada lidí takovému výsledku neuvěřila, mimo jiné s ohledem na dílčí výsledky na různých místech, které ukazovaly dramaticky odlišný výsledek. Cichanouská se o den později prohlásila vítězkou voleb a v úterý proti oficiálnímu výsledku podala stížnost. Při tom ji však podle jejích slov zadrželi představitelé bezpečnostních složek a donutili ji odjet do Litvy. České ministerstvo zahraničí volby označilo za nesvobodné a nedemokratické, podobně jako další země.
Protesty, stávky a několikadenní policejní násilí
Ještě v neděli večer vyšli lidé do ulic protestovat a policie proti nim brutálně zakročila. Následující den zadržela přes tři tisíce demonstrantů a podle oficiálních údajů utrpělo 50 lidí zranění. V pondělí se k protestům přidali také dělníci Běloruského metalurgického závodu, kteří vstoupili do stávky.
Do pátečního rána policie při demonstracích zadržela na 6700 lidí. Objevilo se velké množství zpráv o policejní brutalitě při zásazích a mučení ve věznicích. V pátek mírné protestní akce začaly už přes den. Ve stávce už byla řada podniků, uvažovali o ní i zaměstnanci státní televize. Ministři EU se shodli na zavedení sankcí, které začali připravovat. Policie přestala zasahovat a postupně začala propouštět zadržené.
Lukašenko po celou dobu označoval demonstranty za loutky řízené ze Západu, jmenoval i Česko. V sobotu 15. srpna, kdy se protestní shromáždění konala po celý den v mnoha městech, volal Vladimiru Putinovi. Poté oznámil, že Rusko slíbilo jeho zemi pomoc se zajištěním bezpečnosti. Kreml to nijak nekomentoval a stručně to potvrdil až po druhém telefonátu prezidentů v neděli.
V neděli 16. srpna vyšly do ulic stovky tisíc lidí v desítkách měst a vesnic. Přes den se uskutečnila také provládní akce v centru Minsku, která však byla řádově méně početná.
V pondělí se mnoho průmyslových podniků připojilo ke stávce. Lukašenko vystoupil před zaměstnanci Minského závodu kolesových tahačů. K jeho překvapení na něj dělníci začali křičet: „Odejdi!“ Odpoledne připustil konání nových voleb po změně ústavy. To už však bylo pro demonstranty nepřijatelné. Chtěli jeho rychlou rezignaci, kompletní proměnu volebního procesu a nové volby, propuštění politických vězňů a vyšetření policejní brutality.
V úterý opozice vytvořila koordinační radu, do níž přizvala některé osobnosti, a nabídla se, že dovede zemi k volbám. Lukašenko to odmítl a pohrozil, že má nástroje k prosazení své moci. Zároveň oznámil přesun vojenských jednotek na západní hranice, předtím hovořil o hrozbě vojsk NATO.
