Běloruský prezident Alexandr Lukašenko označil vytvoření opoziční koordinační rady za pokus o převzetí moci. Ministerstvo vnitra mezitím potvrdilo smrt třetího demonstranta během protestů po prezidentských volbách z 9. srpna, jejichž vítězem úřady prohlásily Lukašenka. V zemi druhým týdnem neustávají demonstrace, jejichž účastníci považují volební výsledek za zfalšovaný a žádají prezidentovo odstoupení. Koordinační rada má podle opozice usnadnit pokojné předání moci.
„Máme dost prostředků, aby horké hlavy vychladly,“ varoval Lukašenko členy koordinační rady
„Tento prvek je pokusem ukonejšit úřady a zejména silové složky: ,Jsme pokojní, jsme hodní, chápejte, že už nechceme střety.' Ale je to zástěrka. Pokud se podíváte za ni, uvidíte, co se děje,“ řekl Lukašenko o vytvoření koordinační rady.
„Požadují, aby se jim předala moc. To hodnotíme jednoznačně: je to pokus chopit se moci se všemi z toho pramenícími důsledky. Proto chci varovat ty, kteří do tohoto štábu vstoupili, že přijmeme odpovídající opatření. Ale výlučně v souladu s ústavou a zákony. A máme těchto opatření dost, aby horké hlavy vychladly,“ varoval Lukašenko.
Koordinační radu podle něj tvoří bývalí hodnostáři, kteří kdysi pobývali „u koryta“ a zahořkli, a „otevření nacisté“.
Koordinační rada vznikla na popud štábu Lukašenkovy hlavní soupeřky Svjatlany Cichanouské s cílem zprostředkovat pokojné předání moci v zemi. O to usilují davy demonstrantů vycházející denně do ulic mnoha měst i stávkující pracovníci řady podniků. Volby z 9. srpna považují za zfalšované a režim se podle nich zdiskreditoval také brutálními policejními zásahy v minulém týdnu.
Mezi členy rady jsou například vedoucí volebního štábu opozičního kandidáta Viktara Babaryky Maryja Kalesnikavová, držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová či šéf nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna Ales Bjaljacki.
Pondělní protest u Minského automobilového závodu (MAZ)
Lukašenko také prohlásil, že poslal na západní hranice vojenské jednotky v reakci na prohlášení západních vlád ohledně situace v zemi. Jednotky byly podle něj uvedeny do plné bojové pohotovosti a jsou připraveny plnit rozkazy.
Nechceme se zřeknout dohod s Moskvou, ujišťuje opozice
Koordinační rada v reakci na Lukašenkova prohlášení zdůraznila, že jejím cílem není získat moc nezákonnými metodami. „Působíme pouze v souladu se zákonem a bez násilí,“ prohlásila Volha Kavalkovová.
Další představitelka rady Maryja Kalesnikavová dodala, že se opozice v případě příchodu k moci nehodlá zřeknout stávajících mezinárodních dohod s partnerskými státy, včetně Ruska. „Jsme naladěni konstruktivně vůči všem zahraničním partnerům. Soudíme, že všechny platné dohody se musí dodržovat. Z naší strany potvrzujeme přání a připravenost budovat vzájemně výhodné vztahy se všemi partnerskými zeměmi, přirozeně včetně Ruska,“ dodala. Sama pracuje pro vyřazeného kandidáta Viktara Babaryku, který léta vedl banku vlastněnou ruským Gazpromem.
Lukašenko tvrdí, že opozice chce, aby Bělorusko opustilo svazové soustátí s Ruskem a vojenský pakt vedený Moskvou, a že rovněž chce zlikvidovat ruské vojenské objekty na běloruském území. To opozice popírá. „U nás vůbec tato otázka není na pořadu dne. Lukašenkova prohlášení hodnotíme jako pokus o manipulaci a podvod,“ řekla Kalesnikavová agentuře Interfax.
Lidé popřáli Cichanouskému k narozeninám
V úterý se u příležitosti 42. narozenin opozičního blogera Sjarheje Cichanouského shromáždily před vyšetřovací vazbou desítky lidí a skandovaly narozeninové přání.
Cichanouského policie zadržela 31. května během akce, při níž se sbíraly podpisy na podporu prezidentské kandidatury jeho manželky Svjatlany. Svou ženu se aktivista ve volbách rozhodl podpořit poté, co jeho vlastní přihláška byla zamítnuta. Sama Cichanouská uveřejnila nové video, ve kterém hovoří o tom, že její manžel byl zadržen na základě vykonstruovaného obvinění.
Už v pondělí večer se tisíce lidí shromáždily před vyšetřovací vazbou, kde je Cichanouski vězněn. Poté dav zamířil k cele předběžného zadržení. Zablokovali ho ale dobrovolníci, kteří komunikují s úřady a dodávají lidem do cel vodu, jídlo a léky. Dobrovolníci demonstranty žádali, aby se zklidnili, protože by mohli situaci zadržených ještě zhoršit. Podle ruského opozičního serveru Novaja gazeta se dříve objevily zprávy o tom, že dozorci zadržené lidi bijí, když zvenčí začíná dovnitř doléhat skandování protestujících.
Tisíce Bělorusů přišly na náměstí Nezávislosti v centru Minsku i v úterý večer. Podle ruské státní tiskové agentury TASS dávali najevo odhodlání k dlouhému boji a v davu se kromě červeno-bílých běloruských vlajek tentokráte objevilo i několik vlajek Evropské unie. „Každý den! Až do konce!“ zněla podle agentury Interfax hesla. Protest pak skončil „bez excesů a zatýkání“, když se asi 10 tisíc demonstrantů rozešlo.
Podobné demonstrace se konaly i v dalších městech. Běloruská státní agentura Belta naopak na svém webu zveřejnila fotoreportáž z mítinku na podporu Lukašenka v Gomelu, kde se podle nezávislého serveru Tut.by sešla také protidemonstrace proti prezidentovi.
Desítky lidí jsou stále „nezvěstné“, úřady oznámily třetího mrtvého demonstranta
Kvůli protestům, které vypukly před více než týdnem po oznámení výsledků voleb, bylo zatčeno asi sedm tisíc lidí, píše Interfax. Agentura také zároveň připomíná, že podle médií není u zhruba osmdesáti zadržených osob známo, kde se nacházejí. Zadržení lidé, z nichž část už byla propuštěna, si stěžují na tvrdé zacházení, kruté bití, ponižování a výhrůžky.
Informace o protestujících, kteří byli zadrženi mezi 10. a 16. srpnem, lze nově hledat na novém internetovém portálu.
Nezávislá média tvrdí, že se našlo tělo člena jedné z volebních komisí Konstantina Šišmakova, který odmítl podepsat protokol o volebních výsledcích a od 15. srpna byl pohřešován. Nelze prý vyloučit sebevraždu, oficiální informace však chybějí.
Nejméně tři lidé v souvislosti s protesty zemřeli. Třetí oběť v úterý potvrdilo ministerstvo vnitra. Podle mluvčí ministerstva přišel 16. srpna v Minsku o život devatenáctiletý muž, když na něj najel osobní automobil. Opoziční server Belarusskij partizan však prohlášení ministerstva považuje za „divné“. „Nelze vyloučit, že mladík byl dříve zadržen a zemřel v důsledku bití, a tak jej vyhodili na ulici, aby se tak pokusili zbavit odpovědnosti,“ poznamenal portál.
Stávky pokračují
V běloruských podnicích pokračují stávky. Podle informací nezávislých či opozičních médií stávkují například někteří pracovníci státní vysílací společnosti Belteleradiokompanija či řidiči běloruské pošty. K velkým minským strojírenským podnikům, které stávkovaly už v pondělí, se přidali také pracovníci výrobce tramvají a trolejbusů Belkommunmaš či továrny na elektrické spotřebiče Atlant. Mimo hlavní město pokračují ve stávce třeba horníci v Salihorsku, stávkují mimo jiné i pracovníci cukrovarů ve městech Žabinka a Goroděja.
Podle portálu Tut.by stávkují také někteří zaměstnanci Běloruského rozhlasu. Mezi nimi jsou spolupracovníci stanic Stalica a Belarus a zvukaři, kteří mají na starosti všechny stanice rozhlasu.
Stovky lidí se podle Reuters shromáždily v Minsku před Národním akademickým divadlem, jehož ředitel byl zbaven funkce kvůli tomu, že vyjádřil podporu protestnímu hnutí. Soubor divadla ministra kultury varoval, že pokud sesazenému řediteli funkci opět nenabídne, budou zaměstnanci sabotovat nadcházející divadelní sezonu.
Lukašenko vyznamenal „siloviky“
Šéf státu Lukašenko mezitím udělil medaile více než třem stům pracovníků ministerstva vnitra „za bezchybnou službu“. Podle internetového portálu Novaja gazeta jsou mezi vyznamenanými kromě policistů také řidiči policejních antonů, a představitelé speciálních sil OMON, jejichž členové se podle výpovědí svědků chovali zvlášť brutálně k zadrženým demonstrantům. Příslušný výnos Lukašenko podepsal 13. srpna nedlouho poté, co silové složky proti protestujícím tvrdě zasáhly.
Velvyslanec Běloruska na Slovensku Ihar Ljaščeňa, který prostřednictvím videa vyjádřil solidaritu s protestujícími, požádal o zproštění funkce. Ljaščeňa podle serveru Tut.by vysvětlil, že tento krok se mu zdá logický, protože byl jmenován prezidentem Lukašenkem, a tak se očekává, že bude jednat v souladu s prezidentovou politikou.
Evropští lídři si telefonovali s Putinem
O situaci v Bělorusku v úterý telefonicky hovořila německá kancléřka Angela Merkelová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Kancléřka zdůraznila, že běloruská vláda se musí vyvarovat násilí vůči mírumilovným demonstrantům, okamžitě propustit politické vězně a zahájit celonárodní dialog s opozicí a společností s cílem překonat současnou krizi,“ uvedl mluvčí kancléřky Steffen Seibert.
Putin v rozhovoru podle tiskové služby Kremlu naopak uvedl, že „jakékoliv cizí vměšování do vnitřních záležitostí“ Běloruska je pro Moskvu nepřijatelné, neboť vede k eskalaci krize. Vyjádřil rovněž naději, že situace v Bělorusku se „co nejdříve znormalizuje“. Podle TASS se rozhovor uskutečnil z iniciativy kancléřky.
Později si s Putinem telefonoval také francouzský prezident Emmanuel Macron. Macron podle agentury Reuters vyjádřil podobné stanovisko jako před ním Merkelová. Prezidenti Francie a Ruska se pak podle agentury TASS shodli na tom, že situaci v Bělorusku je potřeba co nejrychleji řešit.
S Putinem jednal i předseda Evropské rady Charles Michel. Oznámil to na Twitteru s tím, že „pouze poklidný a skutečně inkluzivní dialog“ může Bělorusko vyvést ze současné krize. Podrobnosti o rozhovoru s ruským prezidentem ihned nesdělil.
Litevský parlament vyzval k neuznání voleb
Litevský parlament na mimořádném zasedání přijal usnesení, které vyzývá neuznat běloruské prezidentské volby a zavést sankce proti běloruským představitelům, uvedl server Delfi. Rezoluce se obrací na vedení Litvy a Evropské unie, na Evropskou komisi, Evropský parlament a národní parlamenty a vlády členských zemí EU a NATO. Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius označil rezoluci za silný signál světu.
Výsledky voleb už předtím neuznaly Velká Británie, Kanada či Irsko, podle EU nebyly volby svobodné a spravedlivé.
Analytik: Připuštění nových voleb může být hrou o čas
Lukašenko v pondělí opatrně přišel s myšlenkou nových voleb, ale až po schválení nové ústavy. Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky připustil, že to může znamenat opatrnou půdu pro předání moci. „Také se ale může jednat jenom o nějakou rétoriku a hru na čas,“ podotkl analytik.
Lukašenkovo oznámení přišlo po pondělních velkých stávkách v běloruských podnicích a týdnu protirežimních demonstrací. Podle Lebdušky už není pravděpodobné, že by se demonstrace uklidnily. „Překročily určitou kritickou mez. Demonstranti budou chtít, aby Lukašenko odstoupil,“ uvedl.
Jediný způsob, jak by se mohl Lukašenko udržet u moci, jsou podle Lebdušky tvrdé represe, právě ty ale po celém světě spustily vlnu solidarity. Sociální sítě obletěly záběry členů milice, kteří přešli na stranu demonstrantů. Podporu opozici také vyjádřili někteří diplomaté. Podle Lebdušky tomu ale nelze přikládat větší význam, jde o jednotlivce.
Lebduška nepředpokládá, že by v Bělorusku hrozil ruský zásah jako v roce 2014 na Ukrajině.„Pro Rusko je teď asi výhodné, aby v Bělorusku měli slabého Lukašenka. Nicméně se může ukázat, že to je neudržitelné, a potom by bylo pro Rusko výhodné ho vyměnit za někoho, kdo zůstane vůči Rusku na stejné pozici jako současný prezident,“ komentoval dále analytik.
Analytik Lebduška: Je nepravděpodobné, že by se demonstrace uklidnily (zdroj: ČT24)
Povolební protesty
Masové demonstrace a stávky zachvátily Bělorusko po prezidentských volbách 9. srpna. Podle oficiálních výsledků je vyhrál Lukašenko s osmdesáti procenty hlasů. Významní opoziční politici nemohli kandidovat a na hlasování nedohlíželi mezinárodní pozorovatelé. Demonstranti výsledkům nevěří a tvrdí, že zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Také většina západních zemí včetně Česka označila volby za zfalšované.
Policie v prvních dnech demonstranty masově zatýkala a používala násilí. Na opozičních portálech tut.by a Nexta se objevily zprávy o bití, mučení i ponižování zadržených včetně fotografických důkazů. Lukašenko později odsoudil bití lidí ležících na zemi a k mírnějšímu přístupu vyzval i ministr vnitra. Policie poté skutečně od násilí upustila.
- Výsledky zveřejněné ústřední volební komisí přisuzují drtivé vítězství Alexandru Lukašenkovi. Podle těchto údajů obdržel Lukašenko 80,10 procenta hlasů, zatímco Svjatlana Cichanouská 10,12 procenta.
- V průběhu volební noci však zveřejnily volební výsledky jednotlivé místní volební komise, podle nichž Lukašenko utrpěl těžkou porážku. Televize BelSat, kterou provozuje polská televize TVP, uvedla, že například ve volebním okrsku ve městě Hrodno zvítězila Cichanouská se 78 procenty hlasů. Když tamní volební komise odmítla podepsat zfalšovaný protokol, policisté ze zvláštních jednotek OMON ji přesvědčili ke „kompromisu“ – 56 procentům pro Cichanouskou, napsal web BelSatu.
- Také podle alternativních exit pollů zveřejněných novináři na sociálních sítích či opoziční organizací Charta97 vyhrála volby s jasnou převahou Cichanouská.
- Podle nezávislého projektu Golos, v němž se zaregistrovalo přes 1 180 000 voličů, získala Cichanouská přes osmdesát procent hlasů.
- Podle exit pollů provedených mezi voliči, kteří odevzdali svůj hlas na jednadvaceti běloruských ambasádách, získala Cichanouská v zahraničí 81,5 procenta hlasů a Lukašenko šest procent, uvedl web stanice RFE/RL.