V centrech běloruských měst se v pondělí opět sešli lidé mírně požadující rezignaci Alexandra Lukašenka, nové volby a vyšetření policejního násilí. Prezident se setkal se stávkujícími dělníky, kteří na něj křičeli, ať odstoupí. Částečně stávkují i pracovníci státní televize, jejíž vysílání je chaotické. Lukašenko nejprve striktně odmítl nové volby, poté připustil jejich konání někdy po neupřesněné změně ústavy. Opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská je připravená převzít moc a dovést zemi k volbám.
V Minsku i dalších městech se devátý den v řadě sešli lidé protestující proti režimu. Na náměstí Nezávislosti podle webu tut.by neměli žádný konkrétní program, mezi lidmi jen koloval mikrofon a řečníci hovořili o svých přáních a motivacích k protestu.
„Představitele pořádkových sil není vidět,“ uvedla ruská tisková agentura TASS. „Lidé se procházejí s červeno-bílými vlajkami. Zní hudba. Kolemjedoucí auta troubí,“ popsal situaci zpravodaj ruské státní agentury.
Stávka
Velké množství podniků se během pondělí zapojilo do protestní stávky, k níž vyzval mimo jiné štáb Cichanouské. „Nynější režim rozumí jen jazyku síly a konkrétních ekonomických škod, a tak budeme muset předvést, že jsme k tomu připraveni,“ vysvětlila šéfka štábu.
Mezi stávkující dělníky v Minském závodě kolesových tahačů ráno přijel Lukašenko a řekl, že je ochotný „podělit se o moc a změnit ústavu“, ale nikoli pod tlakem. Nové volby odmítl a podotkl, že by ho museli zabít. Dělníci na něj začali křičet: „Odejdi!“ To ho evidentně zaskočilo.
Později připustil, že nové volby by se mohly uskutečnit po změnách ústavy, na nichž se údajně pracuje a měly by upravit dělbu moci. Podrobnosti neposkytl, občané by ji ale prý měli schvalovat v referendu. „Bude to tak, chlapi. Musíme přijmout novou ústavu (…) a tu byste měli schválit v referendu, protože i předchozí ústavu jsme přijali v referendu. A po nové ústavě lze, pokud si to budete přát, uspořádat volby – parlamentní, prezidentské i místní,“ nechal se slyšet.
Bývalá ředitelka Mezinárodního sdružení Občanské Bělorusko Marina Puzdrová ale Lukašenkova slova nepovažuje za seriózně míněná. „Je vidět, že momentálně je rozrušen, nemá jasnou strategii a snaží se hrát o čas. Tato tvrzení se zatím moc nediskutují ani v běloruských médiích,“ řekla v ČT.
Stávkuje se i v dalších velkých podnicích
Přesný dosah výzvy Cichanouské – kolik podniků a kolik lidí se do stávky zapojilo – zatím nelze určit. Podle nezávislých či opozičně laděných běloruských médií Tut.by, Naša Niva a Nexta TV se ale do stávky zapojili i dělníci z celé řady velkých průmyslových podniků.
Spolupracovník ČT v Minsku Tomáš Vlach potvrzuje, že ke stávkám se podniky přidávají a podporují je. Požadují Lukašenkovu rezignaci, uspořádání nových voleb, propuštění politických vězňů a ukončení pronásledování účastníků mírových akcí, informoval běloruský zpravodajský server Naviny.by.
Problémy má i státní televize OTN, kde přestala vystupovat řada moderátorů a reportérů na protest proti tomu, že nemohou informovat o bezprecedentních protestech. Televize poprvé například odvysílala záznam Lukašenkovy návštěvy v podniku MZKT včetně pasáže, kdy ho pracovníci vyzvali z rezignaci.
„Televize ráno nevysílala, nyní vysílá sporadicky, například se tam objevil na několik minut prázdný gauč. Nejspíš tam panuje velký chaos, snaží se to nějak ukrýt. Nestávkuje celá televize, ale jenom její část, televize jede v nouzovém režimu,“ doplňuje Vlach.
Cichanouská vyzvala policisty, aby se přidali na stranu demonstrantů
Cichanouská, kterou podle jejího týmu donutil Lukašenkův režim odjet do Litvy, zveřejnila v pondělí ráno novou videonahrávku: „Všichni se chceme dostat z tohoto nekonečného kruhu, ve kterém jsme se ocitli před 26 lety. Jsem připravena převzít odpovědnost a v tomto období jednat jako národní vůdce, aby se země uklidnila. (…) Propustíme všechny politické vězně a co nejdříve připravíme legislativní rámec a podmínky pro uspořádání nových prezidentských voleb. Skutečné, spravedlivé a transparentní volby, které světové společenství přijme bez výhrad.“
Obrátila se i na bezpečnostní síly země, které v minulých dnech vůči protestujícím tvrdě zasahovaly. Policisty vyzvala, aby přešli na stranu demonstrantů. „Chci oslovit všechny, kdo nyní slouží v uniformě. Bělorusové jsou lidé, kteří nepřijímají násilí, Bělorusové jsou velkorysí a spravedliví. A pokud se rozhodnete neuposlechnout rozkazy a přejdete na stranu lidí, odpustí vám, podpoří vás a v budoucnu vám nebudou nic vyčítat,“ řekla Cichanouská.
Podle spolupracovníka ČT v Minsku Tomáše Vlacha se část policejního sboru skutečně připojila k demonstrantům. Zdaleka ale podle něj nejde o celý sbor – kupříkladu pohraniční stráž nadále stojí za Lukašenkovým režimem.
EU svolává mimořádné jednání, Británie neuznala výsledky voleb
Premiéři a prezidenti zemí Evropské unie ve středu na mimořádném jednání proberou situaci v Bělorusku, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Občané Běloruska mají podle něj právo rozhodovat o své budoucnosti a zvolit si svobodně svého prezidenta.
Evropská unie už oznámila, že chystá sankce vůči konkrétním představitelům země odpovědným za falšování voleb i násilí vůči demonstrantům. Michel v prohlášení na Twitteru v pondělí také uvedl, že „násilí vůči demonstrantům je nepřijatelné a nemůže být připuštěno“. Reagoval tak na skutečnost, že zejména v prvních dnech protestů byly zatčeny tisíce protestujících a mnoho z nich bylo policií surově zbito.
Předseda STAN Vít Rakušan situaci v Interview ČT24 komentoval: „Bělorusové počítají s tím, že je mezinárodní prostředí podpoří. My jako země, která si zažila útlak v mnoha etapách svého vývoje, jsme se kolikrát – a někdy i marně – koukali do zahraničí, jestli demokratický svět vystoupí na podporu toho, aby i v naší zemi byly demokratické principy uplatňovány. Bělorusové toto čekají, je to evropská země a právě EU by měla sehrávat zásadní roli.“
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO) dříve prohlásila: „Myslím, že obrázky z ulic Běloruska, kde se násilím potlačují pokojné demonstrace a zatýkají političtí protivníci, připomínají dobu, kterou jsme si nedávno připomínali ve východní Evropě, a že i státy jako Maďarsko nakonec budou souhlasit s tím, že Evropa by měla podržet především běloruský lid, občanskou společnost tak, aby si mohli demokraticky a svobodně zvolit ve volbách, koho chtějí za svého představitele.“
Výsledky běloruských voleb nově neuznal Londýn, Česko to udělalo už dříve. „Spojené království nepřijímá výsledky voleb (běloruského prezidenta). Chceme nezávislé vyšetřování Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ohledně nedostatků, které volby učinily nečestnými, jakož i následných otřesných represí,“ uvedlo v prohlášení britské ministerstvo zahraničí. Napsalo také, že bude koordinovat s dalšími zahraničními partnery uvalení sankcí.
Polsko sleduje situaci na hranici, pozorní jsou i Američané
Běloruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že v pondělí hodlá zahájit čtyřdenní vojenské cvičení v oblasti Grodna poblíž hranic s Polskem a Litvou. Armáda měla zkoušet způsoby posílení západní hranice země. Lukašenko v sobotu uvedl, že se na západní hranici Běloruska přesune útočná brigáda a v neděli prohlásil, že Severoatlantická aliance v oblasti shromažďuje síly.
Toto tvrzení ale Aliance popřela. „NATO nepředstavuje pro Bělorusko hrozbu a v regionu síly neshromažďuje. Zůstáváme ostražití, striktně defenzivní a jsme připravení odrazit jakoukoliv agresi vůči spojencům NATO,“ prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.
Náměstek polského ministra obrany Wojciech Skurkiewicz uvedl, že Polsko situaci na hranici s Běloruskem sleduje. Podobně se vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který situaci v Bělorusku označil za strašnou. Washington ji podle něj bedlivě sleduje.
„Obrovské masy protestujících Bělorusů ukazují, že vláda už nemůže ignorovat jejich volání po demokracii. Výroky prezidenta Lukašenka dokazují, že si to uvědomuje, ačkoliv sdílení moci neřeší absenci svobodných a férových voleb,“ uvádí podle Reuters americké úřady. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo už dříve prohlásil, že ve spolupráci s EU chtějí USA co nejvíce pomoci Bělorusům získat suverenitu a svobodu.
Ruská karta
Lukašenko v sobotu i v neděli hovořil s Vladimirem Putinem a tvrdil, že dostal příslib ruské pomoci se zajištěním bezpečnosti země. Kreml to v sobotu nekomentoval a v neděli opatrně připustil, že je k tomu připraven.
Litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius v pondělí prohlásil, že ruská vojenská pomoc Bělorusku by byla neospravedlnitelnou invazí, která by zničila zbytky běloruské nezávislosti. Před zásahem proti vlastním lidem varoval běloruskou armádu i německý prezident.
„Bělorusko je nepochybně v zájmovém orbitu Ruska, je tam silná ekonomická provázanost celou řadou smluv. I kdyby Lukašenko odešel, automaticky to neznamená, že by se z toho vlivového orbitu Ruska dostalo. Možná, že by o to ani nestálo,“ komentoval situaci europoslanec ODS Jan Zahradil.
Protesty proti průběhu voleb
Masové demonstrace a stávky zachvátily Bělorusko po prezidentských volbách 9. srpna. Podle oficiálních výsledků je vyhrál Lukašenko s osmdesáti procenty hlasů. Významní opoziční politici nemohli kandidovat a na hlasování nedohlíželi mezinárodní pozorovatelé. Demonstranti výsledkům nevěří a tvrdí, že zvítězila opoziční kandidátka Cichanouská. Také většina západních zemí včetně Česka označila volby za zfalšované.
Policie v prvních dnech demonstranty masově zatýkala a používala násilí. Na opozičních portálech tut.by a Nexta se objevily zprávy o bití, mučení i ponižování zadržených včetně fotografických důkazů. Lukašenko později odsoudil bití lidí ležících na zemi a k mírnějšímu přístupu vyzval i ministr vnitra. Policie poté skutečně od násilí upustila.
- Výsledky zveřejněné ústřední volební komisí přisuzují drtivé vítězství Alexandru Lukašenkovi. Podle těchto údajů obdržel Lukašenko 80,10 procenta hlasů, zatímco Svjatlana Cichanouská 10,12 procenta.
- V průběhu volební noci však zveřejnily volební výsledky jednotlivé místní volební komise, podle nichž Lukašenko utrpěl těžkou porážku. Televize BelSat, kterou provozuje polská televize TVP, uvedla, že například ve volebním okrsku ve městě Hrodno zvítězila Cichanouská se 78 procenty hlasů. Když tamní volební komise odmítla podepsat zfalšovaný protokol, policisté ze zvláštních jednotek OMON ji přesvědčili ke „kompromisu“ – 56 procentům pro Cichanouskou, napsal web BelSatu.
- Také podle alternativních exit pollů zveřejněných novináři na sociálních sítích či opoziční organizací Charta97 vyhrála volby s jasnou převahou Cichanouská.
- Podle nezávislého projektu Golos, v němž se zaregistrovalo přes 1 180 000 voličů, získala Cichanouská přes osmdesát procent hlasů.
- Podle exit pollů provedených mezi voliči, kteří odevzdali svůj hlas na jednadvaceti běloruských ambasádách, získala Cichanouská v zahraničí 81,5 procenta hlasů a Lukašenko šest procent, uvedl web stanice RFE/RL.
