Stovky tisíc protivládních demonstrantů se shromáždily v centrech běloruských měst s požadavkem rezignace Alexandra Lukašenka, nových voleb a vyšetření policejního násilí z posledního týdne. Policie proti nim nezasahuje. Brzy odpoledne se uskutečnila taky akce na podporu prezidenta, který davu sdělil, že nové volby pořádat nehodlá. Později oznámil, že zahájí vojenské cvičení na západě země. Druhý den v řadě volal do Kremlu, který potvrdil „připravenost poskytnout nezbytnou spolupráci v řešení vzniklých problémů,“ píše TASS. Napjatá situace panuje ve státní televizi, jejíž zaměstnanci uvažují o stávce. Čeští politici vyzývají k podpoře běloruské opozice.
Demonstranti zaplnili běloruská náměstí. Lukašenko odmítl nové volby a ohlásil vojenské cvičení
Události: Demonstranti zaplnili běloruská náměstí (zdroj: ČT24)
V centru Minsku se shromáždilo podle Reuters až 200 tisíc demonstrantů proti Lukašenkovi, agentura DPA odhaduje 100 tisíc účastníků. Na místo proudí stále další lidé a shromažďují se v přilehlých ulicích. V jejich blízkosti byli příslušníci pořádkových jednotek, kteří však odjeli a provázelo je skandování „fašisté“.
K protestujícím se dnes podle AFP přidali také zástupci místních elit, například novináři veřejnoprávní televize, kteří většinou drží vládní linii, vědci, či podnikatelé. Na místě se také objevil bývalý ministr kultury Pavel Latuško.
Na protivládní demonstraci v Grodnu na západě země se pak sešlo na 40 tisíc lidí, píše tut.by, v Gomelu na deset tisíc. Poklidné protestní akce se konají také v Brestu, Bobrujsku, Vitebsku a řadě dalších měst. Fotografie demonstrantů přicházejí i z vesnic.
GALERIE
Protivládní demonstrace v Minsku 16. srpna 2020
V Gomelu se lidé naposledy rozloučili s Alexandrem Vichorem, který zemřel po zadržení při povolebních protestech. Policie ho zadržela hned 9. srpna, když jel ke své přítelkyni. Pak o něm nebylo nic známo a příbuzní ho hledali tři dny. Až poté zjistili, že zemřel 11. srpna za nevyjasněných okolností, píše tut.by.
V sobotu se demonstranti sešli v mnoha městech ve velkém počtu. Protestovali mírně a policie proti nim na rozdíl od minulých dní nezasahovala.
„Lukašenko je náš prezident“
V hlavním městě se po poledni uskutečnilo daleko menší shromáždění na prezidentovu podporu. Podle agentury Reuters přišlo pár tisíc lidí, ministerstvo vnitra však hovoří až o 65 tisících účastnících.
Lukašenko na něm potvrdil, že nehodlá vypisovat nové volby ani odstupovat. Zopakoval své přesvědčení, že protivládní protesty jsou organizovány ze zahraničí a jsou hrozbou pro zemi.
Obvinil také NATO, že shromažďuje jednotky u západních hranic. „Tanky a letadla jsou 15 minut letu od našich hranic,“ uvedl. Aliance to odmítla. V souvislosti s údajnou hrozbou invaze Bělorusko plánuje od pondělí zahájit čtyřdenní vojenské cvičení v oblasti kolem města Grodno poblíž hranic s Polskem a Litvou a u své jaderné elektrárny.
Druhý den v řadě si Lukašenko telefonoval s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Kreml poté oznámil, že Rusko je připraveno poskytnout zemi pomoc proti vnější agresi na základě smlouvy o Svazovém státě i Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti. Blíže však rozhovor nekomentoval.
GALERIE
Provládní akce v Minsku 16. srpna 2020
Do Minsku na provládní akci svážely lidi autobusy z celé země, objevila se videa kolon z měst Homel nebo Brest. Opoziční web tut.by informoval, že lidé byli nuceni k účasti pod výhružkou ztráty zaměstnání. Účastníci, kteří mluvili s reportéry tut.by, to odmítali. Skandovali mimo jiné „Za baťku“, což je ruské slovo pro tatínka používané jako neformální přezdívka Lukašenka.
Jeden z cestujících z vlaku, který do Minsku přijel mimo jízdní řád, řekl reportérům tut.by: „A co budeme jíst v zimě, když všichni přestanou pracovat? Kolik techniky teď v polích stojí… Je to jako v 90. letech.“ Jiná žena označila opoziční demonstranty za zaplacené narkomany, s nimiž je třeba zacházet tvrději. Další poukazují na zraněné policisty, ptají se, kdo navedl děti, aby házely kameny na policisty, nebo říkají, že Bělorusko je krásná, skvělá země.
Napětí v televizi
Další firmy se přidávají k protestní stávce s cílem odstoupení Lukašenka. V sobotu večer se objevily informace, že ji chystají zaměstnanci Belteleradiokompanii (BT) provozující vysílání státní televize a rozhlasu. Potvrdila to moderátorka a režisérka dvou televizních kanálů Natallja Bibikavová.
Demonstrant s nápisem "dost bylo lhaní" před sídlem běloruské televize
Do sídla firmy proto přijely předsedkyně horní komory parlamentu Natallja Kočanovová a mluvčí prezidenta Natallja Ejsmontová na rychle svolanou schůzku s pracovníky. „Jestli zítra nebudou pracovat firmy, nebude rozpočet, nebude nic. Všechno se rozpadne. To jsou přesně vymyšlené politické technologie, které způsobí, že Bělorusko prostě nebude,“ říká Kočanovová na videu pořízeném na schůzce s odkazem na stávky mnoha firem.
Protesty po volbách označila za nezákonné. „Sami jste to vysílali,“ obracela se k pracovníkům televize. Nabádala k uklidnění emocí a varovala, že jestli zaměstnanci budou situaci hrotit, nedokážou ji pak ukočírovat.
Jeden z účastníků schůze redaktorům tut.by sdělil, že někteří zaměstnanci se tázali, proč státní televize nezobrazuje pravdivě dění v ulicích. Na to Kačanovová podle portálu řekla: „Vaše konkurence také všechno ukazuje jen z jednoho úhlu.“
Mnozí zaměstnanci po schůzce sdělovali, že neslyšeli nic nového a nejsou se slovy zástupkyň režimu spokojení.
Štáb opoziční kandidátky na prezidentku Světlany Cichanouské, již mnozí demonstranti považují za vítězku voleb, plánovanou stávku BT přivítal. „Vždy jsme věřili, že mezi managementem a pracovníky státních médií jsou čestní a slušní lidé. Vidíme, že jako mnozí jiní nyní ztrácejí strach ze systému a jsou připraveni říkat to, co si skutečně myslí o situaci v zemi,“ prohlásil.
Hlas z Česka
Premiér Andrej Babiš (ANO) k situaci napsal: „V Bělorusku se nesmí stát to, co u nás v roce 1968. Evropská unie musí být akční. Musí Bělorusy povzbudit, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Proto se v tom angažuju a proto v tom také V4 s pobaltskými zeměmi musí hrát svoji roli.“
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v České televizi řekl, že preferuje celoevropské sankce, pokud by ale jejich zavedení trvalo příliš dlouho, nevyloučil individuální akci České republiky. Ministři zahraničí zemí EU se v pátek shodli na sankcích proti běloruským představitelům zodpovědným za násilné potlačení protestů a falšování výsledků sporných voleb hlavy státu.
Podle šéfa senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nezávislý) je důležité, aby sankční seznam cílil na konkrétní velitele jednotek, nejbližší Lukašenkovo okolí a jeho hospodářské zájmy. Také on hovořil o možnosti individuálních sankcí ze strany Česka.
Vzpurný ambasador
Běloruský velvyslanec na Slovensku Ljaščeňa ve videu publikovaném na opozičním webu Naša Niva prohlásil: „Vyjadřuji solidaritu s těmi, kdo vyšli do ulic běloruských měst v mírných pochodech, aby byli uslyšeni. Bělorusové si vydobyli toto právo skrze utrpení.“ Jako rodák z města Žodzina vyjádřil podporu dělníkům, kteří tento týden vstoupili do stávky v místní továrně na výrobu nákladních a důlních vozidel Belaz.
„Jako všichni Bělorusové jsem i já šokován zprávami o mučení a bití mých spoluobčanů,“ prohlásil s tím, že na fotkách poznal zmláceného spolužáka své dcery. „Upřímně doufám, že moje budoucí Bělorusko bude založeno na respektu k názorům všech vrstev obyvatel a představitelů různých politických stran,“ dodal.
„Volby“
Masové demonstrace a stávky zachvátily Bělorusko po prezidentských volbách 9. srpna. Podle oficiálních výsledků je vyhrál Lukašenko s osmdesáti procenty hlasů. Významní opoziční politici nemohli kandidovat a na hlasování nedohlíželi mezinárodní pozorovatelé.
Demonstranti výsledkům nevěří a tvrdí, že zvítězila opoziční kandidátka Cichanouská. Také většina západních zemí včetně Česka označila volby za zfalšované.
Policie v prvních dnech mírné demonstranty masově zatýkala a používala násilí. Na opozičních portálech tut.by a Nexta se objevily zprávy o bití, mučení i ponižování zadržených včetně fotografických důkazů. Lukašenko později odsoudil bití lidí ležících na zemi a k mírnějšímu přístupu vyzval i ministr vnitra. Policie poté skutečně od násilí upustila.
V pondělí 10. srpna policie při protestech zastřelila demonstranta Aljaksandra Tarajkouského. Podle oficiální verze měl v ruce výbušné zařízení, které explodovalo. Agentura AP nyní zveřejnila záběr události, který tuto verzi vyvrací. Je na něm vidět, že Tarajkouský padá k zemi s prázdnýma rukama.
Lukašenko zatím demonstranty označuje za loutky zahraničních sil, které se snaží uškodit zemi. Po sobotním hovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že Rusko zemi vojensky pomůže v případě vnější agrese. Kreml to v sobotu nijak nekomentoval.