„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
Zavoral se domnívá, že „není možné k prvnímu lednu 2027 ten systém změnit“ i s ohledem na očekávatelnou časovou náročnost legislativního procesu takového návrhu. Připomněl, že opozice již avizovala připravenost pokus o zestátnění ČT a ČRo ve sněmovně obstruovat a že kritické stanovisko lze očekávat i v Senátu.
K připravování rozpočtu ČRo na příští rok Zavoral poznamenal, že jako manažer musí pracovat s více variantami jeho celkové výše. Chudárek k témuž tématu podotkl, že řešení prudké změny financování bude v ČT patrně složitější než v rozhlase a „rozhodně ne dobré“. Vysvětlil, že televize má schválené dlouhodobé plány, do nichž změna zasáhne.
„Účelový postup“
„Já si myslím, že to byl naprosto účelový postup,“ reagoval Chudárek na dotaz moderátora ohledně faktu, že vládní návrh vychází z rozpočtů obou médií na rok 2024, jejichž výše se neměnila od roku 2008. Podotkl, že v době tvorby návrhu byla známá data o hospodaření institucí za rok 2025 a dokonce i rozpočet ČT na rok 2026. Zavoral souhlasil, že šlo o účelovou změnu. „Není nic snazšího, než se podívat na roky 2025 a 2026,“ dodal.
Chudárek nepovažuje za své ani Zavoralovo selhání, že s vládou nevyjednali pro své instituce více peněz. Podle něj si koalice vzhledem k pohodlné sněmovní většině prosadí, co chce. „Já jsem byl optimista v tom, že najdeme nějaký kompromis, takže jsem hluboce zklamán,“ komentoval to.
Ředitel ČRo odmítl argumenty vládních činitelů, že média neprojevila ochotu šetřit, jako „klišé, které se dobře používá na tiskových konferencích“. Připomněl, že poplatky se dlouhou dobu nezvedaly, a jmenoval některá úsporná opatření, která rozhlas pod jeho vedením zavedl.
Co se škrtne
„Ten krizový scénář bude opravdu krizový,“ glosoval Chudárek potenciální dopady navrhovaného rozpočtu na produkci ČT. „Bude to mít zásadní vliv na původní dramatickou tvorbu,“ vyzdvihl oblast televizní výroby, které se škrty podle něj dotknou nejvíce. „Může to mít vliv na dětskou tvorbu, na animaci,“ doplnil další příklady. Některé závazky už podle Chudárka ČT zrušit nemůže, ale do budoucna by se zastavila nebo významně omezila příprava nových projektů.
„Omezí se počet premiér v oblasti audiočetby, četby na pokračování, rozhlasových her,“ vyjmenoval Zavoral některé důsledky, které by to mělo pro ČRo. Ten by také mohl snížit produkci pro děti a mládež či omezit sportovní vysílání. Nedostatek financí by se mohl dotknout i Symfonického orchestru ČRo.
Oba ředitelé se stavěli odmítavě k rušení vysílacích kanálů, respektive stanic. Zavoral připomněl, že rozhlasu, jemuž někteří vyčítají právě vysoký počet stanic, zákon provozování osmnácti konkrétních stanic vyloženě nařizuje.
Zavoral upozornil i na to, že aktuálně navrhovaná valorizační doložka mluví až o nakumulované inflaci nad deset procent, což znamená, že se rozpočet médií pravděpodobně nebude každoročně zvyšovat. „Ta částka má být na několik let zafixována,“ shrnul to Zavoral. Moderátor připomněl, že v dřívějším návrhu se měl rozpočet zvýšit už při nakumulované inflaci nad šest procent. „Je to další negativní přístup vůči médiím veřejné služby,“ zhodnotil to ředitel ČT.
