Běloruská opoziční kandidátka na prezidentku Svjatlana Cichanouská v nové videonahrávce vyzvala své stoupence, aby zesílili stávky v továrnách po celé zemi, a prosadili tak nové prezidentské volby. Informovala o tom agentura Reuters. Právě stávky jsou podle ní nejúčinnějším nástrojem, který má opozice k dispozici. Později vystoupila na tiskové konferenci v litevském exilu. Prezident Alexandr Lukašenko mezitím navštívil agrokombinát Dzeržinskij, kde ujistil, že má situaci pod kontrolou. Podle Kremlu musí situaci vyřešit dialog moci s lidmi.
„Vystrašili jste diktaturu. Třese se strachy před vámi, vaší sílou a odvahou. Proto jste pod velkým tlakem a cítíte hrozby,“ řekla Cichanouská v nahrávce z Litvy, kam se uchýlila pod tlakem běloruských úřadů a z obavy o svou bezpečnost.
„Naše cíle jsou jednoduché: zastavit násilí, osvobodit politické vězně a uspořádat nové, průzračné, svobodné a čestné volby,“ prohlásila a dodala: „Donutíme moc, která se zavřela ve svých palácích, aby slyšela naše hlasy, které nám ukradla.“ Trvá na tom, že volby mohou provést jedině nové volební komise.
Připomněla, že ve veřejných sbírkách se podařilo nashromáždit miliony rublů na podporu stávkujících nebo těch, které vedení podniků donutilo dát výpověď. Opoziční média informují o velkém tlaku, kterému vedení mnoha firem vystavuje zaměstnance vyjadřující snahu stávkovat nebo pořádat jiné prostestní akce.
Někteří vůdčí představitelé stávkujících byli zatčeni. Agentura přinesla informaci o zadržení Jevgenije Bochvalova, který organizoval stávku továrních dělníků v minské automobilce. Podle tut.by jsou někteří vůdci stávek nezvěstní.
„Stávka je zatím spíš demonstrační. Probíhá to tak, že pracující si řeknou, v určitou hodinu se shromáždí, vyjdou před továrnu a tam rozprostřou transparenty a zakřičí si 'Ať žije Bělorusko'. A pak se zase stáhnou ke svým strojům. Takže to není reálná stávka, která by ohrožovala chod průmyslu,“ popisuje spolupracovník ČT Tomáš Vlach, který byl donedávna v Minsku. Dodává, že horníci stávkují intenzivněji. Demonstrace v ulicích podle něj neslábnou. Připomněl, že v neděli se očekává minimálně stejně masivní protest jako 16. srpna.
Před polednem českého času Cichanouská vystoupila na tiskové konferenci. Na ní zopakovala požadavky a zdůraznila mírnou povahu hnutí. Řekla také, že do politiky nechtěla a vstoupila do ní jen proto, že opozičním kandidátům včetně jejího muže režim znemožnil kandidaturu. Do Běloruska se chce vrátit, a to ve chvíli, kdy se tam bude cítit v bezpečí.
„Běloruský lid už nikdy nebude moci přijmout současnou vládu,“ prohlásila s tím, že není možné zapomenout násilí, kterého se dopustili policisté a vyšetřovatelé v prvních dnech po volbách. Vyzvala všechny státy, aby respektovaly suverenitu Běloruska.
Lukašenko mezitím v agrokombinátu vyzval ke klidu a návratu k práci. „V Minsku a ještě někde se někomu něco nelíbí. To je pravda. Ale to vás nemusí vzrušovat, to je můj problém, který musím vyřešit. A my ho řešíme. A věřte, že ho v nejbližší době vyřešíme,“ citovala ho strátní agentura Belta.
Ruský prezident Vladimir Putin situaci probral na zasedání tamní bezpečnostní rady. Podle Kremlu ji musí vyřešit dialog mezi běloruskou mocí a občany.
Koordinační rada
V Bělorusku opozici zastupuje Koordinační rada. V jejím vedení je sedmičlenná správní rada, která vede asi sedmdesátičlenný tým zástupců občanské společnosti, odborů, byznysu a kultury, upřesnil Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Dodal, že členem rady se může stát každý Bělorus.
Režim radu obvinil z pokusu o nezákonné převzetí moci a policie ji začala stíhat. Rada však trvá na tom, že koná v rámci ústavy. Jak uvedla agentura Reuters, dva její vedoucí členové museli k výslechu. Desítky stoupenců doprovodily Maksima Znaka a Sjarheje Dylevskiho k tak blízko, jak jim to dovolily policejní zátarasy. Znak, který je právník, poté prohlásil, že se jednalo o „produktivní rozhovor“, a že nevidí žádné důvody ke svému zatčení. „Poskytli jsme jim vysvětlení a budeme nadále pokračovat v práci,“ řekl.
V několika městech se na páteční odpoledne plánují akce na podporu Lukašenka. Opoziční web tut.by píše, že vedení státních podniků, úřadů a škol zaměstnancům většinou říkají o tom, že účast je povinná a hrozí ztrátou zaměstnání.
Jeden z členů koordinační rady, kandidát v předminulých běloruských prezidentských volbách a opoziční politik Vital Rymašeuski spatřuje v současném dění v zemi šanci na politickou změnu. Lidi napříč společností totiž nyní spojuje odpor k prezidentu Alexandrovi Lukašenkovi, sdělil Rymašeuski. Zároveň vyzval k podpoře běloruského hnutí a solidaritě jak na úrovni Evropské unie a vlád, tak na úrovni jednotlivců.
„Bělorusko má velkou šanci na změnu, náš národ není stejný jako dřív. Teď jsme jednotní v tom, že chceme Lukašenkův odchod,“ uvedl Rymašeuski. Přínos současné situace vidí v tom, že lidé „přestali čekat na lídra“ a sami převzali zodpovědnost za svoji zemi, což podle něj znamená další stupeň rozvoje občanské společnosti. „Jsem rád, že se to stalo, je to historický moment, protože tenhle vývoj už nelze zastavit,“ uvedl.
„Volby“
V Bělorusku se v neděli 9. srpna 2020 uskutečnily prezidentské volby. Komise do nich nepustila tři hlavní opoziční kandidáty: Viktara Babaryku, Valeryje Capkalu a Sjarheje Cichanouského. Nepřizvala ani mezinárodní pozorovatele. Opozice se nakonec poprvé sjednotila, a to za manželkou posledního z nich, Svjatlanou Cichanouskou. Ta chtěla především osvobodit politické vězně a dovést zemi k novým čestným volbám.
Centrální volební komise započítala Alexandru Lukašenkovi 80,1 a Cichanouské 10,1 procenta hlasů. Řada lidí takovému výsledku neuvěřila, mimo jiné s ohledem na dílčí výsledky na různých místech, které ukazovaly dramaticky odlišný výsledek. Cichanouská se o den později prohlásila vítězkou voleb a v úterý proti oficiálnímu výsledku podala stížnost. Při tom ji však podle jejích slov zadrželi představitelé bezpečnostních složek a donutili ji odjet do Litvy. České ministerstvo zahraničí volby označilo za nesvobodné a nedemokratické, podobně jako další země.
Protesty, stávky a několikadenní policejní násilí
Ještě v neděli večer vyšli lidé do ulic protestovat a policie proti nim brutálně zakročila. Následující den zadržela přes tři tisíce demonstrantů a podle oficiálních údajů utrpělo 50 lidí zranění. V pondělí se k protestům přidali také dělníci Běloruského metalurgického závodu, kteří vstoupili do stávky.
Do pátečního rána policie při demonstracích zadržela na 6700 lidí. Objevilo se velké množství zpráv o policejní brutalitě při zásazích a mučení ve věznicích. V pátek mírné protestní akce začaly už přes den. Ve stávce už byla řada podniků, uvažovali o ní i zaměstnanci státní televize. Ministři EU se shodli na zavedení sankcí, které začali připravovat. Policie přestala zasahovat a postupně začala propouštět zadržené.
Lukašenko po celou dobu označoval demonstranty za loutky řízené ze Západu, jmenoval i Česko. V sobotu 15. srpna, kdy se protestní shromáždění konala po celý den v mnoha městech, volal Vladimiru Putinovi. Poté oznámil, že Rusko slíbilo jeho zemi pomoc se zajištěním bezpečnosti. Kreml to nijak nekomentoval a stručně to potvrdil až po druhém telefonátu prezidentů v neděli.
V neděli 16. srpna vyšly do ulic stovky tisíc lidí v desítkách měst a vesnic. Přes den se uskutečnila také provládní akce v centru Minsku, která však byla řádově méně početná.
V pondělí se mnoho průmyslových podniků připojilo ke stávce. Lukašenko vystoupil před zaměstnanci Minského závodu kolesových tahačů. K jeho překvapení na něj dělníci začali křičet: „Odejdi!“ Odpoledne připustil konání nových voleb po změně ústavy. To už však bylo pro demonstranty nepřijatelné. Chtěli jeho rychlou rezignaci, kompletní proměnu volebního procesu a nové volby, propuštění politických vězňů a vyšetření policejní brutality.
V úterý opozice vytvořila koordinační radu, do níž přizvala některé osobnosti, a nabídla se, že dovede zemi k volbám. Lukašenko to odmítl a pohrozil, že má nástroje k prosazení své moci. Zároveň oznámil přesun vojenských jednotek na západní hranice, předtím hovořil o hrozbě vojsk NATO.
V dalších dnech pokračovaly stávky i protesty, byly však menší. V ulicích se opět objevila policie a opoziční weby začaly psát o velkém tlaku, který režim na stávkující vyvíjí.
