Běloruská opozice by Lukašenkovi v účasti v nových volbách nebránila

Koordinační rada, kterou vytvořila běloruská opozice v zájmu hladkého předání moci, bude usilovat o uskutečnění nových prezidentských voleb v nejbližší době a při úplné obměně členů ústřední volební komise. Stávající prezident Alexandr Lukašenko přitom má právo znovu kandidovat, uvedla podle agentury Interfax Maryja Kalesnikavová z vedení koordinační rady. Běloruské úřady zareagovaly oznámením, že koordinační radu stíhají kvůli podezření z „uchvácení moci“. V důsledku vyhrůžek ze strany režimu opustilo orgán několik členů. 

Lidé protestují před Národním akademickým divadlem Janka Kupala
Zdroj: Reuters Autor: Vasily Fedosenko

Na náměstí Nezávislosti v Minsku se podle opozičního webu tut.by i ve čtvrtek opět setkali někteří zaměstnanci státních televizních kanálů, kteří skandovali: „Pravdu!“. Projíždějící auta troubila na jejich podporu, atmosféra ale byla klidná. Všechny přístupy k budově Národní státní vysílací společnost republiky Bělorusko (Belta) jsou stále zablokovány.

Televize však nadále vysílá v prorežimním tónu. Několik bývalých zaměstnanců Belty oznámilo vytvoření alternativní platformy, která bude vysílat on-line.

Opozice: Lukašenkovi v kandidatuře bránit nebudeme

Koordinační rada, kterou založila opozice, aby napomohla k hladkému předání moci, se poprvé sešla ve středu. Zvolila si sedmičlenné vedení. V něm zasedla mimo jiné Maryja Kalesnikavová, která ve čtvrtek podle agentury Interfax prohlásila, že opozice nebude bránit Lukašenkově účasti na opakovaných volbách, o které usiluje. Mají se konat co nejdříve, chtějí ale zcela obnovit složení Ústřední volební komise. 

„Vidíme, že (Lukašenko) i přes nátlak úřadů a nejhrubější falšování výsledků prohrál,“ řekla Kalesnikavová. „Vycházíme z toho, že každý běloruský občan musí mít právo zúčastnit se voleb bez jakýchkoli překážek. Ale nevěříme, že na to Lukašenko na to přistoupí,“ dodala.

Kalesnikavová upozornila, že platný Lukašenkův mandát vyprší letos 5. listopadu. Prezidentské volby z 9. srpna přitom Lukašenko podle úřadů pošesté vyhrál, tentokráte s více než 80 procenty hlasů. Prezidentovi odpůrci ale tento výsledek odmítají jako zfalšovaný a za skutečnou vítězku pokládají opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou, která pod tlakem úřadů odjela do Litvy.

S Cichanouskou se setkal litevský premiér Saulius Skvernelis, který ji označil za „národní vůdkyni“ země a přislíbil pomoci při uspořádání nové hlasování.

Rada je stíhána kvůli uchvácení moci

Běloruský generální prokurátor Aljaksandr Kaňuk obratem oznámil, že vůči koordinační radě vede jeho úřad trestní stíhání kvůli podezření z „uchvácení moci“. „Vytvoření a činnost koordinační rady je zaměřena na uchvácení státní moci, jakož i na poškození národní bezpečnosti. V dané věci začalo trestní stíhání,“ řekl prokurátor.

Kalesnikavová zareagovala prohlášením, že cílem rady je hledání východiska z politické krize a nastolení konsenzu ve společnosti, a ujistila, že rada bude dále pokračovat v činnosti, bez ohledu na nátlak.

„Děláme vše otevřeně a transparentně, vše zveřejňujeme. Nevidíme v tom jakékoliv porušení zákona, naopak vidíme naše kroky jako zaměřené na obnovení zákonnosti v zemi. Pokud to je zločin, tak máme v Bělorusku problém se zákonností,“ prohlásil právník a člen rady Maksim Znak podle serveru Tut.by.

Z rady odešlo kvůli nátlaku několik členů

Znak rovněž uvedl, že v důsledku pohrůžek ze strany běloruského režimu opustilo radu několik členů, byť žádný z předsednictva. „Včera (ve středu) jsme dostali několik oznámení o odchodu po obviněních ze strany Lukašenka z údajných cílů rady, které jsme nejednou popřeli. Dnes bylo jedno oznámení o odchodu po zahájení trestního stíhání. Radu ale neopustil nikdo z členů předsednictva,“ citovala Znaka agentura Interfax. Ve vedení podle něj zůstává i nobelistka Světlana Alexijevičová, která kvůli nemoci vynechala první zasedání rady.

Dům bývalého ministra kultury a člena opoziční Koordinační rady Pavla Latuška někdo pomaloval červenou barvou značící krev. Latuška byl kvůli veřejné podpoře protestů 17. srpna zbaven funkce ředitele Národního akademického divadla Jana Kupala. V rozhovoru pro ruskou obdobu BBC přiznal, že dostává hrozby a že je mu důrazně doporučováno, aby opustil zemi.