Zákon, který má změnit nynější formu regulace cen pohonných hmot, Senát ve středu podle očekávání hlasy opozice odmítl. Sněmovna tak bude muset o předloze rozhodovat znovu. Díky koaliční většině pravděpodobně v pátek senátní veto přehlasuje. Podle předsedy opoziční TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je pravděpodobné, že opozice zablokuje zařazení bodu na program jednání dolní komory. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) rozhodnutí horní komory zkritizovala, podle ní povýšila své politické zájmy nad zájmy občanů.
O regulaci cen benzinu a nafty v krizových situacích by podle předlohy do budoucna nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry, ale vláda svým nařízením. „Znemožní soudní přezkumy vládních regulačních kroků, které se nyní stejně dějí. To je jediný důvod, proč to vláda chce přijmout. My to rozhodně nechceme,“ řekl Havel novinářům.
Pro zamítnutí hlasovalo 33 z 55 přítomných senátorů, přičemž schválení podpořilo jen jedenáct senátorů především z klubu vládního hnutí ANO. Senát na rozdíl od sněmovny, kde má koalice ANO, SPD a Motoristů většinu, odmítl vládní žádost schvalovat zákon ve zkráceném jednání, tedy zrychleně. Podle většiny senátorů pro to kabinet nenaplnil zákonné podmínky. Přesto o předloze Senát rozhodl nestandardně za týden od jeho doručení.
Vládní nařízení by podle odpůrců zákona mohlo mít až roční platnost, jeho vydání by podle zákonného vymezení bylo jen na rozhodnutí kabinetu a nemohlo by být napadeno u správních soudů, pouze u Ústavního soudu. Ministerstvo financí by se tak vyhnulo správním žalobám o náhradu škody od provozovatelů čerpacích stanic, které nyní nutí prodávat pod nákupní cenou. Ústavní soud by mohl přezkoumávat nařízení vlády pouze z podnětu poslanců, senátorů, veřejného ochránce práv, zastupitelstva kraje nebo v souvislosti s řízením o konkrétní ústavní stížnosti.
Senát formuloval své výtky k předloze v doprovodném usnesení, v němž také vyzval vládu k přípravě normy pro naléhavé situace za standardních pravidel tak, aby „nedošlo k oslabení parlamentní kontroly a k omezení soudní ochrany občanů a právnických osob“.
Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová obvinila odpůrce normy z politikaření. „Tento zákon je pro lidi a vy jste si ty lidi vzali jako rukojmí,“ uvedla. Předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra namítl, že odmítnutý zákon nemá na běžné občany ani firmy žádný vliv s ohledem na cenové regulace ministerstva financí. „Až přijde rozumný zákon, Senát se k němu určitě postaví pragmaticky, a ne politicky a ideologicky,“ dodal.
Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Sněmovna schválila zákon minulou středu ve stavu legislativní nouze. Část opozice kritizovala zvolený způsob a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
Pohonné hmoty začaly rychle zdražovat po americkém a izraelském útoku na Írán na přelomu února a března. Růst cen paliv se promítl i do celkové inflace v Česku, když v březnu zrychlila na 1,9 procenta z únorových 1,4 procenta.
Senát podle Schillerové politikaří
Schillerová obhajovala vládní návrh na středečním zasedání horní komory. Po ukončení jednání uvedla, že přišla do Senátu s „velmi jednoduchým“ zákonem o dvou paragrafech, který by vládě umožnil v mimořádné tržní situaci přijmout nařízení pomocí cenového výměru u pohonných hmot. Schillerová přirovnala aktuální návrh k energetickému zákonu přijatému v roce 2022.
Ministryně vidí rozhodnutí horní komory jako „čistou politiku“, kterou dala do souvislosti s letošní volbou do třetiny Senátu. Horní komora se podle ní rozhodla špatně. „Naše opatření ušetřilo lidem zhruba v průměru 400 korun na plné nádrži. Je to opatření pro lidi, firmy, autodopravce, zemědělce, kam se podíváte. Určitě zafungovalo,“ uvedla ministryně k cenové regulaci jejího úřadu, kterou podle ní pozitivně vnímá také odborná veřejnost a většina trhu.
