Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
Zákon podle předsedy ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) představuje „bianco šek na neomezené vládnutí nad cenami pohonných hmot“. Připojil by se k případnému podnětu na zrušení zákona Ústavním soudem, neboť pro vládní úsilí o zrychlené schvalování normy nebyly splněny zákonné podmínky, na což poukazoval i Michael Canov (SLK). Výbor se na tom shodl také v doprovodném usnesení, podle něhož vláda zrychlené schvalování řádně a přesvědčivě nezdůvodnila.
Zamítnutí v hospodářském výboru navrhl senátor Tomáš Třetina (TOP 09), který poukazoval rovněž na to, že přijetí vládní regulace ztíží možnost jejího soudního přezkumu. Místopředseda výboru Oldřich Hájek (ANO) neúspěšně prosazoval schválení zákona beze změn. Na rozdíl od sněmovny nemá vládní tábor v horní komoře většinu.
Ondřej Lochman (STAN) poukázal na možnost úprav zákona, které doporučují Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Vytkl vládě v této souvislosti spěch. „Musíme něco řešit velmi překotně,“ poznamenal. Lidovci ve sněmovně neuspěli s návrhy zkrátit roční lhůtu regulace na devadesát dnů s tím, že prodloužení na půl roku by musel schválit parlament. Kabinet zvolil roční lhůtu podle energetické novely z roku 2022.
Zamítnutí zákona hospodářský výbor přijal hlasy tří z pěti přítomných členů. V ústavně-právním výboru pro zamítnutí hlasovalo šest z jeho osmi přítomných členů. Pokud by Senát zákon zamítl nebo upravil, musela by jej znovu projednat sněmovna, a to zřejmě už tento pátek, jak avizovala Schillerová.
Kabinet chce vládním nařízením s vyšší právní silou nahradit už od příštího měsíce cenové výměry ministerstva financí, které mají formu opatření obecné povahy. Ty lze napadnout u správních soudů, zatímco vládní nařízení by bylo možné zpochybnit jen u Ústavního soudu.
„Cílem tohoto návrhu není nahrazovat tržní mechanismy ani plošně regulovat ceny,“ řekla minulou středu senátorům ministryně financí. Reagovala na tvrzení opozice, že se chce kabinet zákonem vrátit k centrálnímu socialistickému plánování. Podle kritiků vláda dostatečně nezdůvodnila nutnost zkráceného projednání normy, kterou před týdnem v noci na středu prosadila ve sněmovně.
Kabinet v žádosti poukazoval na možnost značných hospodářských škod kvůli vlivu zvýšených cen pohonných hmot na růst cen zboží a služeb. Schillerová uznala, že regulace podle novely energetického zákona z roku 2022 kvůli válce na Ukrajině provázely kompenzace na rozdíl od navrhované úpravy.
Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Kabinet chce zákonem nahradit své cenové rozhodnutí, které platí do konce dubna. Na jeho základě ministerstvo financí stanovuje nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a prominulo část spotřební daně na naftu. Zároveň denně rozhoduje o nejvyšší možné prodejní ceně benzinu a nafty pro další den.
