Ceny pohonných hmot

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.

Konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny pohonných hmot i v letectví. Zatímco mezi Evropany roste zájem o dovolenou na starém kontinentu, Evropská unie ústy komisaře pro energetiku varuje před komplikacemi při odletech. Už nyní některé aerolinky kvůli vysokým cenám leteckého paliva ruší lety. Pražské letiště i aerolinky přitom ujišťují, že odlety z Ruzyně budou během léta bez problémů. V případě zrušení letu mohou cestující žádat o kompenzace. Cestovní kanceláře zmiňují zdražování, a to i u již zakoupených zájezdů.

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.

Maximální ceny paliv, které denně určuje stát, o víkendu opět mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku sníží o 23 haléřů na 43,13 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,33 koruny za litr, tedy o tři haléře levněji. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Vyplývá to z cenového věstníku, který zveřejnilo ministerstvo financí.

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v pátek mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti čtvrtku sníží o 14 haléřů na 43,36 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,36 koruny za litr, tedy o 23 haléřů levněji. Vyplývá to z cenového věstníku ministerstva financí. Jde o zatím nejnižší ceny od začátku fungování cenového stropu. Průměrná cena pohonných hmot v Česku také v mezitýdenním srovnání ve čtvrtek poprvé od počátku bojů na Blízkém východě klesla.

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.

Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to uvedl prezident Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu. Teherán chce ve válce pokračovat až do úplné porážky a ponížení nepřátel, sdělil mluvčí velitelství íránských ozbrojených sil Ebráhím Zolfakarí.

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent, řekl mluvčí ČAPPO Václav Loula. Nedostatek paliv podle něj nehrozí. Podle analytiků je příčinou vyšší poptávky předzásobování motoristů a také větší zájem řidičů ze zahraničních zemí, kde jsou paliva dražší.

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Írán a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to v úterý ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.

Pohonné hmoty v Česku zlevňují. Průměrná cena benzinu klesla za poslední týden o devět haléřů na 33,92 koruny za litr. O 33 haléřů zlevnila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 32,65 koruny. Ceny naturalu i dieselu se tak dostaly na nejnižší úroveň za poslední dva měsíce, vyplývá z údajů společnosti CCS. V meziročním porovnání je nyní benzin v Česku o 3,66 koruny na litru levnější. Za naftu platili motoristé před rokem o 3,18 koruny více než nyní.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně stouply o 1,8 procenta. Inflace tak zpomalila z březnových 2,7 procenta. Nižší byla naposledy v březnu 2018. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Analytici předpokládali meziroční inflaci těsně nad dvěma procenty. Konečnou hodnotu zveřejní ČSÚ v úterý 13. května, v předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.

Vláda schválila návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr. Premiér Petr Fiala (ODS) to oznámil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Zákon ještě musí odsouhlasit poslanci ve sněmovně. Krokem vláda reaguje na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.