Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
Podle serveru Meduza se krize rozvíjí již více než měsíc – od poloviny května, kdy zazněla první varování o nedostatku benzinu AI-95 na velkoobchodním trhu. Od té doby se deficit přenesl i do maloobchodu a nyní neuplyne den, aniž by se objevily zprávy o nových omezeních. Situace se podle serveru Rádio Svoboda zhoršila poté, co 12. června útok dronu poškodil ropnou rafinerii Taneco v Tatarstánu.
Úřady Tatarstánu byly nuceny oficiálně uznat zavedení omezení prodeje pohonných hmot. Na zasedání regionálního ústředí to hlava republiky Rustam Minnichanov vysvětlil jako potřebu vyhnout se „umělému humbuku“. Omezení také připsal blíže neurčeným „údržbářským pracím“ na čerpacích stanicích.
Terčem ukrajinských útoků se stávají další a další objekty ruského ropného průmyslu. V noci na 16. června zaútočily drony na moskevskou rafinerii společnosti Gazpromněfť, což je podnik, který Moskvu a přilehlou Moskevskou oblast zásobuje benzinem ze sedmdesáti procent. Od úterního rána 16. června byly podle Rádia Svoboda v několika ruských regionech včetně Moskvy a Petrohradu zavedeny kvóty na prodej benzinu a nafty.
Hořící Tuapse, rozbombardovaný Brjansk, masivní nálet dronů na Moskvu a ropné deště nad Permem a Rjazaní, to vše jen v roce 2026. Zdá se, že Ukrajina začala mnohem častěji útočit hluboko na území Ruska. Je zřejmé, že s každým dnem – a každým novým úderem – se situace zhoršuje. Současně je však velmi obtížné v daném okamžiku hodnotit kumulativní efekt dronové kampaně Ukrajiny. Mnoho údajů důležitých pro analýzu ruské úřady tají. I tak lze ale vyzdvihnout několik výmluvných skutečností.
Podle záznamů agentury Bloomberg bylo v květnu napadeno nejméně osm z deseti největších rafinerií v Rusku, některé opakovaně. V červnu zatím už šest, včetně moskevské rafinerie, která podle Reuters již přerušila provoz. To vedlo k poklesu objemu zpracování ropy v Rusku na minima za posledních šestnáct let (4,58 milionu barelů denně za květen a 4,28 milionu v posledním týdnu měsíce).
Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je v Moskvě jiná situace než ve zbytku země. „Moskva je výkladní skříní ruského režimu. To znamená, že v centru města fungují benzinové stanice v normálním režimu,“ řekl.
V souvislosti s údajnými několikahodinovými frontami před čerpacími stanicemi na dálnici mezi Petrohradem a Moskvou Rožánek vysvětlil, že na 600 kilometrů dlouhé komunikaci se nachází pouze tři čerpací stanice. „Samozřejmě, že všechno souvisí se vším. Určitě i ty ukrajinské dronové útoky mají na tyto fronty vliv,“ sdělil s tím, že zvlášť kritická je situace na Krymu a dalších ukrajinských územích, která Rusko v rozporu s mezinárodním právem okupuje.
V Rusku není ropu kam umisťovat
V prvním červnovém týdnu se podle analytiků společnosti Energy Intelligence krize vyostřila. Objem zpracování ropy klesl pod čtyři miliony barelů denně, na nejnižší úroveň za 21 let. Zároveň s tím odstavené kapacity dosáhly 2,14 milionu barelů denně, tedy třetiny celkového výrobního potenciálu odvětví. Zrychlil růst cen benzinu – podle údajů ruského statistického úřadu palivo za tento týden zdražilo o zhruba procento.
Vedoucí vědecký pracovník berlínského centra Carnegie Sergej Vakulenko připomíná, že dokonce i na konci léta a začátku podzimu 2025, kdy zemí zmítala předchozí palivová krize, se ukazatel zpracování držel na úrovni pěti milionů barelů denně.
Klesá i těžba ropy. V květnu její objem podle Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v Rusku klesl na minimum za poslední rok – na něco málo přes devět milionů barelů denně. To je téměř o sedm set tisíc barelů méně, než činí kvóta, kterou si země může dovolit podle dohody s ostatními vývozci této suroviny.
Dodávky ropy do zahraničí se přitom nacházejí na maximu za poslední rok, činí 3,83 milionu barelů denně. I to je částečně důsledek propadu zpracování. Uvnitř země v podstatě není kam surovinu umisťovat, poznamenává Bloomberg. Kromě toho se ruští exportéři patrně snaží na poslední chvíli využít vysoké ceny ropy způsobené blokádou Hormuzského průlivu.
Zatím nelze předpovědět, kam současná zjevně negativní dynamika ruský ropný průmysl dovede. Panika spojená s prázdnými čerpacími stanicemi a benzinem „na příděl“ má zatím spíše lokální charakter. Kromě Krymu a dalších ilegálně anektovaných území Ukrajiny a také pohraničních oblastí, pokud lze usuzovat z reakcí na sociálních sítích a zpráv místních médií, regiony přes určité obtíže stále výpadky v zásobování palivem zvládají.
Tak či onak se však omezení kvůli nedostatku benzinu, obvykle ve formě prodeje pouze určitého množství na osobu, již dotkla více než padesáti subjektů Ruské federace, ukázal výzkum serveru The Bell.
Vakulenko ale připomíná, že poptávka letos v létě zatím není tak vysoká jako během vrcholné dovolenkové sezony. „Proto zatím na čerpacích stanicích není takový rozruch, jaký jsme pozorovali v srpnu až září minulého roku. Přitom objem zpracování je nyní už nižší než tehdy,“ uvedl.
Závisí na ukrajinských možnostech
To ale stále neznamená, že trh následky ukrajinských dálkových úderů vstřebá. Útoky se staly účinnějšími: ukrajinská armáda nyní častěji zasahuje zařízení přímo odpovědná za výrobu benzinu, která jsou hůře opravitelná, vysvětluje Vakulenko.
V Rusku nadto rostou rizika zrychlení inflace, krize na trhu s potravinami kvůli zdražené a nedostatkové naftě a v mnoha dalších odvětvích závislých na palivech.
Podle Vakulenka bude hodně záležet na tom, jak dlouho bude Ukrajina schopna udržet tempo svých úderů. „Nevíme, zda Ukrajina hromadila drony právě pro tuto konkrétní kampaň, nebo zda má schopnost jednoduše pokračovat v útocích,“ uvedl. Pokud tato kampaň potrvá tři až čtyři měsíce, mohou být efekty pravděpodobně velmi výrazné. Pokud se nyní zastaví nebo odezní, jako tomu bylo v případě přístavů napadených v létě a na podzim 2025, pak je to pravděpodobně napravitelné, dodal.
Ruské úřady se již snaží podnikat protiopatření, byť žádnou univerzální odpověď na ukrajinské dálkové údery zjevně nemají. Povolily rafineriím vyrábět paliva nižšího standardu. To s sebou, jakkoliv to může pomoci zmírnit lokální nedostatky, přináší i negativa. Takové palivo lze obtížně vyvážet a navíc představuje riziko pro moderní automobily navržené pro spotřebu kvalitních pohonných hmot. Do konce července je v Rusku také zakázán vývoz benzinu pro všechny účastníky trhu a pro obchodníky rovněž vývoz motorové nafty. Omezen byl i vývoz leteckého benzinu až do 30. listopadu.
Zdá se, že rozuzlení krize závisí jen málo na krocích ruských úřadů. Dokud má Ukrajina prostředky k pokračování útoků na rafinerie, je prakticky nulová šance, že se trh naučí vznikající škody operativně vstřebávat, uzavírá Meduza.
