Ropný průmysl

Americký prezident Donald Trump očekává, že Spojené státy budou Venezuelu spravovat a získávat ropu z jejích rozsáhlých zásob po řadu let. Šéf Bílého domu to prohlásil v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Prozatímní vláda Venezuely podle Trumpa poskytuje Spojeným státům vše, co považují za nutné.

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900 tisíc barelů této suroviny.

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.

Šéf Bílého domu Donald Trump označil americkou operaci, při níž byl zadržen venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Floresová, za „jednu z nejmocnějších ukázek americké vojenské síly“. Zároveň uvedl, že USA se budou podílet na rozhodování o tom, kdo bude jihoamerickou zemi vést, a zapojí se i do tamního ropného průmyslu. Maduro a jeho manželka jsou přepravováni do New Yorku, kde jsou oba obžalováni mimo jiné z podílu na pašování drog do USA.

Ukrajina v noci na pondělí znovu zaútočila na ruský přístav Tuapse, který patří k největším ropným terminálům v zemi. Podle zpráv na sociálních sítích tam vypukl požár. Místní úřady tvrdí, že byly zničeny čtyři ukrajinské námořní drony. Obě strany zároveň hlásí likvidaci desítek nepřátelských bezpilotních prostředků a těžké boje v Pokrovsku a okolí.

Spojené státy ve středu oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Šéf resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský vládce Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině, kterou americký ministr označil jako nesmyslnou. Moskva označila sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové ruské cíle na Ukrajině zůstávají nezměněné.

Nový nigerijský prezident Bola Tinubu se po prvním měsíci ve funkci potýká s kritikou obyvatel. Do úřadu se dostal po slibech, že rozvine plný potenciál největší ekonomiky Afriky. Krátce poté zrušil dotace na pohonné hmoty a devalvoval měnu, což analytici chválili jako krok kupředu. Změny ale dopadly na nejchudší obyvatele, podle kritiků jsou reformy jen na oko a jde stále o pokračování starých struktur v zemi.

Těžba ropy v Dambořicích na Hodonínsku začala už v roce 1986, ale naplno se rozjela až po pádu socialismu. Největší ropné ložisko na českém území přineslo obci nemalé příjmy. Navíc kvalita vytěžené suroviny byla na vysoké úrovni. Co však těžaře počátkem 90. let trápilo, byl plán na zrušení místní trati, po níž černé zlato dopravovali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro je na zahraniční cestě v Moskvě, kde se ve středu setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, to vše v době napjaté situace mezi Ruskem a sousední Ukrajinou. To ale brazilského prezidenta příliš nezajímá, podle Lukáše Perutky z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mu jde především o sebe a posílení mezinárodního obrazu před nadcházejícími volbami.

Evropská unie hodlá vytvořit nové sankce vůči Bělorusku. Odklonění letu, původně plánovaného do Litvy, a zadržení opozičníka Prataseviče, odsoudily země G7. Irsko požádalo orgán OSN –⁠ Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, aby okolnosti vynuceného přistání letadla linky Ryanair nezávisle vyšetřila. Ten mu vyhověl a souhlasí s vyšetřováním. Hrozba bombou, kterou Bělorusko vysvětlovalo nedělní nucené přistání letounu, navíc podle tří nezávislých médií byla odeslána až skoro půl hodiny poté, co letadlo dostalo příkaz k přistání.