Po izraelsko-americkém úderu na severozápadě země Írán v úterý uzavřel dálnici spojující Tabríz s Teheránem, píše AFP. Zasaženy byly podle Reuters také železnice a mosty v různých částech země. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že na mosty a železnice útočilo izraelské letectvo. Infrastrukturu podle něj využívaly íránské revoluční gardy. Místa úderů však podle AFP neupřesnil. Útok postihl i íránský strategický ostrov Charg. Americký prezident Donald Trump pak v úterý odpoledne pohrozil „zničením celé jedné civilizace“, pokud Írán nepřistoupí na dohodu.
K útoku došlo asi 90 kilometrů od Tabrízu, uvedla oficiální tisková agentura IRNA s odvoláním na krizový štáb provincie Východní Ázerbájdžán. Íránské revoluční gardy na telegramu oznámily, že úder zasáhl silniční most.
Terčem dalších útoků se podle AFP staly železnice v provinciích Alborz, Kazvín či Isfahán. IRNA s odkazem na místního činitele napsala, že při zásahu železničního mostu v Kášánu zahynuli dva lidé.
Američané bombardovali ostrov Charg
Íránská agentura Mehr bez podrobností uvedla, že ostrov Charg postihly výbuchy. Server Axios s odkazem na svůj zdroj napsal, že na ostrov udeřily americké vojenské síly. To později potvrdila i agentura Reuters, stanice NBC News a list The Wall Street Journal.
Ropná infrastruktura na ostrově podle jejich informací nebyla cílem úderů. Podle NBC News se jednalo o vojenské sklady a objekty, systémy protivzdušné obrany a bunkry. Stanice také tvrdí, že se jednalo pouze o operaci ze vzduchu bez vylodění pozemních jednotek. The Wall Street Journal píše o padesáti trefených cílech.
Ostrov Charg, který se nachází v severní části Perského zálivu, je strategický pro íránský ropný průmysl. Na ostrově se plní tankery, které přepravují íránskou ropu pro zahraniční zákazníky, například pro Čínu. Prodej ropy patří k hlavním zdrojům příjmů pro íránskou ekonomiku.
Útoky na ostrov či jeho obsazením vyhrožoval americký prezident Donald Trump v případě, že Teherán nebude souhlasit s ukončením bojů. Snahy o dojednání příměří byly podle dostupných informací zatím neúspěšné. Trump stanovil na brzké středeční ráno SELČ ultimátum, po jehož uplynutí pohrozil rozpoutat proti Íránu mohutné údery a „peklo“.
Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf v úterý večer Trumpa vyzval, aby o dva týdny prodloužil své ultimátum, které dal Íránu k dosažení dohody, píše Reuters. Zároveň vyzval Teherán, aby po tuto dobu jako gesto dobré vůle otevřel Hormuzský průliv. Írán pákistánský návrh příměří hodnotí pozitivně, řekl Reuters nejmenovaný vysoký tamní činitel.
Poničená synagoga v Teheránu
Vzdušný útok v noci na úterý také poškodil synagogu v Teheránu. Izraelská armáda později přiznala, že modlitebnu poničil úder, kterým se snažila zlikvidovat člena velitelství íránských ozbrojených sil. Jeho jméno židovský stát nesdělil, stejně tak ani to, zda byl při útoku zabit či zraněn.
Míra poškození synagogy je nejasná. Dle některých íránských médií byla zcela zničena, íránská státní tisková agentura IRNA ale uvádí, že byla poškozena. Agentura na síti X zveřejnila záběry, které podle ní ukazují odklízení trosek na místě úderu. Na jiných záběrech trosky budovy prohlíží muž, kterého IRNA označila za „lídra“ íránské židovské komunity. Izraelská armáda nad incidentem, který označila za takzvanou vedlejší škodu, projevila lítost, píše AFP.
Trump hrozí „zničením celé jedné civilizace“
Trump později v úterý odpoledne středoevropského letního času na své sociální síti pohrozil „zničením celé jedné civilizace“, pokud Írán nepřistoupí na dohodu.
„Dnes v noci zanikne celá jedna civilizace a už se nikdy nevrátí. Nechci, aby se to stalo, ale pravděpodobně se to stane. Nicméně, nyní, když máme úplnou a totální změnu režimu, kde převládají odlišné, chytřejší a méně radikalizované mozky, možná se může stát něco revolučně úžasného, kdo ví?“ napsal Trump. „Dozvíme se to dnes v noci, v jeden z nejdůležitějších okamžiků v dlouhé a složité historii světa. 47 let vydírání, korupce a smrti konečně skončí. Bůh žehnej skvělému íránskému lidu!“ dodal americký prezident.
Trump Íránu hrozí, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která by mu vyhovovala. Taková dohoda musí podle amerického prezidenta zahrnovat i otevření Hormuzského průlivu, což Trump napsal i v nebývale vulgárním příspěvku, který zveřejnil v neděli.
Trump svá ultimáta Íránu pro uzavření dohody či otevření Hormuzského průlivu v posledních dnech a týdnech opakovaně odkládal a své výhrůžky obměňoval, jeho poslední lhůta stanovená na úterní večer je však provázena dosud nejzávažnější hrozbou, podotýká AP. Nejnovější výhrůžky amerického prezidenta na adresu Íránu, zejména pak hrozba vyhlazením celé jedné civilizace, velmi znepokojují šéfa OSN Antónia Guterrese, uvedl v úterý podle agentury AFP jeho mluvčí.
Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání na zasedání Rady bezpečnosti k rezoluci o Hormuzském průlivu uvedl, že pokud Trump naplní své hrozby, Teherán uplatní své přirozené právo na sebeobranu a podnikne „okamžité a přiměřené“ odvetné kroky. Vyhrožování zánikem celé jedné civilizace, nebude-li uzavřena dohoda, podle něj představuje podněcování k válečným zločinům a potenciálně ke genocidě.
Papež Lev XIV. označil Trumpovy výhrůžky za zcela nepřijatelné. V nezvykle ostrém vyjádření jen několik hodin poté, co šéf Bílého domu zveřejnil svou hrozbu na sociální síti, papež rovněž připomněl, že útoky na civilní infrastrukturu představují porušení mezinárodního práva.
Cena ropy reagovala v úterý odpoledne na Trumpovo ultimátum. Kolem 17:00 SELČ si americká lehká ropa WTI připisovala čtyři procenta a její cena se blížila ke 117 dolarům (zhruba 2480 korun) za barel. Cena severomořské ropy Brent ve stejnou dobu vykazovala růst o 1,4 procenta ke 111,20 dolaru (zhruba 2360 korun) za barel.
Nejmenovaný íránský vysoce postavený činitel agentuře Reuters sdělil, že si Írán a USA nadále vyměňují zprávy prostřednictvím Pákistánu. Teherán ale podle zdroje neprokáže flexibilitu, pokud po něm bude Washington požadovat, aby se pod nátlakem vzdal. Zdroj také uvedl, že Írán vzkázal po Kataru Spojeným státům, že pokud USA zaútočí na íránské elektrárny, íránské odvetné údery „uvrhnou do tmy celý region, včetně Saúdské Arábie“.
Deníky The New York Times a The Wall Street Journal později napsaly, že Írán vyjednávání s USA přerušil. Podle íránského provládního deníku Tehran Times ale kanály nepřímého jednání s USA uzavřeny nebyly.
Pokud se situace vymkne kontrole, mohli by podle zdroje spojenci Íránu, respektive jemenští šíitští povstalci hútíové, uzavřít úžinu Báb al-Mandab, která je strategicky důležitá pro přepravu ropy, jelikož propojuje Adenský záliv s Rudým mořem a lodě tudy dále přepravují náklad do Evropy přes Suezský průplav. Zatímco uzavření Hormuzského průlivu má dopad hlavně na asijské země, uzavření úžiny Báb Al-Mandab by mohlo mít dopad na evropské zásoby energie a dovoz z Asie, poznamenal web stanice France 24.
Také americký viceprezident JD Vance se vyjádřil k Íránu na své návštěvě Budapešti. „Měli jsme v úmyslu udeřit na některé vojenské cíle na ostrově Charg a myslím, že jsme tak učinili,“ uvedl Vance. Podle něj zprávy z ostrova „nepředstavují změnu americké strategie nebo jakoukoliv změnu ze strany prezidenta Spojených států“, napsala agentura Reuters.
