Nový nigerijský prezident Bola Tinubu se po prvním měsíci ve funkci potýká s kritikou obyvatel. Do úřadu se dostal po slibech, že rozvine plný potenciál největší ekonomiky Afriky. Krátce poté zrušil dotace na pohonné hmoty a devalvoval měnu, což analytici chválili jako krok kupředu. Změny ale dopadly na nejchudší obyvatele, podle kritiků jsou reformy jen na oko a jde stále o pokračování starých struktur v zemi.
Největší ekonomika Afriky se potápí do krize. Nová nigerijská hlava státu tak musela rychle jednat a nejméně populární rozhodnutí – zrušení dotací na pohonné hmoty – oznámil prezident hned při inauguraci.
Ruku v ruce šla devalvace měny. I v tomto případě analytici krok nového prezidenta chválili jako pobídku k ekonomickému restartu, krok ale dopadl na ty nejchudší obyvatele.
Tinubu ho brání slovy o rozkvětu ropného průmyslu. „Cítím vaši bolest. Toto je jedno rozhodnutí, které musíme snést, abychom zachránili naši zemi před pádem a vzali si zpět naše zdroje z cizího vlastnictví několika nevlasteneckých živlů.“
Prezident čelí kritice
Nigérie je jedním z největších producentů ropy na africkém kontinentě – navzdory svému bohatství ji země není schopna rafinovat a benzin a naftu desítky let dováží. Začátek dotací pohonných hmot, které v praxi znamenaly zhruba devět korun za litr benzinu, se datuje až do 70. let. Minulý rok vyšly v přepočtu na devět set milionů korun denně.
Kritici Tinubovi vyčítají, že změny jsou jen na oko a nedostatečné, nepostihnou ty nejbohatší a kvůli rozsáhlé korupci a mafiánským strukturám jde podle nich o pokračování starého režimu jeho předchůdce Muhammadu Buhariho.
Tinubu je členem jeho strany a jako dlouholetý zástupce Lagosu profitoval z letité politické mašinerie, kterou Buhari skrz náboženské, kmenové a politické vztahy vybudoval.
Bola Tinubu má před sebou ještě jeden zásadní boj, a to ten proti teroristům. I když se podle tamní vlády podařilo de facto zničit hlavní buňky skupiny Boko Haram, další džihádistické skupiny na území Nigérie působí a ohrožují třeba právě ropovody.
