Džihádisté

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

Mali uzavřelo všechny školy a univerzity kvůli nedostatku pohonných hmot. Africká země čelí od počátku září blokádě dovozu paliv zavedenou tamními džihádisty. Americká i česká diplomacie vybízí své občany, aby Mali opustili. Bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje po odchodu západních vojáků.

Sýrie má za sebou nejklidnější týdny od vypuknutí občanské války před čtrnácti lety. Islamistické vládě prezidenta Ahmada Šaráa se pomalu daří mírnit přetrvávající vnitřní napětí. Úspěšnější je však na mezinárodním poli. Velká Británie nově vyškrtla jeho někdejší džihádistickou milici – nyní součást armády – ze seznamu teroristických organizací. Na klid a pořádek dohlížejí v Damašku nové ozbrojené síly. Podle nejnovějšího odhadu Světové banky by na poválečnou rekonstrukci Sýrie bylo zapotřebí 216 miliard dolarů. Nová vláda zoufale shání investice, kde se dá – včetně Moskvy.

Policie v Belgii zadržela tři mladé muže, které podezřívá z přípravy útoku na politiky, zřejmě mimo jiné na premiéra Barta de Wevera. Ve čtvrtek o tom podle agentury AP informovaly místní prokuratura a policie. Podezřelí podle dostupných informací chystali útok pomocí dronu, jenž měl nést výbušniny. Existují také náznaky, že plány na útok byly inspirované činy džihádistů, uvedla prokuratura.

Vojenská junta západoafrické země Burkina Faso oznámila, že zatkla osm členů nevládní humanitární organizace včetně jednoho Čecha a dvou Francouzů. Všichni jsou kvůli nepovolenému shromažďování bezpečnostních informací obvinění ze špionáže a zrady, informovala v úterý večer agentura AFP. Tuzemská diplomacie o případu ví, komunikuje s rodinou dotyčného a zvažuje nejvhodnější způsob konzulární asistence.

Nejméně jedenáct zaměstnanců OSN zadrželi v neděli jemenští džihádisté hútíové v hlavním městě Saná a v přístavu Hudajdá, které jsou pod kontrolou Íránem podporovaných povstalců, oznámil podle agentury AFP vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Tiskové agentury už odpoledne informovaly o raziích džihádistů v kancelářích Světového potravinového programu (WFP) a Dětského fondu OSN (UNICEF).

Jemenští islamisté hútíové v pondělí večer oznámili, že zahájili „námořní blokádu“ Haify, a varovali, že všechny lodě plující do tohoto hlavního izraelského přístavu budou od nynějška terčem, informovala agentura AFP s odvoláním na mluvčího Íránem podporovaných džihádistů.

Příslušnice izraelské jednotky Karakal se výrazně zapsaly do historie válek. Jejich čistě ženská tanková jednotka se jako první na světě 7. října loňského roku zapojila do bitvy. A to s palestinskými teroristy o jižní příhraniční kibucy Sufa a Cholit. Kromě toho, že bojovnice bez ztrát zlikvidovaly nejméně pět desítek vycvičených džihádistů, se jim také podařilo ochránit naprostou většinu obyvatel kibuců.

Francouzská vláda chystá mimořádnou odměnu pro policejní příslušníky dohlížející na bezpečnost letních olympijských her v Paříži a dalších akcí. Vyčlení na to v přepočtu více než dvanáct miliard korun. Policistům to ale nestačí, kvůli náročnosti své práce žádají vyšší prémie. Vláda na jejich požadavky zatím nereaguje, a tak během čtvrtka stávkovali a protestovali v ulicích.

Vojáci v západoafrickém Gabonu podle tiskových agentur oznámili anulování sobotních voleb, uzavření hranic a rozpuštění institucí. Vysoce postavení důstojníci deklarovali převzetí moci v televizi a později prohlásili, že dočasnou hlavou státu se stane jeden z generálů. Úřady dříve během dne vyhlásily, že prezidentský úřad obhájil Ali Bongo. České ministerstvo zahraničí eviduje v zemi jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě. Za poslední tři roky jde už o osmý vojenský převrat v některé z bývalých francouzských kolonií.

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.

Nový nigerijský prezident Bola Tinubu se po prvním měsíci ve funkci potýká s kritikou obyvatel. Do úřadu se dostal po slibech, že rozvine plný potenciál největší ekonomiky Afriky. Krátce poté zrušil dotace na pohonné hmoty a devalvoval měnu, což analytici chválili jako krok kupředu. Změny ale dopadly na nejchudší obyvatele, podle kritiků jsou reformy jen na oko a jde stále o pokračování starých struktur v zemi.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.

Francouzská armáda zabila islamistického radikála Adnána abú Valída Sahrávího, který byl lídrem džihádistické skupiny Islámský stát větší Sahary (ISGS). V roce 2017 spáchala jeho skupina smrtelný útok na americké vojáky. V srpnu 2020 Sahráví osobně nařídil vraždu šesti francouzských charitativních pracovníků a jejich nigerijského řidiče.

Už osmým rokem probíhá v oblasti Sahelu největší zahraniční operace francouzské armády s cílem porazit islamisty v čele s odnožemi al-Káidy a Islámského státu. Ozbrojené útoky si vyžádaly na deset tisíc mrtvých a milion lidí muselo opustit své domovy. I přes snahy o spolupráci s africkými silami obětí přibývá. Mnozí tak varují, že se ze Sahelu stává „francouzský Afghánistán“. Za ukončení intervence se protestuje v Africe i v samotné Francii. Paříž má však v oblasti své zájmy, a zatímco Spojené státy uvažují o stažení vojáků, do boje s džihádisty vyrazily další francouzské posily.

Při útoku na protestantský kostel přišlo v neděli na severu Burkiny Faso o život 24 lidí a dalších 18 utrpělo zranění. Informoval o tom místní guvernér. Provedli ho džihádisté, kteří mají od roku 2015 v této africké zemi na svědomí životy asi 750 lidí. Dalších 600 tisíc jich kvůli náboženskému a etnickému násilí muselo opustit domovy, upozornila agentura AFP.

V úterý začíná soud projednávat případ bývalého pražského imáma Sámera Shehadeha. Ten podle obžaloby pomohl svému bratrovi a švagrové dostat se do Sýrie mezi teroristy, aby se jimi sami stali. Navíc džihádistům posílal peníze vybrané mezi muslimy na charitativní účely. Dosud neznámé detaily případu zjišťoval Ondřej Golis z týmu Reportérů ČT.

Britský ministr vnitra v pátek varoval, že hodlá zabránit Britům, kteří odešli na Blízký východ a přidali se tam k teroristickým organizacím, v návratu do země. V rozhovoru poskytnutém listu The Times tak reagoval na debatu, kterou vyvolal případ těhotné Britky Šamimy Begumové. Ta odešla do Sýrie v roce 2015 v 15 letech a připojila se k organizaci Islámský stát (IS). Nyní se chce vrátit do vlasti.

Do Francie se během několika týdnů vrátí desítky radikálů, kteří byli zajati v Sýrii. Právě Francouzi tvoří největší skupinu zahraničních bojovníků původem z Evropy. Jejich návrat výrazně zvyšuje bezpečnostní hrozby v zemi i na kontinentu, varují experti. Hrozbu představují i „nevěsty džihádistů“, které strávily roky v samozvaném chalífátu Islámského státu (IS). Francouzská vláda proto s jejich repatriací nespěchá.