Francouzští vojáci zabili lídra Islámského státu větší Sahary

Francouzská armáda zabila islamistického radikála Adnána abú Valída Sahrávího, který byl lídrem džihádistické skupiny Islámský stát větší Sahary (ISGS). V roce 2017 spáchala jeho skupina smrtelný útok na americké vojáky. V srpnu 2020 Sahráví osobně nařídil vraždu šesti francouzských charitativních pracovníků a jejich nigerijského řidiče.

„Je to další velký úspěch v našem boji proti teroristickým skupinám v Sahelu,“ uvedl prezident Emmanuel Macron na Twitteru.

Ministryně obrany Florence Parlyová stanici RFI řekla, že Sahráví byl zabit „před několika týdny“, úřady ale čekaly se zveřejněním informace do doby, než se potvrdí jeho totožnost. Bližší detaily k vojenské operaci ani místo Sahrávího zabití nesdělila.

Podle agentury AP kolovaly v Mali zvěsti o Sahrávího smrti několik posledních týdnů. Jeho skupině je přičítána řada útoků podél hranice mezi Mali a Nigerem.

Sahráví se narodil v Západní Sahaře, kde se zapojil do činnosti povstalecké fronty Polisario, která usiluje o nezávislost tohoto území na Maroku. Později působil v Alžírsku a severním Mali, kde se stal čelným představitelem jedné z tamních džihádistických organizací loajálních teroristické síti al-Káida.

Francouzská armáda podnikla intervenci do Mali v roce 2013 ve snaze vytlačit radikálně-islamistické povstalce z měst na severu země. Postupně svoje působení rozšířila i do dalších zemí v regionu, aby pomohla stabilizovat celou oblast Sahelu. V Mali působí i stabilizační mise OSN (MINUSMA), která má kolem 13 tisíc vojáků. Její součástí jsou i čeští vojáci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku v deset hodin dopoledne se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, jenž civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Celkem 540 delegátů z 600 však na místě bylo už v 7:30.
před 3 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel.
00:24Aktualizovánopřed 25 mminutami

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 2 hhodinami

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
před 3 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 3 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 5 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled