Francouzští policisté protestovali v ulicích. Mají obavy z vytížení při olympiádě, požadují vyšší prémie

3 minuty
Události: Protesty policistů ve Francii
Zdroj: ČT24

Francouzská vláda chystá mimořádnou odměnu pro policejní příslušníky dohlížející na bezpečnost letních olympijských her v Paříži a dalších akcí. Vyčlení na to v přepočtu více než dvanáct miliard korun. Policistům to ale nestačí, kvůli náročnosti své práce žádají vyšší prémie. Vláda na jejich požadavky zatím nereaguje, a tak během čtvrtka stávkovali a protestovali v ulicích.

Většina olympijských soutěží je vyprodaných, prodej suvenýrů se úspěšně rozbíhá a stovky tisíc lidí by chtěly nést pochodeň. Pořadatelé pařížských olympijských her dokonce uvažují o vydávání vstupenek zdarma na slavnostní zahájení, aby mohli regulovat příliv diváků.

Podle francouzského ministra vnitra Géralda Darmanina bude během olympiády na pořádek dohlížet až třicet tisíc policistů denně. Budou se starat o bezpečnost téměř jedenácti tisíc sportovců, ale také diváků, kteří soutěže navštíví. Podle odborníků však hrozí nebezpečí ze všech stran. „Jsou tu džihádisté, ale také aktivisté z extrémní levice i pravice. Ozbrojené složky se jich velmi obávají,“ vysvětlil politolog Elyamine Settoul.

Během slavnostního zahájení má být přitom nasazeno zhruba padesát tisíc policistů. „Musí být všude. Spousta jich bude nasazena během Tour de France, další na oslavy osmdesátého výročí vylodění v Normandii,“ podotkl místopředseda policejního syndikátu Thierry Clair.

Policisté hrozí stávkou v době olympiády

Policisté ale tvrdí, že jejich finanční ocenění neodpovídá míře zodpovědnosti. Obávají se prakticky nepřetržitého nasazení, nekonečných přesčasů a nedostatku odpočinku. Nespokojení příslušníci proto vyrazili do ulic po celé Francii, v Paříži protestovali poblíž prefektury. „Někteří už toho mají opravdu plné zuby. Zejména během olympijských her to bude náročné, budeme pracovat sedm dní v týdnu, dvanáct hodin denně,“ popsal jeden z policistů.

Demonstranti tlačí na vládu, aby splnila jejich požadavky, jinak hrozí stávkou v době konání olympiády. Požadují prémie až do výše dvou tisíc eur, právo vybrat si v létě dovolenou dle potřeby a chtějí, aby se stát postaral o hlídání jejich děti v době nejvyššího nasazení, například poskytnutím finanční pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...