Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.
Západoafrické státy plánují možnou vojenskou intervenci v Nigeru
Vojenská junta vedená generálem Abdourahamanem Tianim 26. července svrhla demokraticky zvoleného nigerského prezidenta Mohameda Bazouma, jehož od té doby drží v domácím vězení s rodinou v údajně nelidských podmínkách. Za poslední tři roky jde v neklidné oblasti západní a střední Afriky už o sedmý puč.
Zatím není jasné, kolik by pohotovostní síly ECOWAS měly jednotek, které země by se na nich podílely a zda by do Nigeru skutečně vpadly. Podle bezpečnostních analytiků by mohly čítat na pět tisíc vojáků pod vedením Nigérie a jejich sestavení by mohlo trvat i týdny, uvedla agentura AP. To může otevřít prostor pro další jednání.
Zatímco Západ, OSN a ECOWAS vyvíjejí na nigerskou juntu tlak, aby se vzdala moci a dosadila Bazouma zpět do úřadu prezidenta, vojenské vlády v sousedních státech Mali a Burkina Faso uvedly, že v případě vojenské intervence přispěchají pučistům na pomoc.
Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvedla, že pučisté varovali přední americkou diplomatku, že Bazouma zabijí, pokud by sousední země podnikly vojenský zásah s cílem obnovit jeho vládu.
Junta nespolupracuje
Státy ECOWAS po čtvrtečním summitu uvedly, že junta dosud veškeré jejich diplomatické úsilí „tvrdošíjně odmítá“. Francie oznámila, že podporuje všechny závěry z jednání bloku, nevyjádřila se ale k tomu, zda by nabídla nějakou konkrétní podporu v případě vojenské intervence.
Svou podporu úsilí ECOWAS potvrdil také americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle nějž by Spojené státy povolaly juntu k odpovědnosti za ohrožení bezpečnosti Bazouma a jeho rodiny. K okamžitému propuštění prezidenta vyzvala také Evropská unie.
„Prezident Bazoum zasvětil svůj život zlepšení životních podmínek nigerského lidu. Nic nemůže ospravedlnit takovýto přístup,“ uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) uvedla, že tento týden s prezidentem Bazoumem hovořila a že ji informoval o „nelidském a krutém“ zacházení, jemuž jsou on, jeho žena a syn ze strany junty vystaveni. Prezident podle HRW také řekl, že dům je od 2. srpna bez elektřiny, pučisté odmítli poskytnout jeho nemocnému synovi lékařskou pomoc a nepustili k nim příbuzné ani přátele, kteří jim chtěli donést potraviny.
Současný vývoj vzbuzuje obavy z dalších nepokojů a prohloubení nestability v regionu. Niger patří mezi nejchudší země světa, má však bohatá naleziště uranu a je klíčovým spojencem Západu v boji proti islamistickým radikálům v oblasti Sahelu. V zemi mají stále rozmístěné své vojáky Spojené státy, Francie, Německo a Itálie.
Protesty v hlavním městě
V hlavním městě Nigeru Niamey se v pátek shromáždily tisíce stoupenců junty poblíž francouzské vojenské základny a skandovaly hesla nepřátelská vůči Francii, informovala AFP. Protestující také mávali ruskými a nigerskými vlajkami a provolávali podporu pučistům.
„Přinutíme Francouze odejít! ECOWAS není nezávislý, je manipulován Francií, je tu vnější vliv,“ prohlásil Aziz Rabeh Ali, člen studentského svazu podporujícího vojenský režim. Podle AFP ale jinak bylo shromáždění poměrně klidné.
Francie, spojenec Nigeru před státním převratem a věrný podporovatel svrženého prezidenta, vyslala do země přibližně 1500 vojáků, aby se připojili k nigerské armádě v boji proti džihádistickým skupinám, které sužují velkou část Sahelu. Částečně jsou rozmístěni na základně v Niamey společně s nigerskou armádou.
