Mohamed Bazoum

Francouzský velvyslanec ve středu ráno odletěl z Nigeru, potvrdil Elysejský palác. Vojenská junta velvyslanci nařídila zemi opustit téměř před měsícem, Francie to ale dlouho odmítala. Prezident Emmanuel Macron nakonec v neděli oznámil, že diplomat africkou zemi skutečně opustí.

Tři afričtí sousedé, které postupně ovládly vojenské režimy – Niger, Mali a Burkina Faso – uzavřely dohodu o vzájemné pomoci v případě převratu nebo útoku zvenčí. Naposledy se chopila vojenská junta moci v Nigeru, nyní se obává zákroku Hospodářského společenství západoafrických států. Ty pohrozily vojenskou intervencí v případě, že se k moci nevrátí demokraticky zvolený prezident.

Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v pondělí odmítlo návrh vojenské junty v Nigeru na tříleté přechodné období vojenské vlády. Informovala o tom agentura Reuters. Junta se moci v západoafrické zemi zmocnila 26. července svržením demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Autoři vojenského převratu v Nigeru oznámili, že chtějí svrženého prezidenta Mohameda Bazouma stíhat pro velezradu a ohrožení bezpečnosti země. Junta svrhla demokraticky zvoleného prezidenta koncem července, od té doby ho drží v domácím vězení.

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.

Vojenská junta v Nigeru, která koncem července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, v pondělí večer oznámila, že novým premiérem země byl jmenován ekonom a někdejší ministr financí Ali Lamine Zeine. Mezinárodní společenství mezitím hledá cesty, jak v zemi obnovit demokratické pořádky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken stanici BBC řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina.

Nigeru v noci na pondělí vypršelo ultimátum, které dalo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) armádě na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. ECOWAS bude ve čtvrtek jednat o dalším postupu. Minulý týden přitom pohrozilo vojenskou intervencí. Itálie v pondělí regionální blok států vyzvala, aby ultimátum prodloužil. Nigerská junta ještě před vypršením termínu pro splnění požadavku uzavřela vzdušný prostor země.

Francie v sobotu oznámila, že podpoří úsilí Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) vrátit v Nigeru do úřadu prezidenta Mohameda Bazouma, jehož minulý týden svrhla vojenská junta. Podle agentury Reuters ale není jasné, zda Francie podporou míní vojenskou účast na intervenci ECOWAS. Společenství v pátek oznámilo, že plánuje vojenskou intervenci, pokud junta nevrátí Bazouma do úřadu do neděle. Junta už dala dříve najevo, že se intervenci hodlá bránit. Hrozí tak další konflikt v oblasti, kde místní vlády dlouhodobě bojují proti islamistickým radikálům.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum varoval, že celá oblast Sahelu může kvůli působení wagnerovců skončit pod ruským vlivem. Síla žoldnéřů však není tak velká, jak by se mohlo zdát, řekl politický geograf Bohumil Doboš v Událostech, komentářích. Wagnerovci podle něj sice dokáží udržet režimy, ale ohrožují stabilitu. Dokáže si také představit, že by v Nigeru vojensky zasáhlo hnutí ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států), nedokáže ale odhadnout, zda by bylo úspěšné.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum vyzval Spojené státy a celé mezinárodní společenství, ať obnoví ústavní pořádek v jeho zemi. V textu zveřejněném v listu The Washington Post (WP) také uvedl, že je teď rukojmím. Agentura AFP zase informovala o tom, že nové vojenské vedení země vypovědělo několik vojenských dohod s Francií, tedy bývalou koloniální mocností. Týká se to i dohody o rozmístění francouzských vojáků, kterých je v africké zemi až patnáct set. Ministři obrany Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) oznámili, že připravili plán vojenské intervence s cílem zvrátit nigerský převrat.

Francie dokončila evakuaci svých občanů a dalších Evropanů z Nigeru. Jde celkem o 1079 lidí, uvedla francouzská diplomacie. V hlavním městě Nigeru, Niamey, se mezitím shromáždily stovky stoupenců vojenské junty, přičemž řada z nich si přinesla velké ruské vlajky. S odvoláním na své zpravodaje na místě to napsala agentura AFP. Minulý týden provedla v Nigeru armáda převrat a svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Mezinárodní situaci okolo Nigeru, který minulý týden zažil vojenský převrat, eskaloval výrok sousedního Mali a Burkina Faso. Tamní režimy budou považovat jakýkoliv vojenský zásah proti nově ustanovené juntě za vyhlášení války. Převrat slovně podpořil i šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Skupina západoafrických států ECOWAS však uzavřela vzdušný prostor nad Nigerem pro komerční lety a požaduje okamžité propuštění zajatého prezidenta Bazouma. Evropské státy mezitím evakuují své občany.

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

Velení nigerské armády ve čtvrtek vyjádřilo podporu skupině vojáků, která ve středu oznámila, že sesadila prezidenta Mohameda Bazouma. Informovala o tom agentura AFP. Bazoum i ministr zahraničí jeho vlády vyzvali k uchování demokracie v zemi. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, generální tajemník OSN António Guterres a Evropská unie apelovali na okamžité propuštění nigerského prezidenta. Stoupenci převratu mezitím v hlavním městě Niamey zapálili sídlo vládnoucí strany, načež je policie rozehnala slzným plynem, píše agentura Reuters.

V Nigeru se během neděle koná druhé kolo prezidentských voleb, které by mohly vést k prvnímu demokratickému předání moci od získání nezávislosti v roce 1960. Favoritem je vítěz prvního kola a kandidát vládnoucí strany Mohamed Bazoum. Druhým uchazečem o nejvyšší úřad v zemi je bývalý prezident Mahamane Ousmane, informovala agentura Reuters. V nedělní volební den na jihozápadě země zemřelo sedm členů místní volební komise, když jejich vůz najel na minu. Informovaly o tom lokální úřady.

Niger v únoru čeká druhé kolo prezidentských voleb, protože v tom prvním, které se konalo před týdnem, žádný z kandidátů nezískal více než 50 procent hlasů. O přízeň voličů se bude ucházet kandidát vládnoucí strany Mohamed Bazoum a bývalý prezident Mahamane Ousmane. O předběžných výsledcích voleb v sobotu podle agentury Reuters informovala státní volební komise.