Nigerská junta chce stíhat svrženého exprezidenta. Tvrdí, že se dopustil velezrady

Autoři vojenského převratu v Nigeru oznámili, že chtějí svrženého prezidenta Mohameda Bazouma stíhat pro velezradu a ohrožení bezpečnosti země. Junta svrhla demokraticky zvoleného prezidenta koncem července, od té doby ho drží v domácím vězení.

Vojenská vláda tvrdí, že shromáždila „důkazy pro stíhání sesazeného prezidenta a jeho místních a zahraničních kompliců před příslušnými národními a mezinárodními soudy pro velezradu a útok na vnitřní a vnější bezpečnost Nigeru“. Ve sdělení vysílaném národní televizí to uvedl mluvčí junty plukovník Amadou Abdramane.

Junta rovněž odmítla sankce, které po puči uvalilo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Postihy označila za ilegální, nelidské a ponižující. Její mluvčí tvrdí, že obyvatelstvo Nigeru je „těžce zkoušeno nezákonnými, nelidskými a ponižujícími sankcemi ECOWAS, které jdou tak daleko, že zemi připravují o farmaceutické výrobky, potraviny“ a dodávky elektřiny. 

Junta vedená generálem Abdourahamanem Tianim 26. července svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Bazouma, jehož drží v domácím vězení. Poté ignorovala ultimátum ECOWAS, aby prezidenta nejpozději 6. srpna vrátila do úřadu.

Zadržovaného Bazouma, jeho manželku a syna v neděli poprvé od puče navštívit lékař, podle kterého se jim v rámci možností daří dobře. Bazoum si dříve stěžoval, že smí jíst jen suchou stravu a že se jeho synovi, který trpí srdečními potížemi, nedostává řádné péče.

ECOWAS vyšle vyjednavače, Niger chce spojenectví s guinejskou juntou

Summit ECOWAS v sobotu na mimořádném virtuálním zasedání rozhodl, že do Nigeru vyšle speciální vyjednávací tým. V Nigeru v neděli s vedením vojenské junty jednala skupina vysoce postavených nigerijských islámských učenců, kteří po setkání oznámili, že pučisté jsou otevřeni diplomatickému řešení.

Vedení vojenské junty bylo mezitím o víkendu na návštěvě v Guineji, s níž chce uzavřít spojenectví. V této západoafrické zemi jsou u moci rovněž armádní pučisté, kteří se do čela země dostali převratem v září 2021.

Převrat v Nigeru je za poslední tři roky v neklidné oblasti západní a střední Afriky už sedmým pučem. Západní mocnosti ve strategicky důležitém regionu ztrácejí vliv, naopak tam podle pozorovatelů roste vliv Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
Právě teď

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech- Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
před 1 hhodinou

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 6 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 6 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 8 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.