Západoafrické státy plánují možnou vojenskou intervenci v Nigeru

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.

Vojenská junta vedená generálem Abdourahamanem Tianim 26. července svrhla demokraticky zvoleného nigerského prezidenta Mohameda Bazouma, jehož od té doby drží v domácím vězení s rodinou v údajně nelidských podmínkách. Za poslední tři roky jde v neklidné oblasti západní a střední Afriky už o sedmý puč.

Zatím není jasné, kolik by pohotovostní síly ECOWAS měly jednotek, které země by se na nich podílely a zda by do Nigeru skutečně vpadly. Podle bezpečnostních analytiků by mohly čítat na pět tisíc vojáků pod vedením Nigérie a jejich sestavení by mohlo trvat i týdny, uvedla agentura AP. To může otevřít prostor pro další jednání.

Zatímco Západ, OSN a ECOWAS vyvíjejí na nigerskou juntu tlak, aby se vzdala moci a dosadila Bazouma zpět do úřadu prezidenta, vojenské vlády v sousedních státech Mali a Burkina Faso uvedly, že v případě vojenské intervence přispěchají pučistům na pomoc.

Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvedla, že pučisté varovali přední americkou diplomatku, že Bazouma zabijí, pokud by sousední země podnikly vojenský zásah s cílem obnovit jeho vládu.

Junta nespolupracuje

Státy ECOWAS po čtvrtečním summitu uvedly, že junta dosud veškeré jejich diplomatické úsilí „tvrdošíjně odmítá“. Francie oznámila, že podporuje všechny závěry z jednání bloku, nevyjádřila se ale k tomu, zda by nabídla nějakou konkrétní podporu v případě vojenské intervence.

Svou podporu úsilí ECOWAS potvrdil také americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle nějž by Spojené státy povolaly juntu k odpovědnosti za ohrožení bezpečnosti Bazouma a jeho rodiny. K okamžitému propuštění prezidenta vyzvala také Evropská unie.

„Prezident Bazoum zasvětil svůj život zlepšení životních podmínek nigerského lidu. Nic nemůže ospravedlnit takovýto přístup,“ uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) uvedla, že tento týden s prezidentem Bazoumem hovořila a že ji informoval o „nelidském a krutém“ zacházení, jemuž jsou on, jeho žena a syn ze strany junty vystaveni. Prezident podle HRW také řekl, že dům je od 2. srpna bez elektřiny, pučisté odmítli poskytnout jeho nemocnému synovi lékařskou pomoc a nepustili k nim příbuzné ani přátele, kteří jim chtěli donést potraviny.

Současný vývoj vzbuzuje obavy z dalších nepokojů a prohloubení nestability v regionu. Niger patří mezi nejchudší země světa, má však bohatá naleziště uranu a je klíčovým spojencem Západu v boji proti islamistickým radikálům v oblasti Sahelu. V zemi mají stále rozmístěné své vojáky Spojené státy, Francie, Německo a Itálie.

Protesty v hlavním městě

V hlavním městě Nigeru Niamey se v pátek shromáždily tisíce stoupenců junty poblíž francouzské vojenské základny a skandovaly hesla nepřátelská vůči Francii, informovala AFP. Protestující také mávali ruskými a nigerskými vlajkami a provolávali podporu pučistům.

„Přinutíme Francouze odejít! ECOWAS není nezávislý, je manipulován Francií, je tu vnější vliv,“ prohlásil Aziz Rabeh Ali, člen studentského svazu podporujícího vojenský režim. Podle AFP ale jinak bylo shromáždění poměrně klidné.

Francie, spojenec Nigeru před státním převratem a věrný podporovatel svrženého prezidenta, vyslala do země přibližně 1500 vojáků, aby se připojili k nigerské armádě v boji proti džihádistickým skupinám, které sužují velkou část Sahelu. Částečně jsou rozmístěni na základně v Niamey společně s nigerskou armádou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 2 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 4 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 18 mminutami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 47 mminutami

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných

Nejméně 52 mrtvých a 154 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, píše AFP. Podle bilance muselo své domy kvůli úderům opustit na 28 500 lidí. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Teroristické hnutí Hizballáh předtím podle Reuters zaútočilo v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel udeřily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 50 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 54 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...