Západoafrické státy plánují možnou vojenskou intervenci v Nigeru

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.

Vojenská junta vedená generálem Abdourahamanem Tianim 26. července svrhla demokraticky zvoleného nigerského prezidenta Mohameda Bazouma, jehož od té doby drží v domácím vězení s rodinou v údajně nelidských podmínkách. Za poslední tři roky jde v neklidné oblasti západní a střední Afriky už o sedmý puč.

Zatím není jasné, kolik by pohotovostní síly ECOWAS měly jednotek, které země by se na nich podílely a zda by do Nigeru skutečně vpadly. Podle bezpečnostních analytiků by mohly čítat na pět tisíc vojáků pod vedením Nigérie a jejich sestavení by mohlo trvat i týdny, uvedla agentura AP. To může otevřít prostor pro další jednání.

Zatímco Západ, OSN a ECOWAS vyvíjejí na nigerskou juntu tlak, aby se vzdala moci a dosadila Bazouma zpět do úřadu prezidenta, vojenské vlády v sousedních státech Mali a Burkina Faso uvedly, že v případě vojenské intervence přispěchají pučistům na pomoc.

Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvedla, že pučisté varovali přední americkou diplomatku, že Bazouma zabijí, pokud by sousední země podnikly vojenský zásah s cílem obnovit jeho vládu.

Junta nespolupracuje

Státy ECOWAS po čtvrtečním summitu uvedly, že junta dosud veškeré jejich diplomatické úsilí „tvrdošíjně odmítá“. Francie oznámila, že podporuje všechny závěry z jednání bloku, nevyjádřila se ale k tomu, zda by nabídla nějakou konkrétní podporu v případě vojenské intervence.

Svou podporu úsilí ECOWAS potvrdil také americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle nějž by Spojené státy povolaly juntu k odpovědnosti za ohrožení bezpečnosti Bazouma a jeho rodiny. K okamžitému propuštění prezidenta vyzvala také Evropská unie.

„Prezident Bazoum zasvětil svůj život zlepšení životních podmínek nigerského lidu. Nic nemůže ospravedlnit takovýto přístup,“ uvedl v prohlášení šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) uvedla, že tento týden s prezidentem Bazoumem hovořila a že ji informoval o „nelidském a krutém“ zacházení, jemuž jsou on, jeho žena a syn ze strany junty vystaveni. Prezident podle HRW také řekl, že dům je od 2. srpna bez elektřiny, pučisté odmítli poskytnout jeho nemocnému synovi lékařskou pomoc a nepustili k nim příbuzné ani přátele, kteří jim chtěli donést potraviny.

Současný vývoj vzbuzuje obavy z dalších nepokojů a prohloubení nestability v regionu. Niger patří mezi nejchudší země světa, má však bohatá naleziště uranu a je klíčovým spojencem Západu v boji proti islamistickým radikálům v oblasti Sahelu. V zemi mají stále rozmístěné své vojáky Spojené státy, Francie, Německo a Itálie.

Protesty v hlavním městě

V hlavním městě Nigeru Niamey se v pátek shromáždily tisíce stoupenců junty poblíž francouzské vojenské základny a skandovaly hesla nepřátelská vůči Francii, informovala AFP. Protestující také mávali ruskými a nigerskými vlajkami a provolávali podporu pučistům.

„Přinutíme Francouze odejít! ECOWAS není nezávislý, je manipulován Francií, je tu vnější vliv,“ prohlásil Aziz Rabeh Ali, člen studentského svazu podporujícího vojenský režim. Podle AFP ale jinak bylo shromáždění poměrně klidné.

Francie, spojenec Nigeru před státním převratem a věrný podporovatel svrženého prezidenta, vyslala do země přibližně 1500 vojáků, aby se připojili k nigerské armádě v boji proti džihádistickým skupinám, které sužují velkou část Sahelu. Částečně jsou rozmístěni na základně v Niamey společně s nigerskou armádou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 52 mminutami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 3 hhodinami

Machadová řekla, že předala Trumpovi svou Nobelovu cenu za mír

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala svou Nobelovu cenu, neuvedla však, zda ji přijal, doplnil později Reuters.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 9 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 10 hhodinami
Načítání...