Francie dokončila evakuaci svých občanů a dalších Evropanů z Nigeru. Jde celkem o 1079 lidí, uvedla francouzská diplomacie. V hlavním městě Nigeru, Niamey, se mezitím shromáždily stovky stoupenců vojenské junty, přičemž řada z nich si přinesla velké ruské vlajky. S odvoláním na své zpravodaje na místě to napsala agentura AFP. Minulý týden provedla v Nigeru armáda převrat a svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.
Francie dokončila evakuaci z Nigeru, kde opět vyšli do ulic stoupenci převratu
Francie oznámila, že z Nigeru evakuovala 1079 lidí, z toho 577 Francouzů. České ministerstvo zahraničí Čechy v Nigeru neeviduje v cestovatelském systému Drozd ani žádným jiným informačním kanálem.
Velká Británie se kvůli bezpečnostní situaci rozhodla dočasně snížit počet svých zaměstnanců na ambasádě v Niamey. Evakuaci části zaměstnanců a jejich rodin z ambasády v Nigeru chystají také Spojené státy. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že americká ambasáda zůstane otevřená. Šéf americké diplomacie Antony Blinken mezitím ve středu hovořil se svrženým prezidentem Bazoumem.
Stoupenci puče vyzvali k zablokování letiště
Demonstranti podporující juntu se podle AFP shromáždili na náměstí Nezávislosti v centru města. Akci svolalo hnutí M62, které organizuje proruské a protifrancouzské protesty. Zpravodajský web ABC News napsal, že tato skupina obyvatele Niamey vyzvala, aby se zmobilizovali a zablokovali letiště, dokud zemi neopustí veškerá cizí vojska.
Jeden z protestujících držel v ruce transparent s nápisem: „Ať žije Niger, Rusko, Mali a Burkina Faso. Pryč s Francií, ECOWAS a EU.“ Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) uvalilo na Niger sankce, což se již začalo projevovat výpadky elektřiny. Lídr junty generál Abdourahamane Tiani podle Reuters sankce označil za nelidské a poznamenal, že odmítá zahraniční vměšování, ale je otevřen vnitropolitickému dialogu.
Ministři obrany zemí ECOWAS druhým dnem o Nigeru jednají v nigerijském hlavním městě Abuji. Podle prohlášení Rady národní bezpečnosti Pobřeží slonoviny je cílem šéfů obrany vypracovat plán případného vojenského zásahu k obnovení ústavního pořádku v Nigeru.
Senegalská ministryně zahraničí Aissata Tall Sallová uvedla, že Senegal by se podílel na zásahu v Nigeru, pokud by se na tom usneslo ECOWAS. Poukázala na závazky své země vůči uskupení a poznamenala, že v regionu v poslední době došlo k příliš mnoha převratům. Mali a Burkina Faso, kde rovněž vládnou junty, ale prohlásily, že by takový zásah považovaly za „vyhlášení války“ i proti nim, vystoupily by z ECOWAS a postavily by se na obranu Niamey.
Obavy z wagnerovců
Francie, někdejší koloniální vládce Nigeru, převrat odsoudila a vyzvala k návratu prezidenta Bazouma. V neděli stoupenci junty pochodovali ulicemi Niamey s ruskými vlajkami a skandovali protifrancouzská hesla a jméno ruského vůdce Vladimira Putina. Nakonec zapálili dveře francouzské ambasády, než je rozehnaly bezpečnostní složky.
Francie má v Nigeru asi patnáct set vojáků. Spojené státy a další evropské země také pomáhají s výcvikem tamních sil.
Zároveň rostou obavy z rozšiřujícího se vlivu ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která podle svrženého nigerského prezidenta vůči jeho vládě vedla dezinformační kampaň. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin označil aktuální vývoj v Nigeru za „faktické získání nezávislosti“ a za „boj s kolonizátory“.
