Tři afričtí sousedé, které postupně ovládly vojenské režimy – Niger, Mali a Burkina Faso – uzavřely dohodu o vzájemné pomoci v případě převratu nebo útoku zvenčí. Naposledy se chopila vojenská junta moci v Nigeru, nyní se obává zákroku Hospodářského společenství západoafrických států. Ty pohrozily vojenskou intervencí v případě, že se k moci nevrátí demokraticky zvolený prezident.
Tři africké vojenské režimy se bojí intervence, uzavřely obrannou smlouvu
Reportáž: Africké země Mali, Niger a Burkina Faso podepsaly dohodu o vzájemné pomoci (zdroj: ČT24)
Mali, Niger i Burkina Faso se potýkají s rozsáhlými vnitřními rebeliemi, zejména s islamisty. Zároveň ve všech nedávno proběhly vojenské převraty – v Mali naposledy předloni, v Burkině Faso loni a v Nigeru letos. Nové režimy nemají ideální vztahy se sousedy ani s regionálním blokem, Hospodářským společenstvím západoafrických států.
Proti případné intervenci by se chtěla trojice junt bránit společně. „Jakýkoli útok na suverenitu a územní celistvost jedné nebo více smluvních stran bude považován i za agresi proti ostatním a v takovém případě budou mít všechny strany povinnost pomoci,“ shrnul princip nové dohody malijský ministr zahraničí Abdoulaye Diop. Dodal, že považuje za prioritu diplomacii, „ale pokud to bude nutné, použijeme k zajištění míru a stability sílu“.
V Nigeru se pučisté chopili moci 26. července svržením demokraticky zvoleného prezidenta. O měsíc později nařídili policii, aby ze země deportovala francouzského velvyslance. Ten však v zemi zůstává. Francouzský prezident Emmanuel Macron naopak obvinil juntu, že jeho a další členy diplomatické mise drží na ambasádě násilím. Nigerský režim naopak tvrdí, že ambasador je na velvyslanectví izolován z vlastní vůle.
Vojenská junta také vyzvala ke stažení zhruba 1500 francouzských vojáků v zemi. Podle Macrona o tom ale nebude rozhodnuto jinak než na žádost prezidenta Mohameda Bazouma, kterého povstalci koncem července svrhli.