Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) na setkání šéfů členských armád rozhodlo o tom, kdy zahájí vojenskou intervenci do Nigeru s cílem obnovit demokracii v zemi. Konkrétní datum ale nehodlá zveřejňovat, uvedl po skončení dvoudenního summitu Abdel-Fatau Musah, komisař ECOWAS pro politické záležitosti, mír a bezpečnost. Informovala o tom agentura Reuters.
Musah dále prohlásil, že členské státy bloku doladily všechny potřebné detaily intervence a že jsou připraveny do Nigeru vstoupit kdykoli, jakmile bude vydán rozkaz. Cílem akce bude obnovit ústavní pořádek v zemi po tamním vojenském puči, a to v co nejkratší možné době.
Přestože vojenská intervence není preferovanou možností, státy ECOWAS jsou nuceny se k ní uchýlit kvůli neústupnosti a neochotě nigerské junty k jednání, dodal komisař.
„Ať nikdo nepochybuje o tom, že pokud všechno ostatní selže, statečné síly západní Afriky, jak vojenské, tak civilní složky, jsou připraveny splnit svou povinnost,“ vzkázal.
Dodal nicméně, že ECOWAS současně připravuje na sobotu další „možnou“ diplomatickou misi do Nigeru, třebaže předchozí pokusy delegací ECOWAS o přijetí vojenská junta v čele s generálem Abdourahamanem Tianim odmítla či ignorovala. Napsala to agentura AFP.
„Je možné, že zítra (v sobotu) se do Nigeru vydá mise ECOWAS, aby usilovala o mírovou cestu k obnovení ústavního pořádku. Jsme připraveni vyřešit problém mírovými prostředky, ale na tango jsou potřeba dva,“ řekl Musah.
„Pokud prezidentské gardy v Guineji a Nigeru vzaly své prezidenty jako rukojmí, není nikdo, a dovolte, abych to zopakoval, není nikdo v západní Africe v bezpečí,“ nechal se na jednání slyšet ghanský ministr obrany Dominic Nitiwul.
Vojenské státy drží spolu
Na to vůdce guinejské junty odpověděl, že jsou „stoupenci celoafrické jednoty. Když mají naše národy problémy, jsme tu a vždy tu budeme. A stejné to je i s našimi bratry v Mali, Burkině Faso a Nigeru.“
Rodící se alianci ilustrují nedávná jednání zástupců vojenských vlád Nigeru a Guiney. Díky podpoře sousedních vojenských junt narostlo sebevědomí nigerských pučistů. A jejich odhodlání veřejně skoncovat se svrženou civilní vládou.
ECOWAS v minulých dvaceti letech opakovaně podnikl ozbrojené intervence na západě Afriky. Mezi více či méně úspěšné mírotvorné operace se počítají zásahy v Pobřeží slonoviny, Libérii, Guineji-Bissau, Mali a naposledy v Gambii.
Společné síly, jejichž jádro vždy tvořila armáda Nigérie, ale nikdy nečelily sjednocené opozici jiných států. Uprostřed zběsilé aktivity al-Káidy a Islámského státu by ozbrojený konflikt mezi konzervativním a pučistickým křídlem západoafrického paktu měl nedozírné následky.
Země řeší vlastní problémy
Politický geograf Bohumil Doboš v Horizontu ČT24 řekl, že i když blízké státy ovládané armádami slíbily nigerské juntě podporu, ve skutečnosti na ni nemají kapacitu, protože musí udržovat svůj režim.
Důležitá podle něj může být role Čadu, který není součástí ECOWAS, ale mohl by se do intervence zapojit. Společenství podle něj má šanci situaci v Nigeru zvrátit.
Pokud by k invazi došlo, podle Doboše záleží na tom, jak velká část armády podporuje juntu. Pokud by většina vojáků byla ochotna znovu v zemi střežit demokracii, plánovaná mise by mohla uspět.
Větší konflikt v oblasti nečeká, protože většina zemí se soustředí na své vnitrostátní problémy, mohlo by ale přijít nestabilní období pro Nigeřany. Kdyby se neklid přelil i do států Guinejského zálivu, mohla by ale mít i globální následky, zejména vlnu uprchlíků.
