Nigerští vojenští velitelé prohlásili generála Abdourahamaneho Tianiho za novou hlavu státu. Zároveň oznámili, že po svržení prezidenta Mohameda Bazouma pozastavili platnost ústavy a rozpustili všechny dosud existující státní instituce. Informovala o tom agentura Reuters. Paříž uvedla, že za prezidenta Nigeru nadále považuje Bazouma, a státní převrat spolu s Evropskou unií odsoudila.
Niger má novou hlavu státu, vláda byla rozpuštěna a moc vykonává vojenská rada, oznámili vůdci puče
Generál v pátek vystoupil v nigerské státní televizi, kde byl představen jako předseda nově vzniklé Národní rady pro ochranu vlasti (CNSP), která po středečním puči převzala moc v zemi. „Předseda CNSP je hlavou státu. Zastupuje stát Niger v mezinárodních vztazích,“ přečetl jeden z důstojníků prohlášení. Podle něj byla rovněž rozpuštěna vláda a veškerou výkonnou a zákonodárnou moc bude vykonávat právě nová vojenská rada.
Tiani v pátečním projevu puč ospravedlnil zhoršující se bezpečnostní situací v zemi a kritizoval nedostatečnou spolupráci s vojenskými vládami sousedního Mali a Burkina Fasa na „potírání povstání v regionu“. Tiani rovněž požádal nigerský lid a mezinárodní partnery o spolupráci. „Žádám technické a finanční partnery, kteří jsou přáteli Nigeru, aby porozuměli specifické situaci naší země a poskytli jí veškerou nezbytnou podporu, která jí umožní čelit výzvám,“ uvedl generál.
Sahel dlouhodobě sužuje násilí islamistických skupin napojených na teroristické organizace al-Káida a Islámský stát (IS). V boji proti násilí islamistů dosud Niger představoval klíčového spojence pro Spojené státy a Francii.
Uskupení CNSP zahájilo převrat ve středu. Následujícího dne podpořilo svržení hlavy státu také velení armády. Ve čtvrtek rovněž stovky stoupenců převratu zapálily sídlo vládnoucí strany. Někteří demonstranti skandovali protifrancouzské slogany na protest proti vlivu této někdejší koloniální mocnosti v oblasti Sahelu a mávali ruskými vlajkami.
Podle mluvčí Bílého domu ale USA neviděly žádné věrohodné důkazy svědčící o tom, že by do převratu bylo zapojeno Rusko nebo soukromá ruská žoldnéřská Wagnerova skupina. Nigerský prezident a jeho vláda nicméně čelili sílící dezinformační kampani wagnerovců, uvedl Bazoum letos v květnu. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin označil situaci v Nigeru za „faktické získání nezávislosti“ a za „boj s kolonizátory“.
Kritické reakce Západu
Spojené státy jsou hluboce znepokojeny vývojem v Nigeru a odsuzují jakékoli snahy o převzetí moci silou, prohlásil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Spolupráce USA s nigerskou vládou je podle něj ohrožena, stále je ale prostor pro diplomacii.
„Převzetí moci armádou může způsobit, že Spojené státy zastaví bezpečnostní i další spolupráci s vládou Nigeru, což ohrozí existující bezpečnostní i jiné partnerství,“ prohlásil Kirby. V Nigeru se nachází asi 1100 amerických vojáků, americká armáda tam podle agentury Reuters působí na dvou vojenských základnách.
Evropská unie v pátečním prohlášení státní převrat v Nigeru označila za vážné ohrožení stability a demokracie v zemi. EU rovněž vyjádřila podporu veškerému „úsilí o okamžitý návrat k ústavnímu pořádku“ a vyzvala k propuštění Bazouma.
OSN uvedla, že v Nigeru stále rozdává pomoc, s armádou ale nemají představitelé světové organizace po převratu žádný kontakt. „Pokud jde o (nigerského) prezidenta, z naší politické sekce máme informace, že je podle všeho u sebe doma a vypadá to, že je v pořádku,“ sdělila Nicole Kouassiová, nejvyšší představitelka OSN v Nigeru. „Situace v zemi je celkem klidná,“ dodala.
OSN má v Nigeru asi 1600 zaměstnanců, z toho 352 ze zahraničí. Všichni jsou podle Kouassiové v pořádku. Podle organizace potřebuje v Nigeru humanitární pomoc asi 4,3 milionu lidí.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v reakci na puč v Nigeru svolalo na neděli nouzový summit, kde se mají mimo jiné řešit i případné sankce. Francie v pátek uvedla, že je připravená sankce zaštítit. V zemi zatím podle agentury Reuters i nadále pokračuje v těžbě uranu.
Metropole Nigeru se po armádou vyjádřené podpoře puče propadla v chaos (zdroj: Reuters)
Niger byl posledním demokratickým státem v oblasti
Niger byl poslední demokratickou zemí ze tří sousedních států západní Afriky. Frustrace z neschopnosti státu zabránit násilným útokům na města a vesnice částečně podnítila od roku 2020 dva převraty v Mali a dva v Burkina Fasu.
Bazoum je demokraticky zvoleným prezidentem, který Nigeru vládne od dubna 2021. Historii země provází od získání nezávislosti v roce 1960 státní převraty a četné pokusy o převzetí moci.