Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum varoval, že celá oblast Sahelu může kvůli působení wagnerovců skončit pod ruským vlivem. Síla žoldnéřů však není tak velká, jak by se mohlo zdát, řekl politický geograf Bohumil Doboš v Událostech, komentářích. Wagnerovci podle něj sice dokáží udržet režimy, ale ohrožují stabilitu. Dokáže si také představit, že by v Nigeru vojensky zasáhlo hnutí ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států), nedokáže ale odhadnout, zda by bylo úspěšné.
Wagnerovci udrží režimy, stabilitu ale ne, míní politický geograf o převratu v Nigeru
Události, komentáře: Skončí celá oblast Sahelu pod vlivem Ruska? (zdroj: ČT24)
V dalším vývoji v zemi sehraje důležitou roli vazba Nigeru a Francie, africká země totiž vypovídá smlouvy z let 1977 až 2000. „Vazby mezi Nigerem a Francií vychází z toho, že Niger byl kolonií Francie až do roku 1960 a poté si Francie udržovala svoje vazby do celé západní Afriky, z toho postupně vznikaly i ty právní smlouvy, jelikož v době, kdy Niger nabýval své nezávislosti, muselo být všechno toto formalizováno i s ohledem na suverenitu Nigeru,“ řekl Doboš.
Tyto smlouvy podle politického geografa legalizovaly další francouzské působení v zemi, které následně sílilo se zvětšujícími se problémy v Mali nebo Burkině Faso. Zda puč z minulého týdne povede k tomu, že všichni francouzští vojáci Niger opustí, zatím politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy nedokáže odhadnout. „Zdaleka není jasný osud té junty, jelikož hnutí ECOWAS slíbilo zásah, pokud nedojde k návratu k civilní vládě,“ vysvětlil.
„Vypadá to, že skupina států v čele s Nigérií je připravena nějak vojensky zasáhnout, což by Západ nejspíše podporoval,“ uvažuje Doboš. Připomněl, že v tuto chvíli se jedná o návratu k civilní vládě mírovou cestou. „Není ale jisté, že se junta udrží, to je zatím předčasná spekulace,“ dodal.
Do Nigeru Západ investoval
Doboš si dokáže představit, že by k zásahu hnutí ECOWAS nakonec přece jenom došlo. Co by to ale způsobilo, si netroufá říct. Připomněl, že ECOWAS už podobně a úspěšně zasáhl v roce 2017 v Gambii. „Ale Gambie je rozlohou jinde než Niger, tudíž je otázka, jestli by byl ten zásah úspěšný. Burkina Faso a Mali se vyjádřily, že by to braly jako vyhlášení války, ale vzhledem k jejich neschopnosti kontrolovat své vlastní území, by asi k nějaké reakci nedošlo,“ míní.
Podle Doboše by ale mohlo dojít k bojům mezi jednotkami ECOWAS a ruskými žoldnéři z Wagnerovy skupiny, což by mohlo mít dalekosáhlejší důsledky.
Pro Západ, respektive pro Francii mohl být jistým varováním vývoj v Mali nebo Burkině Faso. „Západ ale celkově do Nigeru velmi investoval, aby tomuto scénáři předešel, a i z toho pohledu, vzhledem k tomu, že je to další výrazný ústup regionu, je možné, že právě Západ nějakou vojenskou intervenci podpoří, jelikož po ztrátě vlivu v Mali a Burkině Faso by to byla pro něj velká ztráta,“ domnívá se Doboš.
Zájmy Číny a Ruska v Africe jdou proti sobě
Podle Doboše se Západu Niger částečně udržet dařilo. „Jedním z důvodů, proč k převratu došlo, bylo, že nově zvolený prezident začal provádět reformu bezpečnostních složek, tím pádem byli pučisté ohroženi a zvládli udělat převrat. Ale když se podíváme na čísla obětí a vývoje bojů v porovnání s Mali a Burkinou Faso po převratu, tak Niger z toho vycházel velmi dobře,“ řekl s tím, že to ukazuje na lepší bezpečnostní situaci, i když ne ideální.
O vliv v Africe dlouhodobě usiluje Rusko i Čína. Pokud jde o wagnerovce, jejich vliv podle Doboše není příliš velký, alespoň pokud jde o zlepšování situace. „Wagnerovci dokáží udržet u moci režimy, ale ne úplně zabezpečit státy. Zdá se zatím, že snahy Číny a Ruska jsou vzájemně protikladné, jelikož Čína potřebuje investovat ekonomicky a potřebuje stabilitu, Rusko tu stabilitu ohrožuje, a naopak cíleně nestabilitu vyvolává,“ konstatoval.